Stovky milionů korun určené na životní prostředí si rozebere především čtveřice tuzemských národních parků. Odborníci nad tím kroutí hlavou.
Na první pohled je to příznivá zpráva.
Správy tuzemských chráněných území budou moci v nadcházejících letech investovat do zvelebování Česka až 450 milionů korun. Stamiliony získají jak z rozpočtu ministerstva životního prostředí, tak z Operačního programu Životního prostředí (OPŽP), jenž rozděluje prostředky z Evropské unie v právě končícím programovacím období pro roky 2007 až 2013. Odborníci však namítají: „Peníze z EU se pro dlouhodobě podceněnou ochranu tuzemské přírody mohly využít lépe.“ Bezhlavé rozdělování Novopečený ministr životního prostředí Tomáš Podivínský nedávno podepsal rozhodnutí připravené ještě jeho předchůdcem Tomášem Chalupou o uvolnění 150 milionů korun z rozpočtu ministerstva. Peníze jsou určené na projekty podporující rozvoj návštěvnické infrastruktury v národních parcích (NP) a chráněných krajinných oblastech (CHKO). Souběžně s tím byla v rámci OPŽP vyhlášena výzva, na jejímž základě může být uvolněno dalších 300 milionů korun. Na tyto stamiliony však dosáhnou pouze správy čtyř tuzemských národních parků, které byly označeny jako jediný možný příjemce podpory.
Rozdělení prostředků vyvolává v odborných kruzích rozpaky. „Nemá to logiku,“ tvrdí Zdeněk Patzelt, bývalý ředitel Národního parku České Švýcarsko. „Resort nestíhá čerpat evropské peníze, ale nikdo jiný z regionů národních parků o ně žádat nemůže – ani obce, ani tamní podnikatelé. Tuto možnost mají pouze správy parků. Dokonce ani Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) nemá šanci, a přitom by evropské peníze potřebovala jako sůl,“ vysvětluje Patzelt. AOPK totiž spravuje velkoplošné CHKO a je odborným hodnotitelem odevzdávaných projektů.
„Bohužel se za celou dobu dosavadní existence OPŽP nepodařilo dobrat k tomu, aby i AOPK, respektive CHKO, mohly být příjemcem peněz z tohoto operačního programu,“ řekl týdeníku Euro předseda Českého svazu ochránců přírody a bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek. „AOPK i samotné správy CHKO jsou v porovnání se správami národních parků chudí příbuzní,“ dodává.
Jeho slova potvrzují informace ze samotných správ. „V minulých letech jsme byli každoročně vystaveni neskutečnému tlaku na hledání všemožných provozních a investičních úspor,“ prohlašují mnozí pracovníci AOPK, kteří si nepřáli být jmenováni.
Důvod, proč jsou mimo drobní žadatelé stejně jako Agentura ochrany přírody a krajiny, je nasnadě. Všeobecně se soudí, že za vyhlášením této výzvy nestojí ani tak zájem o ochranu přírody, jako spíše snaha co nejrychleji a nejsnadněji utratit zbývající prostředky z OPŽP, kterému reálně hrozí nedočerpání vyčleněných prostředků. Situace je tak vážná, že v květnu vláda rozhodla o přesunu 3,7 miliardy korun z OPŽP do Operačního programu Doprava. „Považuji to za zoufalé,“ komentuje neschopnost vyčerpat prostředky určené na ochranu životního prostředí exministr Ambrozek. „AOPK by si samostatnou výzvu zasloužila, chce to jen trochu odvahy a vyjednávání.
Jak ochrana přírody, tak životní prostředí v Česku nejsou ve stavu, aby se mohly dobrovolně vzdávat takových prostředků.“ Stínový ministr pro místní rozvoj a jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD) jde s kritikou ještě dál: „Nejsmeli schopni říct, na co peníze z EU potřebujeme, a nejsme-li schopni je efektivně a koncepčně utratit, tak o ně radši nežádejme. Ušetříme si tak spoustu práce, ostudy a blamáže. A to neplatí jenom o OPŽP.“ Na doraz Nová 300milionová výzva z OP Životní prostředí určená jen čtyřem žadatelům může čelit ještě jedné nejistotě. A to zda správy národních parků připraví dostatek projektů.
„Pracujeme na patnácti projektech v celkové výši 80 milionů korun,“ uvedl pro týdeník Euro ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek. Náměstek ředitele Krkonošského národního parku Jakub Kašpar je v podobné situaci: „I my připravujeme pro novou výzvu několik projektů. Správa parku však jede na doraz. Realizujeme přibližně 70 projektů a ještě se v tuto chvíli přednostně věnujeme škodám, které způsobily letošní povodně.“
Napjatá situace bude s přípravou projektů i v nejmladším tuzemském parku České Švýcarsko. Ten je v projekční činnosti znevýhodněn, což se ukázalo při rozdělování zmiňovaných 150 milionů na infrastrukturu cestovního ruchu. Tento park totiž získal nejméně, pouze zhruba 600 tisíc korun. „Na rozdíl od ostatních národních parků je tento park organizační složkou státu, což znamená, že bez souhlasu státu nesmíme zahájit přípravu konkrétních projektů,“ tvrdí ředitel správy NP České Švýcarsko Pavel Benda.
Národní park Podyjí chce rovněž připravit několik projektů, z nichž nejvýznamnější bude rekonstrukce sítě cest vedoucích parkem. „Náklady odhaduji na desítky milionů korun,“ prohlašuje ředitel NP Podyjí Tomáš Rothröckl. O tom, zda se podaří připravených 300 milionů korun vyčerpat, se rozhodne až 29. listopadu, kdy končí lhůta pro podávání projektů.
O autorovi| Matěj Štětka, stetka@mf.cz
