Dostal jsem se do sporu se zaměstnancem, a on nyní využívá všechny možnosti, aby mi zkomplikoval podání výpovědi.
Mimo jiné mu vyčítám, že nedodržuje stanovenou pracovní dobu. On argumentuje, že ve smlouvě má uvedeno „pracovní doba trvá od 9-17 hodin“ a že tedy může přijít kdykoliv v rozmezí od devíti do sedmnácti. Pár mých známých mi bohužel potvrdilo, že pomlčka znamená „až“ a skutečně lze daný časový údaj chápat jako rozmezí nástupu do práce (přičemž konec pracovní doby pak podle tohoto výkladu není ve smlouvě uveden). Můžu se nějak bránit?
majitel účetní firmy
Je pravda, že časový údaj jste uvedl nepřesně. Z pohledu českého jazyka je korektnější uvést formulaci „od 9 do 17 hodin“ nebo „9-17 hodin“. Pokud uvedete „od 9-17 hodin“, čte se to „od devíti až sedmnácti hodin“ a skutečně tam tedy chybí „do“.
Přesto nezoufejte. Jedna věc je český jazyk, jiná právo. Z právního pohledu se řada úkonů neposuzuje striktně podle jejich formální stránky, ale podle účelu (smyslu), který tím byl sledován. Jestliže je tedy z okolností patrné, že jste myslel „od 9 do 17 hodin“, byl by zaměstnancův výklad zcela účelový a pravděpodobně by u soudu neuspěl. Zvláště pokud pracovní smlouva zároveň obsahuje, že pracovní doba je osmihodinová. Nebo jestliže zaměstnanec svým předchozím chováním dával najevo, že mu vymezení pracovní doby je srozumitelné, a že nyní je začal účelově překrucovat. Důležité při posuzování okolností budou také firemní zvyklosti: Pokud všichni ostatní zaměstnanci jsou v práci od 9 do 17 hodin a „problémovému“ zaměstnanci to bylo známo, šance na úspěch jeho výkladu se tím snižují.
Na druhou stranu je současný zákoník práce značně ochranářský (ve prospěch zaměstnanců). Navíc existuje zásada, že případné nejasnosti nemohou být přisuzovány k tíži slabší strany smluvního vztahu. Spor by tedy musel rozhodnout až soud. Přesto si myslím, že vaše šance jsou velmi vysoké.
Mgr. Jan Bauer
právník
