Když loni na jaře jistý Alex Matter oznámil, že v pozůstalosti svého otce našel hned 32 obrazů Jacksona Pollocka, řekli si poučení: Cvok. Většina z Pollockových „cákaných“ obrazů je totiž už dávno ve veřejných sbírkách, a když se nějaký objeví na trhu, jde o hodně peněz. Před dvěma lety byl jeden takový v New Yorku vydražen za víc než jedenáct milionů dolarů.
Jenže oním otcem Alexe Mattera byl malíř Herbert Matter, Pollockův blízký přítel. Takže otázka jak poznat, zda jde o originály, nebo o falza, v tomto případě začala mít smysl. Obrazy jsou malovány na sololit, což pro Pollocka není typické. Jenže malíř občas využíval Matterův ateliér a bylo by zcela v souladu s tím, co o něm víme, předpokládat, že jednoduše použil, co mu zrovna přišlo pod ruku. Stejně tak se nedá nic zjistit z chemického rozboru. Pokud by například obrazy maloval Matter, nikoliv Pollock, z barev to nepoznáme.
Pro odpověď se proto bylo třeba vypravit do fyziky. Konkrétně do fraktálové geometrie, která zkoumá řád, podle nějž je uspořádán chaos. Nadace spravující Pollockovu pozůstalost požádala kanadského profesora Richarda Taylora, který již několik let touto metodou zkoumá geometrické struktury umělcových cákanců, aby prověřil šest z nově nalezených obrazů.
Taylorova zpráva, o které 9. února informoval časopis Nature, vyzněla v jejich neprospěch. Chybí na nich prý „Pollockův specifický fraktálový podpis“. Prima, hle co všechna věda dokáže. Jenže: Obrazy podle znalců pocházejí z období, kdy Pollock novou techniku malby pro sebe teprve objevoval, a to, že jejich „geometrie“ je jiná, tedy nemusí nic znamenat. Malíř byl navíc alkoholik, takže jeho „rukopis“ zdaleka nemusel být vždy stejný.
Zástupci Pollockovy nadace si ovšem pospíšili s oznámením, že závěry studie podporují jejich vlastní pochyby, a že tedy nejspíš nejde o originály. To se samozřejmě vůbec nelíbí Alexi Matterovi a znalcům, se kterými spolupracuje. Nezáleží totiž na tom, zda Taylorova analýza něco dokazuje nebo nedokazuje. Ke škodě stačí, že se o pravosti vůbec pochybuje.
A závěr? Jedině rada: Sbírejte, co se vám líbí. Pokud kupujete jen slavná jména, stoprocentní jistotu autenticity nezískáte skoro nikdy.
