Věda a vývoj potřebují stabilní prostředí stejně jako najít společnou řeč s byznysem
Kreativní česká věda má obrovský potenciál, který je ale potřeba správně využít, shodli se hosté setkání Euro Regional v brněnském hotelu Barceló. Systému vývoje inovací by prospěla reforma, pomohlo by třeba vylepšení novely vysokoškolského zákona i zákona 130 o podpoře výzkumu. Změnit by se měla i očekávání některých odborníků.
„Problémem je, že už během vývoje si akademičtí pracovníci představují, kolik mohou za tu kterou inovaci vydělat peněz. Profesoru Holému a jeho ústavu mohla, řečeno s nadsázkou, vynést jedna molekula miliardové zisky, ale tak to nefunguje vždy. Transfer technologií z vědy do průmyslu je v celé Evropě součtem v minusu. Je třeba si zvyknout, že předpokládané výdělky nebudou astronomické,“ uvedl mimo jiné ministr školství v demisi Dalibor Štys na akci, jejímž patronem byla společnost KPMG a partnery Česká spořitelna a advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners.
Končící ministr se vymezil proti tvrzení, že by si akademické instituce měly na sebe vydělávat, zároveň ale musejí přemýšlet nad svým přínosem. Kromě vzdělávání jde především o přenos technologií do praxe tak, aby prospívaly společnosti. „Podle mezinárodních přehledů patří Česko mezi průměrné inovátory, ale od roku 2006 si ve vývoji poměrně výrazně polepšujeme. Problémem je, že zaostáváme v investicích rizikového kapitálu a vytváření spin-off firem,“ řekla předsedkyně Technologické agentury ČR Rut Bízková. Zároveň připomněla, že s pomocí evropských dotací vyrostlo po republice tolik vědeckotechnických parků, inkubátorů i různých center vývoje, že s jejich počtem na hlavu Evropě prakticky kralujeme. Další podpora státu i dotačních programů by tedy měla směřovat podle hesla „už ne beton, ale lidi“.
„Ocitli jsme se v jakési době honby za inovacemi. Vídám hodně byznys plánů startupů, většina z nich se týká IT, především sociálních sítí. Až si říkám, jestli opravdu můj pes potřebuje vlastní ,Facebook‘ a kdo bude jednou vyrábět housky. Inovace se dají dělat i v daleko praktičtějších oborech,“ přidala další pohled na věc Margareta Křížová, partnerka společnosti CEAG. Podle Křížové se akademici nemusejí za penězi honit jen přes dotace, její společnost registruje i zájem zahraničních investorů a fondů, kteří by rádi vstoupili do zajímavých projektů v Česku. A zkušenosti Ludvíka Juřičky, partnera kanceláře Havel & Holásek, hovoří o tom, že se najde zájem i na domácí půdě. „Jsou tu bohatí podnikatelé, prodali firmy, jež dvacet let budovali. Hledají zajímavé projekty, do nichž by mohli vstoupit. Zajímají je vize a byznys, který něco přinese. Peněz je na českém trhu dost a nemusejí být institucionální,“ prohlásil.
Spolupráce lidí z byznysu a vědeckých pracovišť však bude podle účastníků akce pořádané týdeníkem Euro a vydavatelstvím Mladá fronta fungovat jen tehdy, pokud najdou společnou řeč. Akademici totiž jako by mluvili vlastním jazykem a zástupci firem jiným. „Překladatele“ se jim pak snaží dělat mnoho firem, včetně CEAG, Havel & Holásek i KPMG.
„I my jsme zařadili podporu inovací a startupů mezi klíčové prvky naší růstové strategie. Nabízíme vlastní služby, vzděláváme začínající podnikatele a snažíme se o matchmaking mezi výzkumníky a podniky,“ konstatoval partner české KPMG Petr Škoda. Z praxe přidal i postřeh o tom, že v Česku chybí sladění veřejných a soukromých zájmů. Pomohlo by přitom jasné určení oborů, které by se měly do budoucna rozvíjet a podporovat. „Místo společné strategie se tady ale energie vybíjí na zákopovou válku. Asi nejvíce by nám pomohla alespoň chvilka politické stability. Důležitá je dlouhodobost, která v českém prostředí chybí,“ uzavřel debatu zástupce ředitele Jihomoravského inovačního centra David Uhlíř.
O autorovi| Jakub Křešnička • kresnicka@mf.cz
