V pražském Světozoru končí rozsáhlá rekonstrukce
Až se příště usadíte ve Světozoru, sedačka pod vámi nezavrže. Pražský arthouse prošel rozsáhlou rekonstrukcí: plátno bylo přisunuto k divákům, zlepšit by se měl zvukový zážitek, modernizované jsou chodby, záchody, bar, kavárna i promítací místnost. Nejnavštěvovanější klasické kino v Česku během dvou měsíců přestavby přišlo o atmosféru zašlého, ale i nonkonformního biografu.
„Odliv diváků nehrozí, naopak očekáváme, že se dostaví i ti, které odrazovaly například nepříliš vábné toalety,“ říká ředitel úseku marketingu a PR kin Auro a Světozor Jiří Šebesta. „K nim přibudou i ti, kteří kvůli komfortu dají přednost Světozoru před jinými biografy,“ dodává.
Arthouse hledající duši
Biograf u Václavského náměstí v prosinci oslaví devadesát let od svého otevření. Původní název Elektra brzy nahradil současný Světozor. V době svého zrodu měl sedm stovek sedadel, zrušení lóží a rozšíření chodeb později zredukovalo počet míst na dnešních 488. Světozor v počátcích nesloužil jen k promítání filmů, ale také jako varieté i divadlo. Postaven byl jako premiérový biograf (I. cenová skupina), unikátním se však stal v roce 1968, kdy do něj byl instalován kinoautomat (interaktivní kino), který byl poprvé představen o rok dříve při EXPO ’67 v Montrealu.
Nejdůležitějším datem pro současný Světozor byl 1. květen roku 2004. Tehdy přešel do rukou provozovatelů žižkovského Aera a začal se profilovat jako artový biograf. „Vyhlédl si nás bývalý nájemce a kino nám nabídl,“ vzpomíná jeden z ředitelů kina Aero a kurátor sbírky filmových plakátů, která je ve Světozoru uložena, Pavel Rajčan. „Už před Světozorem nás oslovilo hodně kin, například Atlas. Světozor je však unikátní svojí polohou, díky níž se stal hlavním filmovým arthousem hlavního města na jeho hlavním náměstí. Je centrem festivalů a premiér, jsou tu dva sály a po necelých čtyřech letech pomalu získává kino duši,“ pochvaluje si Rajčan.
Úpadek Aera?
Rozdíl mezi Světozorem a Aerem je jednoznačný: žižkovský biograf je artovější, nezávislejší. „Aero je punk – oldschool. Nejen po stránce designu, v němž u Světozoru převládá moderní „apple“ styl. I režiséři promítáni ve Světozoru jsou mladší,“ podotýká Šebesta. „Aero si drží status repertoárového kina, v němž se každý den hraje něco jiného,“ přidává Rajčan. Navíc se v Aeru drží netradiční projekty, jako je Kino na slepo (promítání předem neprozrazeného filmu za dobrovolný příspěvek po představení dle spokojenosti), Metropolitní opera nebo Festival otrlého diváka – přehlídka filmů vymykajících se dobrému vkusu. „Tyhle projekty jsou střižené na míru Aeru a chceme je tam držet,“ komentuje Rajčan.
Role Aera se však i tak zásadně mění. „Trh s artovým kinem je velmi pohyblivý. Když jsme začínali, tak ohromně táhly přehlídky Bergmana nebo Felliniho, dnes by to nefungovalo. Fellini se prodává na DVD za stovku a je ho plný internet. Vysokoškolští studenti, kteří tvořili majoritní podíl našich diváků, mají na koleji server, ze kterého si mohou stáhnout 800 filmů,“ vysvětluje Rajčan. „Aero se stává artovým kinem pro Prahu 3, už se do něj nebudou sjíždět lidé z celé Prahy. Když do kin přijde nový Jarmusch, tak ho nedávají jen tři artové, ale všechny klasické biografy, protože nemají co hrát. Na ryze komerční filmy se chodí hlavně do multiplexů. Proč by měl někdo z Ořechovky jezdit na Ohradu, když mu za rohem hrají Lynche?“ říká Rajčan přesvědčivě.
Festivaly, premiéry, Kinoatomat
V roce 2007 se ve Světozoru před jeho renovací uskutečnilo patnáct festivalů, v biografu se odehrálo více než 400 různých titulů a deset slavnostních premiér (premiérových uvedení filmů bylo daleko více).
K nejzajímavějším festivalům patřily Projekt 100, Dny evropského filmu, Jeden svět, Ozvěny MFF Karlovy Vary, Der Film, Festival francouzského filmu či Short Film Fest. Mezi „světozorskými“ premiérami byly například snímky Taxidermia, Skici Franka Gehryho, Jedné noci v jednom městě, Faunův labyrint. Obnovenou premiéru zažil Kinoautomat.
Netradiční projekty jsou kromě Kinoautomatu uváděny v Malém sále s kapacitou 55 míst. Jde zejména o pondělní dokumenty a čtvrteční Audiovisual – promítání videoartu, netartu, reklamy, videoklipů, animovaného, experimentálního nebo studentského filmu. „Ty jsou pro Malý sál, koncipovaný pro minortní snímky, naprosto klíčové,“ podotýká Rajčan. Velký sál má sloužit premiérám a méně experimentální tvorbě, díky dvěma sálům se ve Světozoru koná čím dál více festivalů. Ve druhé etapě rekonstrukce, na niž zatím nejsou peníze, by pro ně mělo být vybudováno lepší zázemí.
Menšího ze světozorských sálů se přestavba netýká. Prý není třeba, většímu sálu se kromě zmíněných zlepšení zvětší elevace i prostor pro nohy diváků a rozšíří se uličky. „Oslovili jsme mladé architekty, design je progresivní, neběžný,“ říká Rajčan. Jako celý Světozor, který bude slavnostně znovuotevřen v týdnu od 11. února.
BOX:
Tři bizarnosti Světozoru
Vlastní pivo, kopa plakátů a tunelů
Pivo Světozor. Když Jiří Šebesta hledal, s čím biograf ještě spojit, našel na Googlu pivovar v Nové Pace, který vařil pivo nazvané Světozor. „Jenže v Nové Pace mi řekli, že už pivo nedělají. Šlo totiž o mátové pivo, které nikdo nechtěl. Naštěstí nebyl problém dohodnout, aby nám občas dovezli sud světozoru vařeného na základě receptury jejich standardního piva, tedy bez máty.“ (Novopacký pivovar neexperimentuje jenom s mátou, vaří i marihuanové pivo.) „V Aeru jsme zkoušeli spolupráci s Aerem Vodochody, to nám ale letecké bundy dát nechtělo,“ směje se Šebesta a dodává, že něco podobného zkusí koncem roku k příležitosti desátého výročí provozování Aera.
Tunelem k Suchému. Během rekonstrukce objevili provozovatelé biografu různá zákoutí, a dokonce i tunely. „Pamětníci říkají, že tu byl tunel do Semaforu, údajně jím přebíhali osvětlovači na Suchého vystoupení ve Světozoru. Propojené je to tu i s Alfou nebo Myšákem. Když v devadesátých letech Bonton přemýšlel o převzetí Světozoru, chtěl udělat multiplex jeho propojením s Alfou,“ podotýká Rajčan.
Sběratelé plakátů. V útrobách Světozoru se nachází unikátní sbírka plakátů, v současnosti jich je 11 734. „Většina z nich náleží k předrevolučním československým filmům. Sháníme je velice obtížně, nikdo tyhle plakáty nereprintuje, proto je musíme vykupovat u sběratelů, občas něco seženeme v antikvariátu,“ konstatuje Rajčan. Sbírku plakátů si můžete prohlédnout na www.terryhoponozky.cz, internetových stránkách filmového obchůdku Terryho ponožky. Ten je pojmenovaný podle režiséra filmů Monty Python a Svatý Grál, Brazil nebo Krajina přílivu Terryho Gilliama, který krámek s DVD, VHS, knihami, filmovým merchendisingem, časopisy a hudbou během svého pobytu v Praze při natáčení Kletby bratří Grimmů pokřtil a věnoval mu svou stylovou pruhovanou ponožku.
Popisky:
Portréty Woodyho Allena a dalších režisérů nahradí kóje v kavárně vyzdobené motivy filmů. Jedna z nich bude inspirovaná nejlepším hororem všech dob, Kubrickovým Shiningem.
Kino Světozor nabídlo své sedačky k adopci, za pět tisíc (pro firmy sedm tisíc) si můžete místo osvojit na pět let. Protihodnotou bude kromě „dobrého pocitu“ i voucher, pozvánky na premiéry, speciální projekce a další uzavřené akce.
Staré sedačky byly za odvoz rozdány do artových klubů, barů a hospod. Příkladem je MeetFactory Davida Černého.
