Kapesní průvodce politickými sliby, verze 2017 Co na tom, že ODS řídila v součtu skoro deset let ministerstvo dopravy. Nyní přichází její ekonomický expert Jan Skopeček s kritikou stavu českých silnic ajako záplatu chce řidičům prosadit snížení cen dálničních známek, případně jízdu úplně zdarma, než se dálnice dobudují a opraví. Ne že by ODS myslela vážně, že se příštích třicet let nebude za dálnice platit. Jde jen o jeden z příkladů, kdy politici periodicky v období před volbami ztrácejí soudnost a slibují zázraky na počkání.
Jízda zdarma
Týdeník Euro se podíval na největší předvolební sliby a právě ODS drží se svým nápadem čelné příčky. „Je nemravné, aby stát vedle spotřební daně z pohonných hmot, DPH z pohonných hmot a silniční daně vybíral za hodiny strávené v kolonách i1500 korun za dálniční známky,“ komentoval svůj nápad Jan Skopeček z ODS. Aby byl vztah ODS k dopravě kompletní, je nutné připomenout, že kromě skoro deseti let aktivního řízení ministerstva dopravy posadila vláda Petra Nečase na ministerstvo dopravy hnutí Věci veřejné, které se do historie zapsalo tím, že stoplo nejen výstavbu, ale i plánování dálnic. Důsledky jsou patrné na silnicích dodnes a velmi pravděpodobně byly spouštěčem stresu Jana Skopečka.
Sněmovna nakonec Skopečkův bod na program jednání nezařadila ajeho dějinný úděl tím skončil. Sám poslanec to pak komentoval slovy, že je alespoň dobře, když se o problému začalo mluvit. Jistě, o rozbitých silnicích dosud v Česku nepadlo ani slovo.
Bylo by ale nespravedlivé připisovat předvolební mentální periodu jen ODS.
Sociální demokraté přišli s nápadem, že děti, senioři a studenti by měli jezdit vlaky a autobusy zdarma. ČSSD v tomto bodě mírou svého populismu trumfla i hnutí ANO, jehož ministr dopravy Dan Ťok chystal jízdné zdarma jen pro důchodce nad 67 let a pouze ve vlacích. Úředníci z ministerstva měli i hrubý odhad, kolik by takový krok stál, zhruba sto milionů korun.
Rozšířit nápad na další skupiny obyvatel a na autobusy by podle expertů ČSSD stálo 1,5 až tři miliardy korun.
Inspiraci v tomto bodě získala ČSSD na Slovensku, kde funguje jízdné zdarma pro vybrané skupiny, ale jen ve vlacích. Podle čísel východních sousedů jezdí teď vlakem přibližně každý druhý člověk zdarma a dráhy mají roční výpadek příjmů kolem 20 milionů eur.
Zkazit a vylepšit
U nápadů vládní koalice ještě zůstaňme.
Pozoruhodné je, že sama vymyslela a prosadila koncept elektronické evidence tržeb, načež před volbami se její představitelé předhánějí v tom, kdo a jak moc ho oseká. Lidovci například začali prosazovat, aby se zbylé dvě vlny EET odsunuly o devět měsíců. Jejich nápad jim sice koaliční partneři z ANO a ČSSD na vládě potopili, i tak ale bude možnost ho ještě chvíli propagovat při jednání ve sněmovně.
Vzhledem k blízkosti voleb je jisté, že není šance ho posunout ani do závěrečného čtení.
Se změnami, nebo alespoň s jejich slibem se vytasilo i samotné ANO, jehož resort financí za přípravu EET nese odpovědnost. Podle předsedy hnutí Andreje Babiše by povinnost vést online tržby neměla platit třeba u prodejců vánočních kaprů, nevztahovala by se na bufety ve školách nebo dětských kroužcích, na e-shopy či drobné podnikatele, tedy fyzické osoby s paušální daní a s příjmy do pěti milionů korun.
Strany vládní koalice už také představily daňové změny, které chtějí po volbách prosadit. Při prostém pohledu na ně to vypadá, jako by se předháněly, kolik chtějí občanům přidat peněz. Vzhledem k tomu, že za sebou už jedno volební období mají a žádný obdobný nápad neprosadily, by měl brát volič nápady s velkou rezervou.
ANO, slibujeme
Začněme u hnutí ANO. Chce zrušit superhrubou mzdu a pro lidi s příjmem do 113 tisíc korun měsíčně zavést daňovou sazbu 19 procent. Navrhuje také snížení daně z přidané hodnoty u základních potravin na deset procent. DPH chce hnutí snížit z 15 na deset procent také pro vodné a stočné a řezané květiny. Stejně by měla klesnout sazba za stravovací služby a podávání nealkoholických nápojů v pohostinství, za služby v péči o seniory a handicapované nebo za úklidové služby. Snížení z 21 na deset procent navrhuje pak ANO pro točené pivo, kadeřnictví nebo opravy obuvi a kol. „V peněženkách lidí zůstane všemi našimi daňovými návrhy oproti stávajícímu stavu navíc reálně 31 miliard,“ pochlubil se předseda ANO.
ČSSD slibuje každému do peněženky 500 až 1200 korun měsíčně vyjma dvou procent nejbohatších, kteří naopak zaplatí více. Jejich rozdělení daně z příjmu vypadá následovně: Do 30 tisíc korun hrubého by měla daň z příjmu činit 12 procent ze superhrubé mzdy, od 30 tisíc do 60 tisíc to má být 15 procent a od 60 tisíc do 80 tisíc hrubého pak 20 procent. A část příjmů nad touto hranicí by se danila sazbou 32 procent.
Nápad se jen maličko komplikuje jiným návrhem téže strany, a sice zrušením superhrubé mzdy.
Kategorie Úlet
Ze sladkých slibů ale přejděme k naprostým úletům. Najít se dají na krajích politického spektra. Jak se nalevo posouvají Zelení, mohla by jim jejich nápady závidět i zkostnatělá KSČM. Zelení jdou do voleb s programem odkupování nemovitostí od seniorů, kteří by pak v bytě mohli zůstat. Nemovitost by následně stát přednostně přiděloval mladým rodinám. Jak by se stanovovaly ceny bytů, jak by se řešily dědické spory, který úřad by státní trh s byty řídil nebo kde by vzal stát na takový nápad peníze, ovšem Zelení neuvádějí.
Tomio Okamura zase se svou SPD obohatil český slovník o nový výraz „deprivatizace“. Jeho partaj tím myslí znárodnění, ale evidentně nevěděla, jak to v zemi s hořkou zkušeností s takovým institutem kulantně vyjádřit. „Nebojíme se říct, že naším programem je deprivatizace vodárenských společností zpět do rukou měst a obcí,“ stojí v programu SPD. Co by na mezinárodní scéně znamenalo znárodnění majetku zahraničních firem v Česku, si asi umí každý představit. Nezamaskovalo by ho patrně ani vystoupení Česka z EU, které SPD také plánuje.
Zahraničním investorům, jimž Česko vděčí za porevoluční ekonomický restart, se musí dělat mdlo, když čtou i další řádky programu SPD: „Budeme prosazovat, aby byla zavedena povinnost korporací nadpoloviční většinu zisku zpětně investovat v ČR.“ Ano, s padesátiprocentním odvodem u nás budou jistě zahraniční firmy rády dávat lidem práci a určitě neodejdou do nějaké civilizovanější sousední země. Pohledem na tyto myšlenky se dá pochopit nedávný krok písničkáře Jaromíra Nohavici - s autorem těchto nápadů je třeba se vyfotit, protože za pár let nikdo neuvěří, že někdo takový chodil po zemi.
Co se nepovedlo
Zpět ale ktomu, proč stranám, zejména těm koaličním, jejich sliby nevěřit. Desítky jich totiž spadnou pod stůl, ač s nimi politici dlouhodobě vystupují. Mantrou ČSSD je třeba uzákonění pěti týdnů dovolené. Před volbami by to byl hezký dárek voličům, ministryně práce Michaela Marksová Tominová ale podcenila situaci a novelu zákoníku práce předložila do sněmovny pozdě. Sešly se k ní desítky pozměňovacích návrhů (jaké překvapení) ze všech stran a poslanci normu nestihnou projednat.
Marksové velmi pravděpodobně neprojdou ani další dárkové kupony v podobě zákonů, které řeší například zálohované výživné, tedy státní pomoc samoživitelkám, nebo norma o sociálním bydlení, která původně nařizovala obcím, aby sháněly a případně stavěly byty pro chudé.
Kritizuje ji ministerstvo pro místní rozvoj ovládané hnutím ANO.
Nad všemi nereálnými a zapomenutými sliby ční samozřejmě jejich pomyslná bible. Podepsal se pod ni Andrej Babiš a nese název O čem sním, když náhodou spím. Pokud se jeho vize naplní, budou občané hodnotit a hvězdičkovat úředníky, nastane konec papírových formulářů a třeba důchod bude na 70 procentech průměrné mzdy, i když je důchodový účet nyní v minusu sedmi miliard. Také děti se prý začnou více hýbat a česká populace bude zdravější. Jestli to někomu koliduje s jiným nápadem téhož muže, že se sníží DPH na pivo, chyba není na jeho přijímači. 9
Pozoruhodné je, že koalice sama vymyslela a prosadila koncept elektronické evidence tržeb, načež se její představitelé před volbami předhánějí v tom, kdo a jak moc ho oseká.
3 miliardy
by stálo uskutečnění slibu ČSSD, že budou senioři, děti a studenti jezdit vlaky a autobusy zdarma. 31 miliard
chce Andrej Babiš údajně „nechat lidem v peněženkách“ díky své daňové reformě.
Strany vládní koalice už také představily daňové změny, které chtějí po volbách prosadit. Při prostém pohledu na ně to vypadá, jako by soutěžily, kolik chtějí občanům přidat peněz. Vzhledem k tomu, že za sebou už jedno volební období mají a žádný obdobný nápad neprosadily, by ale měl brát volič nápady s nadhledem.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
