Zpráva o stavu britské identity v říjnu 2005
S britskou identitou je všechno v pořádku a navíc se všude konečně dostane dobré kafe. Píše mně bývalá spolužačka, která jednou za dva roky navštíví na týden Londýn, aby mě z vlastních poznatků mohla usvědčit z demagogie a lží, které v českém tisku šířím o údajném úpadku Británie v už několik let probíhající plíživé orwellizaci související částečně se stylem Blairova vládnutí, částečně s regulacemi Evropské unie, částečně s všeobecnou degenerací politické etikety a občanských mravů, částečně s demografickou proměnou obyvatelstva.
Zde je tedy další série lží nahromaděných za měsíc říjen namátkou z těch prolhaných britských médií.
Nesmysl a byty pro milenky.
Ze stranické konference Labour Party bezpečnostní hromotluci fyzickým násilím vyvedli dvaaosmdesátiletého celoživotního člena pana Wolfganga, který se proti straně a vládě provinil tím, že si při projevu ministra zahraničí obhajujícím důvody pro invazi do Iráku dovolil hlasitě říct „nesmysl“. Nikdo jiný si nic podobného nedovolil, protože hromotluků byly po sále rozestavěny desítky, v tandemu s „vrchními jásači“, jak by se asi do češtiny přeložili cheerleaders,, jejichž úkolem je roztleskávat a rozjásávat publikum k souhlasnému nadšení. „Tohle přece bývala demokratická strana,“ posteskl si pan Wolfgang.
Zatímco daňoví poplatníci v celém soukromém sektoru mají nárok na důchod až od pětašedesátky, státním a obecním zaměstnancům se opět schválil odchod do penze stále ještě v šedesáti. Za Blairovy osmileté vlády jich přibylo 600 000, důchod mají indexovaný dle posledního platu a zvyšovaný s inflací, a všichni ostatní na ně budou ze svých daní připlácet dvě miliardy ročně.
Ministr sociálních věcí Blunkett už musel jednou odstoupit kvůli protekčnímu vyřizování víza pro služku své milenky, ale po celou dobu absence ve vládě bydlel dál v luxusním vládním bytě a jezdil vládní limuzínou se šoférem, ač byl jen řadovým poslancem. Po půlroce byl do vlády vrácen a hned taky přistižen, jak slibuje vládní byt své nové milence. Taky byl zcela regulérně požádán, aby vysvětlil, zda zůstává akcionářem firmy, která má velké vládní zakázky podléhající přímo jeho ministerstvu. Ujistil nás, že k tomu nehodlá nic říct, a totéž odpověděla příslušná firma.
Šikovná policie.
Žádný policista nebude trestán za letošní mylné zastřelení brazilského „teroristy“, ani muže nesoucího v tašce náhradní nohu od stolu, kterou policisté pokládali za střelnou zbraň a zastřelili ho bez varování. Přesněji řečeno, žádný policista nebyl a nebude trestán za žádný ze třiceti případů podobného zlikvidování nevinných lidí za uplynulých deset let.
Zato ale jsou trestány velké počty nevinných automobilistů za údajné překročení povolené rychlosti. Reportéři sledující policisty s laserovými kamerami měřícími rychlost přijíždějících automobilů v mnoha případech zjistili, že tyto přístroje zaznamenávají rychlost několikanásobně větší, než je rychlost skutečná, jestliže se s nimi pohne třebas jen o milimetr.V několika sledovaných případech kamera zaznamenávala cyklistu jedoucího stodvacítkou a zídku rodinného domku blížící se ke kameře šedesátkou. Tyto geniální kamery za letošní rok už pochytaly přes milion řidičů a za rychlou jízdu od nich vybraly sto milionů liber. Jejich importérem z Ameriky je bývalý policista, který také působí jako hlavní soudní znalec při žalobách na motoristy.
Na základě antiteroristického zákona byla v městě Dundee zatčena mladá realitní developerka paní Cameronová za to, že šla pěšky uličkou, která je vyhrazená jen pro cyklisty. Zatčena byla ne proto, že by ohrožovala bezpečí cyklistů, nýbrž proto, že ulička vede kolem přístavu, v němž kotví lodě, na něž by mohl snadněji hodit teroristickou bombu chodec než cyklista, vysvětlila četa dvou policejních aut se čtyřmi policisty, která ji briskně přijela zatknout a odvést na několik hodin do vazby, než ji propustila s varováním, aby tento trestný čin už nikdy neopakovala. Správa přístavu dodala, že bude „přísně stíhat jakékoli porušení těchto antiteroristických bezpečnostních opatření, protože je nařídila vláda a my jsme povinni je dodržovat“.
Krádeže totožnosti.
Aby se zefektivnil a „zespravedlnil“ výběr daní z používání silnic, bude se do automobilů zavádět černá elektronická krabička, která bude berňáckým a pojišťovním počítačům oznamovat, jak často jezdíme, kudy, kam, jakou rychlostí a ve které době. Tyto počítače nám pak budou propočítávat silniční daň a pojistku na základě toho, zda tam či onde jezdíme ve špičce nebo mimo špičku, nebo po frekventovaných či méně frekventovaných silnicích. Taky bude v těchto počítačích zanechán na věky záznam, kdy jsme kde byli. Nejnovější a nejrychleji se šířící zločin „krádeže totožnosti“ letos dostoupil počtu 135 000 obětí. Krádež totožnosti se provádí tak, že si někdo z vašich osobních údajů – vybraných například z vašich odpadků - sestaví vaši totožnost a pak vaším jménem, s dokumenty a kreditní kartou na vaše jméno nadělá tolik dluhů, že vás přivede na mizinu. Policie neví, jak tento zločin stíhat. Kostel svatého Beneta v městečku Beccles si potřeboval dát vyměnit pět žárovek na stropě, což bývala práce na pár hodin pro pár elektrikářů s dlouhým žebříkem za pár stovek liber. Letos mu – a všem ostatním evropským budovám s vysokými stropy – to znemožnila regulace Evropské unie zvaná „Dodatek šest k Direktivě o práci ve výškách“. Ukládá, že „každý zaměstnavatel musí zaručit, že žebříku se k práci ve výškách použije jen tehdy, jestliže hodnocení rizika prokázalo, že vzhledem k nízkému riziku není zapotřebí vhodnějšího pracovního zařízení“. Protože v tomto případě hodnocení rizika nízké riziko neprokázalo, muselo se dle direktiv unie až do stropu postavit lešení, z něhož se teprve smělo na žárovky sáhnout. Výměna pěti žárovek přišla kostel na 1300 liber.
Strašidelně nebritské.
Obecní knihovna v městečku Bridgend vyhazuje ze zaměstnání knihovnici paní Randallovou za to, že odmítla obsloužit zákazníka, který si tam pravidelně chodí prohlížet na počítačích pornografické stránky a psát nemravné příspěvky do chatů. Jedním z takových příspěvků, na které mu přišla, bylo fantazírování o tom, jak souloží s knihovnicemi mezi regály knih. Knihovnice prý porušila jeho práva tím, že ho odmítla obsloužit i poté, co si už odpykal tříměsíční zákaz vstupu do knihovny za podobné přestupky dřívější a přišel si na pornografii znovu.
Populární terapií frustrovaných občanů je vylévat si vztek na prodavačkách v obchodech tím, že jim nejen sprostě vynadají, nýbrž tu a tam i nafackují, oznámila médiím a vládě organizace maloobchodníků, která si s touto novinkou neví rady a nemůže na základě žádného zákona své zákazníky beztrestně fackovat na oplátku. Může samozřejmě zaměstnávat nějaké ty bezpečnostní hromotluky, když zrovna nepracují na stranických konferencích. Jenže za ty by musela platit zvýšením cen zboží, čímž by zákazníky rozčílila ještě víc.
To vše spadá do kategorie chování, kterému se kdysi říkávalo frightfully un-British čili strašidelně nebritské. To už se ale dnes také říkat nesmí. Bylo by to rasistické, protože lidí „nebritských“ přibývá letošním tempem nově příchozích 494 000, zatímco rodilých Britů ubývá letošním tempem 230 000 emigrujících. A v ulicích Birminghamu se vraždí muslimové a černoši. Samí Britové.
S britskou identitou je všechno v pořádku. A kafe skvělé. Už skoro jako v Arábii.
