Stát chystá přehled všech, kdo si schovali majetek do trustových fondů
Ohledně svěřenských fondů koluje jedna historka z podsvětí. Vznikly prý proto, aby šíbři napojení na byznys a politiku mohli ukrýt majetek poté, když musel parlament pod módní vlnou boje proti korupci odhlasovat zrušení anonymních akcií na majitele. Teď se ale u svěřenských fondů chystají změny, které odhalí jejich fungování v plné nahotě. Ukrýt majetek bude zase o něco těžší.
Až dosud jsou svěřenské fondy ideálním místem, kam „odklonit“ jmění.
Majetek v nich oficiálně nemá vlastníka, pouze správce, což může být úplně jiná osoba. Neveřejné jsou také listiny, které určují, jak se má s majetkem nakládat, tedy například jak anebo proč ho dělit. Jediným dokladem o fondu je notářský zápis a registrace u finančního úřadu. Majetek není vidět dokonce ani v katastru nemovitostí.
Místo majitele figuruje v listu vlastnictví opět jméno správce fondu. Do fondu nemůže zasáhnout dokonce ani exekutor, pokud tam majetek nepřišel už zatížený dluhem.
Pro každého, kdo má postranní úmysly, tohle musí znít jako pohádka. Nutno říci, že ale nejde o český nápad, takzvané trusty jsou běžným jevem v anglosaském právu, i když taková míra anonymity podle právníků ve světě běžná není.
Kam není vidět?
Jenže praxe zavedená občanským zákoníkem od ledna 2014 by brzy měla skončit. Sněmovnou postupně prochází série novel, které nad fondy rozsvítí světlo. Detaily se ještě mohou měnit, už je ale jisté, že vznikne rejstřík fondů veřejně dostupný na portálu ministerstva spravedlnosti podobně jako rejstřík obchodních společností.
„Je to dramatická změna, která bude mít vliv na odrazení od nekalých praktik,“ soudí advokát Aleš Eppinger, partner poradenské skupiny Schaff er & Partner.
V rejstříku bude možné dohledat název fondu, datum založení, jméno správce a jeho identifikační údaje. Jelikož o příslušné novele občanského zákoníku poslanci teprve jednají, může se leccos změnit, podle dosavadních návrhů bude mít ale rejstřík sbírku listin, kde budou k nahlédnutí i daleko zajímavější údaje. Například statut, tedy listina, která celý fond definuje – říká, proč vznikl, kdo ho založil a další detaily. „V rámci Asociace na podporu a rozvoj svěřenských fondů jsme proti tomu protestovali, protože je to negativní opatření. Ve statutu klienti uvádějí citlivé informace. Proč má někdo veřejně vidět, že například předávám firmu dceři, až dostuduje školu?“ říká Aleš Eppinger.
Část informací by nicméně měla zůstat neveřejná. Opět není úplně jasné, o které údaje přesně půjde. Hovoří se třeba o osobách, pro něž je majetek spravován, nebo o těch, v jejichž prospěch má jít plnění.
„Evidence zcela jistě nebude představovat prolomení ochrany osobních údajů,“ ujišťuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Jakub Říman.
Jeden z dalších zákonů, který se bude fondů dotýkat, konkrétně sněmovnou schválený vládní zákon proti praní špinavých peněz, ale zpřístupní zmíněné neveřejné informace například policii, celníkům a dalším úřadům. Vznikne dokonce zvláštní takzvaná evidence skutečných majitelů. Pokud normu schválí i Senát a podepíše prezident, evidenci skutečných majitelů povedou rejstříkové soudy. Budou se do ní zapisovat nejen údaje o datu narození nebo bydlišti, ale třeba i o hlasovacích právech nebo o tom, proč je daný člověk skutečným majitelem.
Konec bezpečného úkrytu
Dosavadní anonymní systém byl ve světovém srovnání spíše výjimečný, nezvyklá ale bude také chystaná míra otevřenosti. I když jak říkají odborníci, ne na dlouho. „V současné době trusty sice zpravidla registraci ve veřejně přístupných rejstřících nepodléhají, ale dá se předpokládat, že tato situace se zanedlouho může změnit,“ míní Jakub Hájek, advokát v Ambruz & Dark Deloitte Legal.
Tlak na vyšší transparentnost jde přímo z Bruselu a je za ním snaha zabránit praní špinavých peněz například pro teroristické účely. Koneckonců i evidence skutečných majitelů vychází z evropské směrnice.
Vyvstává proto jednoduchá otázka. Co se stane s trusty, když ztratí vůni bezpečných úkrytů? Advokáti jsou v soudech opatrní, nicméně očekávají mírný pokles zájmu.
„V rámci boje proti praní špinavých peněz, daňovým únikům a podobně se poslední dobou množí právní předpisy, které citelně zasahují do soukromí i těm, kteří se ničeho nedopouštějí a své soukromí chrání oprávněně a z pochopitelných důvodů,“ upozorňuje na širší souvislosti Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies.
Podle Jakuba Hájka z Deloitte Legal je problémem i právní nestabilita kolem fondů. Hovořilo se dokonce i o jejich rušení.
„Zavedením povinné registrace se sice ztrácí jeden z deklarovaných benefitů svěřenského fondu, kterým je důvěrnost informací, nicméně pro mnohé zájemce toto nemusí být nutně překážkou pro jeho využití,“ říká.
Protikorupční organizace by ovšem chtěly jít s otevřeností ještě dál, než plánuje ministerstvo spravedlnosti, potažmo resort financí. Chtěly by alespoň omezený přístup i do neveřejné části rejstříku. Protikorupční organizace Transparency International (TI) a analytické centrum Glopolis už kvůli tomu poslaly dopis ministru financí Andreji Babišovi, jehož ministerstvo do sněmovny poslalo návrh, jak má neveřejná část rejstříku vypadat.
Chtějí také vědět, jakou pozici bude Babiš zastávat za Česko na radě ministrů EU k návrhu Evropské komise na zpřístupnění informací o skutečných majitelích široké veřejnosti. „Původní návrh rejstříku z dílny ministerstva financí obsahoval zřízení evidence skutečných majitelů v režimu, který byl veřejnosti přístupnější než v ministerstvem předloženém a schváleném návrhu zákona. Veřejný přístup k informacím o skutečných vlastnících právnických osob před rokem podpořila i Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí,“ uvádí ředitel TI David Ondráčka a zástupce ředitele Glopolisu Ondřej Kopečný v dopise adresovaném ministerstvu. Protikorupční organizace mají ještě šanci uspět v Senátu, který bude zákon o praní špinavých peněz také posuzovat.
Svěřenské fondy jsou pro právní a poradenské firmy velkým byznysem. Přesto po prvním roce fungování jich v Česku vzniklo jen několik stovek. Nyní, po více než dvou letech, může jít číslo maximálně do jednotek tisíc. Založení fondu vyžaduje zejména pečlivý výběr správce, tedy fyzické osoby, která musí mít důvěru zakladatele fondu. Správce je zodpovědný za investice, administrativu a celkové spravování fondu. Pokud učiní cokoli, co je v rozporu s těmito odpovědnostmi, například se o majetek nebude správně starat, nebo jej dokonce zpronevěří, může být zakladatelem či beneficienty zažalován.
Česká daňová legislativa nahlíží na svěřenské fondy obdobně jako na běžné obchodní korporace. Nicméně existují významné rozdíly například ve zdanění při distribuci výnosů svěřenského fondu.
Trusty se využívají zpravidla k předávání rodinného majetku či byznysu. „Je důležité, aby při téhle věci bylo předem jasno, byl stanovený plán nástupnictví a každý věděl, co ho bude čekat. Takzvaná rodinná ústava, jak dokumentu říkáme, může sloužit jako podklad pro statut svěřenského fondu,“ popisuje Monika Tutterová ze společnosti Image Solution.
Až dosud jsou svěřenské fondy ideálním místem, kam „odklonit“ jmění. Majetek v nich oficiálně nemá majitele, pouze správce, což může být úplně jiná osoba.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
