Spojením elektroniky a mechaniky by německé továrny...
Celý podtitul: Spojením elektroniky a mechaniky by německé továrny mohly sehrát vůdčí roli v hospodářském oživení kontinentu
Řinčení kovu v Německu nikdy tak docela nevyšlo z módy – a možná je to dobře. V posledních letech se země tvrdohlavě držela tradiční výroby, zatímco Spojené státy americké se soustředily na rychleji rostoucí odvětví jako například software nebo elektronický obchod. Rukodělná a tovární výroba v Německu stále tvoří celou čtvrtinu hrubého domácího produktu a na počtu pracovních míst se podílí 30 procenty oproti 21 procentům v USA.
Právě tento potenciál by mohl významně pomoci evropské ekonomické obnově. Čína, Indie, Brazílie a další rozvojové země se vzpamatovávají rychleji než rozvinuté státy, a budou proto potřebovat specializované výrobní systémy pocházející především z Německa a některých dalších zemí. Například z Dánska, které je jedničkou ve větrné energii, nebo z Itálie, již proslavila její textilní strojní zařízení.
Největší potenciál růstu v sobě skrývá klíčová změna probíhající v německých továrnách. Firmy tu čím dál častěji a ve větší míře začaly spojovat informační technologie se staromódním mechanickým inženýrstvím. Vlastně neměly na výběr – kvůli vysoké ceně práce a vysokým daním by evropské podniky jinak nebyly konkurenceschopné. „Aby přežily, musejí německé firmy velmi inovovat,“ říká Peter-Michael Synek, jenž má v Německé strojírenské federaci na starost propagaci „mechatroniky“, tedy vědy o slučování elektronických a mechanických komponent.
Díky tomu produkuje Evropa přístroje plné výpočetní techniky. Siemens nedávno představil vysokozdvižný vozík bez řidiče, který k orientaci v továrním areálu využívá lasery. Kuka, německý výrobce průmyslových robotů pro automobilové odvětví, vstoupil na zábavní trh s takzvanými RoboCoasters. Zákazníci v dánském Legolandu a jiných zábavních parcích teď sedí v křeslech napojených na obří robotické ruce, jež jimi smýkají nepředvídatelnými směry. A nizozemská společnost Lely Group vynalezla přístroj na dojení krav bez lidského zásahu.
Lely již po celém světě prodala zhruba sedm tisíc robotických dojiček. Když má kráva plné vemeno, dokáže se ve speciální kóji sama napojit na toto zařízení, jehož hodnota přesahuje 300 tisíc dolarů. Poprvé od dob, kdy člověk domestikoval zvířata, farmáři nemusejí vstávat před rozbřeskem, aby podojili stádo. Jutta Schemmerlingová vlastní statek s 90 krávami v Ober-Mörlenu severně od Frankfurtu. Sama potvrzuje, že od té doby, co používá dvě robotické dojičky značky Lely, může trávit mnohem víc času se svým sedmiletým synem. „Je to skutečný rozdíl v kvalitě života,“ pochvaluje si.
SLUNCE VYCHÁZÍ
Německé zkušenosti ve špičkovém strojírenství umožnily některým odvětvím čelit globální ekonomické recesi. Ačkoli převis nabídky a pokles cen vrhly v celosvětovém měřítku na průmysl se solární energií stín, zaznamenali přesto němečtí producenti zařízení na výrobu solárních komponent v prvním čtvrtletí roku 2009 v meziročním srovnání šedesátiprocentní nárůst prodeje.
Vysvětlení tohoto úspěchu, který se neslučuje se zákonitostmi trhu, je jednoduché. Společnosti produkující zušlechtěný silikon do solárních článků, jako například čínská Asia Silicon, se snaží snížit výrobní náklady. Proto objednávají moderní stroje, nebo dokonce celé výrobní linky od firem typu Centrotherm Photovoltaics, jež sídlí v německém Blaubeurenu. Centrotherm montuje zařízení, která umějí při výrobě solárního článku snížit spotřebu prvotní suroviny. Částečně i díky velké zakázce od Asia Siliconu dokázala firma v prvním čtvrtletí letošního roku téměř zdvojnásobit prodej na 185 milionů dolarů.
Německé spoléhání na produkci strojních zařízení a dalšího kapitálového zboží pro export není vždy výhodou. V důsledku finanční krize mnozí výrobci nákup těchto strojů pozastavili. Objednávky ve všech kategoriích německého strojírenství klesly ve druhé čtvrtině roku 2009 meziročně o 65 procent. Na jednu stranu jsou výrobci v Německu známí tím, že dokážou najít díru na trhu – a opanovat ji. To je ale zároveň činí zranitelnými. „Míra specializace německého výrobního průmyslu je jednou z hlavních příčin tak významného zhoršení hospodářských výsledků,“ vysvětluje Silvio Peruzzo, ekonom pro oblast eurozóny z Royal Bank of Scotland.
Kvůli přehnané byrokracii a nízkému podílu startupů by navíc Německo mohlo přijít o svou konkurenční výhodu, tvrdí Dietmar Harhoff, profesor na Institutu pro inovační výzkum, technologický management a podnikání Univerzity Ludvíka Maxmiliána v Mnichově. Ale jak říká, zatím „je slušná šance, že silné stránky německého hospodářství vytáhnou (evropskou) ekonomiku ze stávajícího marazmu“.
***
Praporek str. 060
30 %
Procento německé pracovní síly zaměstnané ve výrobě oproti 21 procentům v USA.
Pramen: Světová banka
Obrázek str. 060
Samodojící krávy: Přijdou samy do kóje s dojičkou, jakmile mají plné vemeno
Copyrighted 2007 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Edita Jiráková
