V Berlíně jezdí první samořídící autobus. Olli, jak se jmenuje, sice zatím pojme jen osm cestujících, pohybuje se rychlostí kolem devíti kilometrů v hodině a občas "vidí" překážky v místech, kde žádné nejsou, jeho výrobci ale věří, že už za pár let bude silnice zvládat bez problémů.
„Za čtyři roky bychom chtěli být tak daleko, aby byl Olli schopen přímo z továrny samostatně dojet k zákazníkovi, který si ho objedná,“ říká Damien Declercq ze společnosti Local Motors, která samořídící autobus vyvíjí.
K představě Declercqa zatím Olli, který spíše než běžný autobus připomíná kabinu lanovky, má poměrně daleko. V uzavřené firemní zóně na jihu německé metropole jezdí po předem dané trase, z níž se nemůže odchýlit. Když na cestě narazí na překážku, zastaví sice spolehlivě několik metrů před ní, ale objet ji ještě sám nedokáže.
Dokonalý není. Občas zakročí obsluha
Navíc na některých místech z ničeho nic prudce zabrzdí, i když zde žádná překážka není. Během asi desetiminutové jízdy, kterou ve všedních dnech absolvuje během pracovní doby každou půlhodinu, to udělá klidně i čtyřikrát. Pro případy skutečných i virtuálních překážek je zatím vždy na palubě obsluha, která dá autobusu manuálně povel, aby pokračoval v jízdě, nebo ho joystickem navede okolo překážky.
Olli má různé barevné kombinace
Ještě do konce letošního roku by to ale měl Olli podle Declercqa zvládat sám. Namísto nynějších čtyř lidarů, kterými za pomoci laserových paprsků určuje svou polohu, jich totiž v nové verzi bude mít osm, díky čemuž by měl být schopen výrazně přesněji reagovat na své okolí. Declercq věří, že ještě před koncem letošního roku bude možné začít autobus testovat v běžném provozu.
Po světě zatím jezdí Olli tři - ostatní jsou ve Spojených státech a v Dánsku. Už nyní ale mikrotovárna v Berlíně montuje další trojici těchto elektrických autobusů. Cena jednoho je zatím okolo 280 000 eur (7,4 milionu korun), což by se ale podle Declercqa mělo s chystaným rozšířením výroby změnit.
Měnit se podle poptávky má i velikost autobusů. „Pro městskou dopravu potřebujete velkou kapacitu, potřebujete místo pro 50, 80, 100 lidí. Při jiných příležitostech vám zase stačí místo pro jednoho nebo pro dva,“ naznačuje Declercq, kudy se bude firma ubírat.
Do budoucna se chce namísto prodeje samořídících dopravních prostředků soustředit hlavně na jejich pronájem. „Budete mít aplikaci, na které si objednáte auto, které vás vyzvedne před vaším domem. Zadáte destinaci a auto vás tam doveze,“ plánuje si francouzský manažer.
Žádné geografické hranice pro svou expanzi společnost podle Declercqa nemá. „Půjdeme tam, kde je poptávka. Když si Praha bude chtít koupit 100 autobusů, tak to určitě zvážíme,“ dodává s úsměvem.
