Co nedokázali všichni čeští euroskeptikové, totiž ukázat lidu odvrácenou tvář unie, podařilo se Generálnímu ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské komise (DG SANCO). Připravilo návrh, který má vést k omezení konzumace piva s platností v celé Evropské unii.
Naši veřejnost nevyvede ze Švejkova klidu ani tříměsíční povolební politická komedie, „nějak dopadne“, je obvyklým heslem našince. Ovšem tohle „nějak“ může tentokrát znamenat velmi špatně.
Podnětem k plánovaným opatřením EK je takzvaná Andersonova zpráva britského Institute of Alcohol Studies. Uvedu nejzásadnější z návrhů:
- povinné varování na obalech všech druhů alkoholických nápojů;
- zákaz reklamy a sponzorství pro výrobce alkoholických nápojů;
- omezení možností nákupu alkoholických nápojů na vybranou síť licencovaných prodejen a ve vymezeném čase („norský“ model);
- podstatné zvýšení cen v důsledku maximálního zvýšení spotřební daně.
Studie a její závěry vyvolaly značné pozdvižení na celém kontinentu, protože… Protože o Institute of Alcohol Studies je známo, že jeho cílem je rozšiřovat principy úplné abstinence, protože principy Andersonovy zprávy nefungují ani ve Skandinávii, místě jejího zrodu, a konečně protože zpracování studie nevykazuje podle řady expertů zrovna punc objektivity. Výsledkem byla reakce dvaadvaceti národních svazů, členů BoE (Brewers of Europe) - mezi nimi i Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS). Výsledkem je jiná zpráva, tzv. Weinbergova, v níž se zkoumají nejnovější současné poznatky v oblasti konzumace alkoholu. Zjišťovala, jaký je vztah mezi konzumací alkoholu a kulturními rozdílnostmi v jednotlivých zemích Evropy, souvislost mezi celkovou konzumací alkoholu a zvyklostí pít s následnými sklony k násilí, a analyzovala, jaká jsou rizika a výhody umírněné konzumace alkoholu. Autoři došli k názoru, že je-li alkohol konzumován v umírněné podobě, celkové výhody spotřeby jsou významné.
Andersonova zpráva, či lépe řečeno opatření z ní vyplývající, obsahuje krom již řečených nedostatků ještě jedno negativum. Opatření jsou připravována plošně pro celou unii, bez ohledu na historický vývoj zejména výroby a konzumace piva, které se jako červená nit táhnou celými dějinami mnoha zemí, Česko vyjímaje mezi posledními.
Čeští a moravští pivovarníci už před časem připravili několik projektů, které mají neblahé vlivy pijáctví eliminovat. Uvádím za všechny Etický kodex odpovědných výrobců piva, ve kterém se signatáři zavazují k dodržování pravidel vedoucích k propagaci uměřeného požívání a odpovědnému nakládání s reklamou na pivo. Návrhy DG SANCO jsou ale v důsledcích likvidační. Jaký dopad by měly na konzumenty a výrobce piva?
„Cena piva by letěla vzhůru, výstav by se omezil,“ odhaduje generální ředitel pivovaru Starobrno František Krakeš, „důsledky by postihly široký segment doprovodných výrob, vedle zemědělců by to byly sklárny i ostatní dodavatelé nezbytných doplňků. Dramatická verze by potom mohla vyvolat i propouštění pracovníků v zemědělství, pivovarnictví a jinde. Nemluvě o výrazném ovlivnění pohostinství. Jsem však v celé kauze mírným optimistou. Domnívám se totiž, že argumenty, snesené ve ,Weinbergově zprávě‘ ovlivní představitele DG SANCO k přehodnocení jejich rozhodnutí.“
Výkonný ředitel ČSPS Jan Veselý je však jiného názoru: „Nejsem si jist, zda úřední šiml v Bruselu bude ochoten nestranně debatovat o oponentuře Andersonovy studie, či dokonce revokovat své závěry. Existuje mnoho příkladů necitlivého, byrokratického postupu unijních úředníků, proč by zrovna tato kauza měla být výjimkou? Myslím si naopak, že je třeba důrazně upozornit na nerealizovatelnost návrhů, zejména plošnou. A připravit se na střet, který může nastat. Ta doba není až tolik vzdálená. Vidím ji v horizontu jednoho roku.“
