Podle světové zdravotnické organizace (WHO) má každý šestý člověk na světě závažný hendikep. Nemusí jít přitom jen o problémy pohybového aparátu, ale i o poruchy zraku a sluchu, autismus nebo duševní onemocnění. Zástupci americké organizace Travel Ability dokonce tvrdí, že jde o největší menšinu v zemi, která se potýká s nedostatkem služeb.
A souhlasí s nimi i vedení nadace AWS Foundation pro začleňování lidí s postižením. Její výkonná ředitelka Patti Haysová BBC doslova řekla: „Je to skupina lidí, ke které se může v určité fázi života připojit každý z nás.“
Dobrou zprávou je, že těch, kteří na péči o zmíněnou klientelu myslí, v posledních letech napříč světem přibývá. Přívětivý je v tomto ohledu třeba Park Promenade ve městě Fort Wayne v americkém státě Indiana, kde vedení města na hendikepované turisty myslelo také během renovace letiště za 120 milionů dolarů (2,7 miliardy korun). Inspiraci v tom, jakým způsobem lze zdravotně znevýhodněným turistům poskytnout plnohodnotný zážitek, ale momentálně nabízí také italský projekt Trentino For All.
Otevřenost i obchodní potenciál
Otevření se hendikepovaným turistům může jednotlivým oblastem přinést nemalé příjmy. „Zdravotně znevýhodnění cestující představují průmysl v hodnotě 58 miliard dolarů (1,3 bilionu korun, pozn. red). To má obrovský vliv na podnikání,“ uvádí docentka Muma College of Business na Floridě a expertka na cestovní ruch Brooke Hansenová.
Na sílu tohoto odvětví upozorňují i průzkumy americké organizace Open Doors, o kterých informovala BBC. Z těch vyplývá, že zatímco v roce 2015 měl trh se zdravotně znevýhodněnými turisty hodnotu 35 miliard dolarů (tehdy 861 miliard korun), v roce 2020 toto číslo poskočilo o 63 procent, aby vloni pak přesáhlo dokonce 60miliardovou hranici (1,4 bilionu korun).
Další výhodu mohou představovat i potenciální vládní granty. Ten ve výši 1,2 milionu dolaru, tedy v přepočtu asi 24,7 milionu korun, získalo třeba zmíněné Trentino. Pomocí něj má do horské oblasti, v níž se v roce 2026 budou konat zimní paralympijské hry, přilákat více hendikepovaných turistů.
Ti se během chladných měsíců mohou kochat panoramatickými výhledy, ochutnat tamní kuchyni i zkusit zimní radovánky. Koneckonců značná část peněz putovala do zpřístupnění takových aktivit, jako jsou lyžování i jízdy na horském kole. V létě mohou navštívit známý hudební festival pod širým nebem Sound of Dolomites, který si nově užijí i návštěvníci s poruchou sluchu, a to díky speciálním elektronickým zařízením vibrujícím v rytmu hudby.
Ne všechny projekty ale musí stát stovky milionů dolarů. Pozitivní dopad mohou mít i ty o poznání levnějšího charakteru. Důkazem je třeba město Curitiba v jihobrazislkém státě Paraná, jež se soustředí na zrakově a kognitivně znevýhodněné. V letošním roce například vytvořilo plastové miniatury oblíbených turistických atrakcí města, jež následně vytisklo v 3D tiskárně. Tuto pomůcku mohou nevidomí návštěvníci během prohlídky nosit s sebou a pro lepší představu tvarů a poměrů velikostí si ji osahávat.
Za obdobné projekty město do dnešního dne utratilo zhruba čtyři miliony dolarů (91,4 milionu korun). Z těch financovalo třeba obměnu botanické zahrady, ve které přibylo Braillovo písmo. V největším latinskoamerickém muzeu umění Oscara Niemeyera zase nechalo vedení Curitiby instalovat speciální rampy, díky nimž se místo stalo stoprocentně přístupné i vozíčkářům. A nechybí ani audioprůvodci či ,tichá místnost‘ pro lidi s autismem.
Bariéry mizí i v Česku
Služby pro hendikepované turisty se postupně rozšiřují i na území Česka. Přibývá turistických tras přístupných pro vozíčkáře, ale také hotelů s bezbariérovým přístupem, pokoji a restauracemi. Celé programy pro imobilní turisty pak organizuje například Správa Národního parku Šumava.
„Už 25 let společně s autobusovým dopravcem ČSAD Plzeň každoročně zajišťujeme program Dostupná Šumava, v rámci kterého mohou senioři, držitelé průkazů ZTP a TP využít autobusové dopravy na cíle, které jsou jinak přístupné pouze pěšky nebo na kole,“ nechal se pro Euro.cz slyšet mluvčí správy NP Jan Dvořák a dodal, že služeb pro hendikepované turisty je dnes mnohem víc a nezapomíná se ani na nevidomé. Pro ty správa národního parku ve spolupráci s odborníky vydala už dvě knihy psané Braillovým písmem. Obě jsou navíc dostupné také v audioverzi.
Kromě toho vznikají i turistické atrakce určené přímo pro zrakově znevýhodněné návštěvníky. Jednou z nich je například Zahrada smyslů v Olomouci, která funguje v rámci tamní botanické zahrady už od roku 2011. Vznikla ve spolupráci s TyfloCentrem Olomouc pod vedením zkušeného krajinářského architekta Ivara Otruby.
„Zahrada smyslů je určená pro nevidomé a slabozraké návštěvníky, kterým se snaží poskytnout zajímavé smyslové – hmatové, čichové či sluchové – zážitky. Dominuje jí záhon zhruba osmi desítek druhů bylin s bezbariérovým přístupem a značením v Braillově písmu,“ prozradila Lucie Gorelová ze společnosti Výstaviště Flora Olomouc, jež zmíněnou botanickou zahradu provozuje.