České soudy jsou plně srovnatelné se standardem Evropské unie.
„Dnes už Unii nemusíme dohánět, naopak cílem reformy je dostat se na špičku,“ říká ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Klíčovým nástrojem k zefektivnění tuzemské justice je její elektronizace.
Ministerstvo spravedlnosti dostane ze státního rozpočtu na příští rok méně peněz než letos. Bude dost peněz na reformu justice?
Samozřejmě více peněz by bylo lepší. Klíčovým projektem reformy je v současné době elektronizace justice. Pokud na ni dostaneme peníze z evropských fondů, reforma poběží podle plánu. Pokud ne, její klíčová část se zastaví. Projekt elektronizace se sice dotvoří, ale bohužel ho nebude možné spustit.
Kdy se naše soudy dostanou na úroveň západní Evropy?
Například míra elektronizace justice, kterou chceme prosadit, je v rámci Unie nadstandardní. Dnes už Unii nedoháníme, protože naše justice je v rámci Evropy průměrná. Cílem je dostat se na špičku. Konkrétně elektronizace je běh na dvě volební období – tohle a příští.
Soudci kritizují hlavně chybějící samosprávu, jejíž absence podle nich ohrožuje nezávislost justice. V současnosti stojí v jejich čele ministerstvo spravedlnosti – tedy orgán moci výkonné, nikoliv soudní. Považujete to také za problém?
Cílem reformy je vyšší, efektivnější a rychlejší rozhodování. Kroky, které děláme, směřují k tomuto cíli. Nejsem ale přesvědčen, že samospráva je podmínkou pro rychlejší a efektivnější justici. Podíváme-li se po Evropě, uvidíme země, kde justice soudcovskou radu, tedy svůj samosprávný orgán, nemá, a přesto je velmi výkonná.
Takže s justiční samosprávou nepočítáte?
Odpůrcem samosprávy nejsem. Předsedové soudů se však musí nejdříve naučit spravovat své vlastní soudy. Nemyslím si, že by rady vyřešily problémy fungování justice. Do budoucna si nicméně dovedu představit, že bude existovat jakýsi soudcovský orgán, který bude vybaven částečnou pravomocí v personální oblasti.
Jak se díváte na soudci zmiňované ohrožení nezávislosti justice?
To je obecné klišé. Nikdo mi zatím konkrétně neřekl, kde a jak k nátlaku exekutivy na soudní moc dochází. Jsem přesvědčen, že míra nezávislosti české justice je nadstandardní.
Domníváte se, že soudcovské platy a zákony jsou dostatečnou zárukou pro to, abychom svým soudcům mohli věřit?
Máme 3064 soudců. V tak širokém kolektivu nikdy nemůžete vyloučit, že tam budou chytří a méně chytří, morálně zdatní a méně zdatní jedinci.
Jak by měly vypadat podmínky, aby bylo justičních černých ovcí co nejméně?
Podmínky už nastaveny jsou. Problém spočívá v tom, že u nás soudcovský stav nevznikal, tak jako ve státech bez komunistické minulosti, kontinuálně. V polovině devadesátých let byl obrovský nedostatek soudců. Kritéria pro jejich výběr se úměrně tomu snižovala. Soudcovský stav se postupně daří kultivovat, ale je to běh na dlouhou trať, otázka generační výměny. Tím ovšem nechci říct, že by staří soudci byli obecně jenom špatní a mladší jenom lepší. V devadesátých letech se ale do justice dostalo asi více těch, kteří by funkci soudce vykonávat neměli. Že se tam někdo takový nedostane, ale není zaručeno ani teď, přestože pravidla pro výběr jsou nastavena velmi přísně.
Generační výměna – to znamená, že bude třeba počkat, až staří soudci odejdou nebo vymřou?
Kdybychom se jich zbavovali nějakým radikálnějším způsobem – přezkušováním nebo časovým omezováním mandátu, zavánělo by to zasahováním do principu soudcovské nezávislosti. Nedopustí-li se soudce fatálního kárného provinění, je mu garantován výkon funkce do 70 let. Selský rozum říká, že je třeba zasáhnout a nečekat, až odejdou sami. Jenže tak se dostaneme do střetu s principem nezávislosti a ten tato společnost preferuje.
V rámci reformy mají být některé agendy přesunuty ze soudů na jiné subjekty. To se týká mimo jiné exekučního řízení. Jak se změní?
V současnosti vydávají soudy 450 tisíc formálních rozhodnutí o nařízení exekuce ročně. Pak nemají čas na sporné věci, kdy je třeba chránit práva občanů. Nově by měl soud zahájení exekuce pouze registrovat. Do řízení vstoupí až ve chvíli, kdy k němu někdo z jeho účastníků podá stížnost. K takovým situacím dochází pouze ve zlomku z těch statisíců exekucí. Tuším, že je to méně než 10 procent. Cílem je odbřemenit soudy od řešení administrativních, nesporných věcí. Soudní ochrana občanů přitom zůstane zachována.