Projekt Česká hlava ocenil půlstoletí starý objev i nové práce doktorandů
Národní cena vlády Česká hlava dostala mediální nálepku „česká Nobelovka“. A minulý týden ji premiér Bohuslav Sobotka udělil badateli, který skutečně srovnání s nositeli slavnějšího ocenění švédské Královské akademie věd plně snese.
Emil Paleček z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR dostal sošku spojenou s odměnou ve výši milion korun za výzkum DNA pomocí elektrod. Jak to u významných objevů chodí, převzal si cenu za metodu, kterou vybádal před půl stoletím. A nad níž mnozí zpočátku nevěřícně kroutili hlavou. „Kolegové mě tehdy kritizovali, protože nevěřili, že velké molekuly DNA je možné elektrochemicky analyzovat. Kritice se mi ale podařilo čelit a já mohl pokračovat ve své práci,“ říká čtyřiaosmdesátiletý vědec. „I díky tomu, že se za mě přimluvil profesor Jaroslav Heyrovský,“ dodává.
Podobně jako objevitel polarografie ani Paleček nepověsil v důchodu bádání v laboratoři na hřebík. Ve svém domovském brněnském ústavu stále vede osmičlenný výzkumný tým mladých badatelů. Možná i proto, že chování šroubovice DNA ve styku s elektrodou začal zkoumat ještě jako student, a je si tak dobře vědom, co znamená kvalitní zázemí a ocenění. Stejně jako Česká hlava, jejíž Cenu Skupiny ČEZ si odnesli hned dva mladí doktorandi. Ondřej Gojiš z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady zkoumá proteiny, které brání léčbě některých nádorů a mohou ovlivnit agresivní chování karcinomu prsu. Pavla Eliášová z Ústavu fyzikální chemie AV ČR pak bádá nad tím, jak nově synteticky vyrobit zeolity, původně přírodní křemičitany, které nahrazují fosfáty v pracích prášcích a fungují také jaké filtry a molekulární síta v chemických výrobách.
Biopalivo z kůží Do výrobní sféry směřuje i výzkum dalších tří oceněných. Objev Karla Kolomazníka z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně by jistě ocenil i slavný obuvník a podnikatel, po němž se vysoká škola jmenuje. Kolomazník přišel s metodou, jak využít mázdru, koželužský tuk, který vzniká jako odpad při zpracování kůží. „Vyvinul jsem postup, který odděluje bílkovinu od tuku. Bílkovina se zpracovává na kvalitní želatinu a tuk přeměníme na bionaftu,“ vysvětluje Kolomazník, letošní laureát Ceny Invence.
Vývojem paliva z odpadu se zabývá i výzkum Pavla Izáka z Ústavu chemických procesů AV ČR. Surový bioplyn, který vzniká v čističkách odpadních vod nebo z odpadů živočišné výroby, dokázal vyčistit až na úroveň biometanu. Ten má na rozdíl od bioplynu vyšší výhřevnost a neobsahuje příměsi s korozivními účinky. Izák, který za technologii čistění získal v rámci projektu Česká hlava Cenu společnosti Kapsch, navíc použil jednoduchou metodu s nejlevnější chemikálií na světě – vodou. Čistění plynu je založeno na srážení vodní páry na hydrofilní podložce. Globální laboratoř Kolomazník i Izák se navíc mohou pochlubit tím, že jejich metody už opustily laboratoře a našly uplatnění v byznysu. Zlínskou technologii zpracování mázdry využívají obuvnické firmy Nike nebo Ecco, Izákova metoda čistění plynu, za niž letos získal i „ekologického Oscara“ v podobě Energy Globe Award, se zkouší v Technologickém parku v Jihlavě.
Hotový produkt nabídl i poslední oceněný letošního ročníku České hlavy – jičínská firma Microrisc, která si odnesla Cenu Industrie za technologickou platformu IQRF. Jednoduše, levně a bez licenčních poplatků umožňuje propojit jakýkoli elektronický výrobek pomocí bezdrátové komunikace s internetem. „Je to ideální volba pro programátory, kteří chtějí efektivně a rychle vytvářet bezdrátové aplikace,“ říká Vladimír Šulc, jednatel Microrisku.
Pro chemiky a biomediky, kteří letos České hlavě dominovali, může být IQRF poněkud nepochopitelnou technologií. Ve skutečnosti je ale baňkám a zkumavkám v laboratořích blíž, než by se mohlo zdát.
Propojení se světem umožňuje výrobky inovovat přes půl zeměkoule. Vzniká tak díky internetu jedna velká globální laboratoř. Letošní ročník Českých hlav ukázal, že Češi se v ní rozhodně neztratí. l
Hned dva oceněné projekty se zabývají výrobou kvalitního paliva z odpadu.
O autorovi| Blahoslav Hruška • hruskab@mf.cz
