V jámě plynové

Pražská energetika jedná o dodávkách s Českou plynárenskou

Až 350 milionů metrů krychlových zemního plynu by mohl pojmout kavernový zásobník, který vzniká ve skále téměř kilometr pod zemí v uranových dolech v Dolní Rožínce. Zásobník by mohl zvýšit energetickou bezpečnost České republiky a diverzifikovat zdroje nerostných surovin. Kolem společnosti, která zásobník buduje, ale koluje řada nezodpovězených otázek. Například ta, kdo byznys obrovských rozměrů financuje.
Jedním z majitelů České plynárenské a předsedou dozorčí rady firmy GSCeP, která zásobník buduje, je někdejší příslušník komunistické rozvědky (rezident této služby v Japonsku s krycím jménem Zelina) a posléze šéf První česko-ruské banky (již ovládá plynárenský gigant Gazprom) Eduard Pálka. Podnikání dalšího vlastníka konglomerátu firem zastřešených pod značkou CE Group Ladislava Drába zase zahaluje tajemství. Dráb, který před rokem 1989 emigroval do Kanady, se přitom dnes staví do role hlavního tahouna miliardového projektu.
V pozadí struktury, která prodává plyn i elektrickou energii, se podle zjištění týdeníku EURO navíc objevuje někdejší šéf a skrytý majitel koncernu Cimex Petr Lukeš. Tedy muž, který v České republice už zhruba dvanáct let čelí obžalobě z tunelování chomutovských válcoven trub.

Elektřina i plyn

Společnost Ladislava Drába a Eduarda Pálky Česká plynárenská by se měla podle informací týdeníku EURO stát hlavním dodavatelem plynu Pražské energetice (PRE). Jednání o kontraktu probíhají, jejich aktéři ale zatím nechtějí prozradit podrobnosti. Licitace o smlouvě se měla koncem minulého týdne dostat do finále.
PRE, ovládaná hlavním městem, se dosud specializovala výhradně na dodávky elektrické energie. Licenci na obchodování s plynem získala v první polovině letošního ledna. „Usilovali jsme o ni především proto, že konkurenční subjekty na trhu začaly nabízet obě komodity, a nemohli jsme tudíž zůstat zpět. Navíc se někteří naši zákazníci z kategorie velkoodběratelů dotazovali, zdali neobohatíme naši nabídku i o plyn, a my jsme jim pochopitelně chtěli vyhovět,“ reagoval na otázky týdeníku EURO mluvčí PRE Petr Holubec.
Jednání s Českou plynárenskou nicméně Holubec odmítl potvrdit. „V této době jsme ve fázi finalizace kontraktu s jednou vybranou firmou, jednání probíhají od měsíce února. Dokud nebude tato smlouva uzavřena, není možné sdělit její jméno,“ dodal Holubec.
Holubec podobně neodpověděl na otázku, zda může přiblížit podrobnosti kontraktu a na jaké bázi by měl odběr a poskytování těchto služeb probíhat. „V podstatě nemohu odpovědět ze stejného důvodu. Navíc jsou vámi dotazované oblasti součástí důvěrného smluvního vztahu a nebyly by k uveřejnění ani v případě, kdyby již byl uzavřen a podepsán,“ dodal Holubec.

BIS varuje

Protože je Česká plynárenská zatím jenom obchodníkem, který provádí aktuální distribuci přes plynovody Net4Gas bez vlastních zásob, její spřízněná firma GSCeP staví velkokapacitní zásobník v uranových dolech. Jde o obrovskou investici, Ladislav Dráb však konkrétní investory tají. Projekt podle něj každopádně nefinancují především společnosti z Ruska, jak by mohlo naznačovat bývalé angažmá obchodního partnera Eduarda Pálky v komunistické tajné službě a později v První česko-ruské bance.
Bezpečnostní informační služba (BIS) před snahami ruských společností ovládnout byznys s pohonnými hmotami a plynem dlouhodobě varuje. Ruské subjekty nebo jimi nastrčené společnosti se podle kontrarozvědky snaží na český energetický trh proniknout nejen přes dodávky surovin, ale také prostřednictvím firem, jejichž vlastnickou strukturu tvoří firmy se sídlem v některé z evropských zemí. „Je pravděpodobné, že smyslem složité majetkové struktury je v některých případech zakrýt vazbu na Ruskou federaci. Zakrývání vlastnické struktury může být motivováno snahou o zamezení negativního vnímání těchto společností, neboť mezi ruskými podnikatelskými subjekty a tamní vládní administrativou existují úzké vazby. Ty spolu s existující vysokou závislostí České republiky na dovozech energetických surovin z Ruské federace mohou vést k obavám z prosazování ruských zahraničních zájmů vůči České republice,“ vysvětluje mluvčí BIS Jan Šubert.
Ruské společnosti se podle BIS dlouhodobě snaží o vstup do českých rafinérií. Projevily například zájem o minoritní podíl v České rafinérské, nečinné není ani ruskou vládou ovládané plynárenské impérium Gazprom. „Riziko jejich úspěchu se zvyšuje tím, že ruské firmy mohou vlastníkům nabídnout lukrativní finanční a obchodní kompenzace,“ podotýká Šubert.
To, že ruská společnost má zájem o postavení podzemního zásobníku plynu, potvrdil před časem i šéf logistiky firmy Gazprom Export Vladimír Chandochin. Podle něj firma vážně uvažuje o Česku jako o jedné z možných zemí pro vybudování podzemního zásobníku plynu. Gazprom Export už vede jednání se skupinou MND, kterou zastřešují Moravské naftové doly – aktuálně jde podle informací týdeníku EURO o zásobník plynu v Dambořicích na Kyjovsku. Gazprom přitom v minulosti předpokládal, že zásobník vybuduje spíš v Rakousku nebo Německu.

Rus, Američan nebo Čech?

Zásobník GSCeP vznikající v uranových dolech má být podle Ladislava Drába financován ze „západních“ peněz. „Eduard Pálka s investicemi nemá nic společného, mám ho jako odborníka,“ zareagoval Dráb na dotaz ohledně minulosti svého kolegy v komunistické rozvědce a v bance propojené s ruským kapitálem.
„Já do toho devět miliard investovat nebudu, financování máme zajištěné. Ručíme projektem a vlastním podílem ve společnosti, který se pohybuje zhruba kolem deseti procent. A máme několik konkrétních nabídek od bank, které by to rády profinancovaly. Jde o velké banky, ale to je čerstvá záležitost. Je otázka, jak dlouho se bude stavět – čím kratší dobu to bude, tím méně do toho dáme – ale chtěli bychom se pohybovat mezi sedmi a devíti miliardami korun včetně nadzemních technologií,“ snaží se Ladislav Dráb rozptýlit pochybnosti o investorech projektu. Dráb tvrdí, že se jako emigrant v Kanadě úspěšně etabloval na tamní realitní scéně. Ve světových internetových vyhledávačích však o jeho aktivitách v Kanadě kromě pobytu v Montrealu k nalezení nic zásadního není. Podle českého serveru Justice.cz figuroval ve firmě Rockar jako Drábův společník viceprezident kanadské Laurentian Bank Robert Cardinal. Na Floridě v USA působí Ladislav Dráb podle internetových databází ve třech firmách: Czech Energy U.S.A., Naples Energy a American Power Supply. O Naples Energy se nedá z otevřených zdrojů zjistit téměř nic. Czech Energy je v podstatě prodlouženou rukou skupiny Drábových firem. „Česká energie, a. s., založila na Floridě (kde Dráb ve městě Naples také bydlí) účelovou organizační složku. Jejím cílem je zmapovat nové technologie v oblasti alternativních zdrojů elektrické energie a vytvořit podmínky pro rozvoj obchodních aktivit České energie v USA. První úspěšné kroky v této oblasti máme už za sebou,“ píše se na webových stránkách zastřešující společnosti CE Group.

Přítel Lukeš

Rozhodně nejzajímavější z výčtu tří zmíněných společností je firma American Power Supply. V ní totiž vyjma Drába a Pálky působí jako viceprezident někdejší šéf a majitel koncernu CIMEX Petr Lukeš, který je v České republice přes deset let obžalován kvůli tunelování chomutovských válcoven trub. Tento podle médií bývalý karlovarský číšník a spolupracovník Státní bezpečnosti s krycími jmény Horník, René a Horský se ve Spojených státech původně zdržoval údajně kvůli studiu jazyka. Později se však Lukeš na Floridě zabydlel natrvalo. O jeho vydání se české úřady marně snaží už několik let.
Lukeš a jeho pět spolupracovníků jsou obžalováni v jedné z nejrozsáhlejších hospodářských kauz devadesátých let. Vše souvisí s někdejšími převody majetku v chomutovských válcovnách trub, jimiž byli věřitelé holdingu VT Dioss údajně připraveni o 4,5 miliardy korun (podle posledního stanoviska obžaloby již „jen“ o 1,7 miliardy). Nicméně podle verdiktu soudu z ledna roku 2008 se nepodařilo prokázat, že by skupina věřitele o zmíněnou sumu korun skutečně připravila. Všech šest obžalovaných proto osvobodil, načež se státní zástupce na místě odvolal. „S rozsudkem nesouhlasím, my důkazy hodnotíme úplně jinak než soud. My se domníváme, že vina obžalovaných byla před soudem prokázána. Proto jsem hned podal odvolání k vrchnímu soudu,“ uvedl žalobce při odchodu ze soudní síně.
Spojitost s Lukešovým angažmá v americké firmě s českým energetickým konsorciem CE Group a jeho investicemi v České republice se kvůli společnému angažmá ve firmě American Power Supply přímo nabízí. Ladislav Dráb ale odmítá, že by byl Petr Lukeš oním skrytým „západním“ investorem plynového zásobníku v Dolní Rožínce, byť připouští, že předmět obchodování je podobný. Společnost American Power Supply prý rozjíždí obchody se zkapalněným zemním plynem (LNG), který americká firma podobně jako Česká plynárenská z CE Group odebírá od norské státní firmy StatoilHydro.
„Udělali jsme spolu firmu, abychom měli v Americe nějakou takovou aktivitu, ale Petr není investorem zásobníku. My jsme se potkali, protože děti chodí do stejné školy. Tahle firma vznikla, protože jsem vloni na podzim po třech letech vyjednávání uzavřel se StatoilHydro smlouvu na prodej LNG. Společnost sice sídlí na Floridě, ale je schopna prodávat LNG po celém světě, zatím jsme sice neudělali jediný kontrakt, ale jednáme o prodeji do Jižní Ameriky,“ vysvětluje Dráb. O Lukešově problému v České republice Dráb ví. „Mě zaráží, že to může trvat dvanáct let. Soud je zprostil viny, státní zástupce se odvolal a proces začíná od nuly. Když dvanáct let někdo něco šetří a nemůže nic dokázat, tak kde je pravda?“ táže se Dráb.
Emigrant Ladislav Dráb má vůbec na lidi, kteří pracovali pro Státní bezpečnost, slabost. Kromě obchodního partnera Eduarda Pálky a agenta StB Petra Lukeše se v jeho profesním životopisu objevil kontroverzní finančník Boris Vostrý. S ním založil v roce 1994 akciovou společnost Quadis. Vostrý byl před rokem 1989 vysokým důstojníkem StB, později s Viktorem Koženým založili finanční impérium Harvardských investičních fondů, které podle českých vyšetřovatelů vytunelovali. Následně Vostrý s Koženým uprchli do zahraničí, aby se vyhnuli trestnímu stíhání za mnohamiliardové finanční podvody.

Největší ve střední Evropě

Vraťme se však k investici Drábovy společnosti GSCeP v Dolní Rožínce. Společnost zatím proinvestovala za průzkum výstavby plynového zásobníku zhruba 50 milionů korun. Plyn nemůže být skladován v místech, kde se těžil uran, takže se pro něj připravuje zbrusu nový prostor. Podle výrobního náměstka státního podniku Diamo Josefa Lazárka bude zásobník od uranového ložiska vzdálen minimálně 600 metrů.
Podmínky podloží investorům přejí, horníci razí tunel v masivu složeném ze žuly a ruly, tedy stabilní a nepropustnou horninou. Zatím největší zásobník podobného typu ve střední Evropě, který provozuje RWE Transgas v Hájích u Příbrami, pojme 72 milionů metrů krychlových. Budovaný zásobník by mohl být až pětkrát větší. Podle předpokladů se ale s takovou kapacitou nepočítá, nájemci bude stačit skladovací kapacita do 200 milionů kubíků.
Roční spotřeba zemního plynu České republiky činí zhruba osm miliard metrů krychlových plynu. Firma Ladislava Drába prodala od doby získání povolení k obchodování s touto komoditou – tedy od roku 2008 – zatím v České republice, Německu, Polsku a Slovensku zhruba třetinu tohoto objemu. Dosud je tedy na trhu, který zhruba z 60 procent ovládá německá RWE, minoritním hráčem. Její postavení se ale může díky smlouvě s PRE a zásobníku na Vysočině výrazně zlepšit.