PAL Praha
Výrobce automobilových elektromechanických systémů PAL Praha by chtěl do dvou let získat významnou pozici na evropském trhu - to je obsadit něco přes patnáct procent. K tomu by mu měl pomoci i jeho nový majoritní vlastník - kanadská společnost Magna International Inc.
Podnik PAL Praha, který sídlí v pražských Kbelích, zaujímá na domácím trhu téměř výsadní postavení a z evropského obhospodařuje téměř desetinu. Je tudíž v první pětce největších evropských výrobců stěračových motorků.
Aby se stal skutečně významným evropským hráčem, však bude muset projít náročnou cestou. „Abychom si udrželi postavení dodavatele prvního stupně (Tier 1 - Supplier), musíme nabízet zcela kompletní systémy, to znamená, že musíme náš výrobní sortiment dop lnit. Potom bychom ho chtěli rozšířit k více zákazníkům, i mimo Evropu, zdůrazňuje předseda představenstva Tomáš Jindra.
Původní společnost vyráběla široký sortiment, výrobní činnost byla často velmi rozlišná, proto byla v roce 1995 rozdělena na pět dceřiných společností: PAL Praha, Galvanovna, Autopříslušenství Hajnice, Volant Horní Počernice a Autopříslušenství Světlá. Privatizovat se začalo až o dva roky později.
Management hledal, co může rozvíjet v domácích podmínkách, a rozhodl se pro elektrické motorky a stěračové soupravy. Ty byly včleněny do největší nástupnické společnosti s názvem PAL Praha, jež se tak stala vlastníkem původní ochrann é známky. V polovině roku 1997 management firmu odkoupil za 240 milionů, které si vypůjčil. Postupně si majitelé kbelského podniku začali uvědomovat, že chtějí-li být na špičce, musí být přítomni ve všech zemích, kde mají zákazníky. „To byl základní problém a také hlavní impuls, proč jsme s e začali zajímat o spolupráci se strategickým partnerem, říká Tomáš Jindra.
Proto vedení podniku v roce 1997 uzavřelo smlouvu o spolupráci s kanadskou firmou Magna International, která je dodavatelem automobilových součástí s nejrozsáhlejším sortimentem dílů na světě. „Hledali jsme někoho, komu doplníme sort iment a kdo na druhou stranu zaručí rozvoj podniku, uvedl Jindra.
Na základě smlouvy podnik získal finanční prostředky prostřednictvím řady zajištěných půjček ve výši 260 milionů korun. Součástí smlouvy byla i opce, která Magně zajistila možnost získat ve firmě PAL až stoprocentní kapitálovou účast. Opce byla upl atněna koncem loňského roku a Magna převzala sedmdesát procent akcií pražského výrobce. Ještě předtím vstup posvětil Úřad na ochranu hospodářské soutěže.
V rámci dohod o vstupu strategického partnera se vedení podniku vypořádalo se všemi svými závazky, a proto je dnes privatizační dluh již splacen. „Nyní nemáme téměř žádný jiný úvěr, prostředky na rozvoj čerpáme v rámci systému Magna, ře kl Jindra.
PAL, jenž zaměstnává osm set padesát lidí, loni vyrobil o pětinu více než v roce předchozím, a utržil tak přes sedm set padesát milionů korun. Zisk před zdaněním vzrostl pětkrát na šestatřicet milionů korun. Nejdůležitějším domácím odběra telem firmy PAL je automobilka Škoda. Loni podnik dokázal posílit své postavení a získal podíl na dodávkách i pro novou Octavii. Významným zákazníkem je i švýcarský koncern Phoenix Mecano, jenž výrobky značky PAL kryje převážnou část své s potřeby.
Část produkce směřovala loni přímo do výrobních závodů firmy Volkswagen. Podnik čtvrtinu své výroby vyvezl, a skončila tak jeho závislost na domácím trhu. Letos se PAL pomocí mateřské společnosti snaží prodrat i na americký trh. Podíl exportu by měl vzrůst na 52 procent.
Management společnosti si uvědomuje, že hlavní slabinou je v porovnání se zahraničními výrobci ještě stále nízká produktivita práce, i když i ta za poslední dva roky vzrostla o 42 procenta. Letos budou i proto téměř čtyřicet pro cent obratu, tedy deset milionů dolarů, investovat do technologie a nové haly. Ta by měla fungovat od patnáctého srpna. Stěžejní břemeno dalšího růstu produktivity však leží i na zaměstnancích. „Stále zbytečně ztrácíme peníze vlivem nedostatečné kvality, a proto se stále potýkáme s nedostatkem finančních prostředků, tvrdí finanční ředitel Zdeněk Brenner.
Ačkoliv je majoritní vlastník ze zahraničí, ve firmě zůstali všichni původní - tedy domácí - manažeři. „Magna to nechává na nás, nedosazuje si své lidi. Systém řízení čerpá z výhodnosti spolupráce, říká šéf Jindra.
Hlavní myšlenka, která všechny pracovníky stmeluje, je poměrně prostá: Musí se vyrobit, co se prodá. Vedení podniku se rozhodlo uplatnit co nejplošší organizační strukturu. Ta má svůj základ v matici, kdy se funkční řízení prolíná s metodickým, aby nebylo hodně stupňů ve výrobě. Maticová struktura by tak měla vést k maximální formě spolupráce a provázanosti jednotlivých útvarů.
Významné záležitosti řeší útvar Řízení projektů, který má za úkol koordinovat činnosti při nových a významných úkolech. V úseku jsou zastoupeni lidé z různých útvarů napříč podnikem. Hlavním úkolem tohoto oddělení je koordinovat činnosti jednotlivých úseků a vyhodnocovat stav projektů a zabezpečovat podporu vedoucím těchto projektů. Cílem je zabezpečit konkurenceschopnost podniku rozšiřováním výrobního programu a vývojem nových výrobků.
