Pustili jsme se východním směrem, obešli metropoli země a postoupíme o další kilometry k oblasti, která si vypůjčila název od svého střediska – Mór. Region je to nevelký, měřeno maďarským metrem. Z našeho pohledu jeho plocha 914 hektarů více než dvojnásobně převyšuje rozlohu vinic v českém vinařském regionu. Vymezen trojúhelníkem měst Mór, Pusztavám a Zámoly, rozhodil své vinice na oblých, nevysokých terénních vlnkách Vértese, což je spíše vrchovina než pohoří. Nad nížinným panonským terénem se zvedá do výšky necelých sedmi set metrů nad mořem, nicméně tvoří jistý klimatický stín, který dovoluje pěstovat révu jen na jižní, lépe jihovýchodní straně. Písek, jíl, spraš jsou převážnými komponenty zdejších půd, místy se keře révy pnou nad vápnitými, kamenitými parcelami. Území oblasti je typickým pro pěstování bílých odrůd, zdejší specialitou je tajemná sorta Ezerjó. Vedle ní se zde dobře daří Leányce, Királyleányce, Muškátu Ottonel, Ryzlinku a Tramínu a docela dobře tu zdomácnělo Chardonnay. Nově se vysazují Sauvignon, Pinot Blanc a Zöld veltelini, což je Veltlínské zelené.
S typickými víny pro tuto oblast je možné se seznámit v produkci rodinného vinařství Bozóky v Móru. Jeho chloubou je jistě Móri Ezerjó ročníku ´98, Móri Tramini ´98, připravené jako sladké nebo Vlašský ryzlink ´97. Pouští se zde i do jakési obdoby tokajských, ať už jde o Móri Ezerjó Aszú, medově sladké s ostrou příchutí žampionů, nebo o stejné víno uchystané jako Eszencia. To je reprezentantem ducha maďarského vinařství a blíží se slavným vínům tohoto typu z Tokaje.
Oblastí, která se na straně půlnoční těsně přimyká k právě navštívené a v místě, kde Dunaj opouští Slovensko, se dere téměř přes hranice země, je Ászár–Neszmély. Jako bumerang zahnutá plocha, od Kisbéru na sever k městu Komárom a odtud východně k Ostřihomi, čítá asi půl druhého tisíce hektarů. Vinice, většinou lokalizované na těžších hnědozemích, podnebí s významnými rozdíly teplot mezi dnem a nocí, pozdními jary a dlouhými podzimy, jsou předurčeny pro bílé odrůdy. Daří se zde veltlínu, Rýnskému ryzlinku, Chardonnay a Sauvignonu. Na mnoha tratích objevíme výsadby odrůd Zengd, Cserszegi fûszeres, Ezerfürtû nebo Zala gyöngye.
Nahlédněme nyní do produkce zdejších vinařů a pokusme se objevit vína, vystupující z anonymity průměru.
Firma Hilltop Neszmély oslovila trh báječným Chardonnay ´99, stejně se dařilo při přípravě Sauvignonu téhož ročníku. Szőlősi Winery, konkurent předchozího sklepa ze stejného města, vytáhl do boje s vínem příjemným a zdařilým – Neszmély Melegeshegyi Olaszryzling ´99.
Vínem z dnešní nabídky uzavřeme přehlídku oblasti Tokaj. Do úplného poznání nám chybělo jen takzvané odrůdové víno, proto jsem sáhl po něm. Tokaji Furmint dry, Tokajvin Kft., Abaújszántó. Víno má sytou barvu tmavého zlata, z něhož prorážejí měděné pablesky a jakoby z hloubi vyrážející lesk. Ve vůni nabízí sice užší skladbu prvků, co do intenzity ale potvrzuje skutečnost, že v tokajských je právě tato odrůda nositelem aroma. Mocná a plná, slibující vzácný doušek. Chuť potom může být pro mnohé rozčarováním. Co do síly zaostává za kytkou, je úzkého spektra. V popředí je nepatrný náznak botrytidy, lehoučce „natažený“ oxidací. Uprostřed se prosazuje dřevo, nikoliv však dřevo bariku, spíše sudovina s jistou známkou stáří, která propůjčuje doušku zdání originality a ozvláštňuje jej. Závěrečnou dominantu obstarávají kyseliny, jsoucí v jednom šiku jako důrazný konec chuti vína. Málo vídaným znakem tohoto vína je zdání, že jednotlivé komponenty chuti se nespojují do více či méně harmonického celku. Vystupují jakoby samostatně, každá skupina sólově, v pevném pořadí. Opět jde o víno, které pro dlouhé pití nedokáže patrně nadchnout většinu konzumentů. Je ale velice zajímavým aperitivem a také originálním nápojem s typickými rysy oblasti.