V koutě

12. 10. 2004

Na řetězec hypermarketů tlačí expandující diskontní konkurence

Existuje-li nějaký zahraniční maloobchod, jenž se může rovnat společnosti Wal-Mart Stores, je to Carrefour. S ročními příjmy 86,5 miliardy dolarů tato pařížská společnost představuje světovou dvojku za americkým obrem. Na počátku šedesátých let, když byl zakladatel Wal-Martu Sam Walton ještě neznámým dělníkem v arkansaském Bentonvillu, otevíral Carrefour první hypermarkety na světě, obrovské chrámy komerce nabízející vše od salátu až po sekačky na trávu. Od té doby využívá slušné zisky z francouzských hypermarketů na budování nejrozsáhlejší maloobchodní říše na světě, která zahrnuje přes 10 400 obchodů ve 29 zemích. Naproti tomu Wal-Mart působí jen v deseti.
Nyní se však zdá, že francouzské impérium nestojí na pevných základech. Čím dál více francouzských zákazníků přechází od hypermarketů k levným řetězcům, jako jsou německé Lidl a Aldi. To snižuje hospodářský výsledek Carrefouru právě ve chvíli, kdy společnost čelí silnější zahraniční konkurenci. Nedávno dala najevo, že opustí některé země, kde se jí nedařilo, a zaměří se na klíčové trhy v Asii a Latinské Americe. Kromě toho se proslýchá, že generální ředitel Daniel Bernard bude nahrazen. Dokonce zaznělo, že by Wal-Mart mohl předložit nabídku na odkup sužovaného řetězce.
Carrefour má největší problémy doma ve Francii, která představuje polovinu obratu skupiny a dvě třetiny zisku. Na konci září spadly jeho akcie o téměř sedm procent – zpráva průzkumné firmy Secodip totiž prokázala, že francouzské hypermarkety přišly v červenci a srpnu o dalších 0,7 procenta z podílu na trhu, a to i přes výrazné snížení cen. Generální ředitel Bernard tyto výsledky zlehčuje, protože s příchodem největších svátků prý dojde k výraznému obratu. „Děláme vše, co je nutné pro znovuoživení trhu,“ tvrdí Bernard.
Možné to je. Avšak pět let poté, co Carrefour získal svého francouzského rivala, společnost Promodès, a tak se dostal na druhé místo světového žebříčku, vypadají čísla znepokojivě. I se čtyřmi miliardami dolarů loňských provozních zisků činila provozní marže Carrefouru pouhých 4,6 procenta, oproti 6,2 procenta Wal-Martu. Obrat v jeho francouzských hypermarketech klesl v prvním čtvrtletí letošního roku o čtyři procenta, a o další 3,8 procenta ve druhém čtvrtletí.
Značně znepokojivé to je zejména vzhledem k připravované 3,6miliardové expanzi Carrefouru v příštím roce, jejíž větší část hodlá uskutečnit v Číně a Koreji, kde skupina přímo soupeří s Wal-Martem. Prozatím má Carrefour v Asii slušný náskok. Přesto musí nejdřív dohnat Wal-Mart v managementu dodavatelských řetězců – komplexním procesu spolupráce s dodavateli tak, aby bylo v pravý okamžik na pultech to pravé zboží při minimálních nákladech. Hrozí totiž nebezpečí, že Wal-Mart by mohl začít prodávat pod cenou Carrefouru nejen v Asii ale také v Brazílii, kde nedávno získal řetězec 118 obchodů Bompreço od holandského maloobchodního řetězce Ahold.
Hlavním viníkem problémů francouzského Carrefouru je tamější legislativa. V polovině devadesátých let byl ve Francii přijat zákon s nařízením, aby všechny velkoobchody s potravinami nabízely všem maloobchodním odběratelům stejné ceny. Účelem zákona bylo chránit výrobce potravin a rodinné obchody před tím, aby velké řetězce využívaly své síly a získávaly od velkoobchodů výrazné slevy à la Wal-Mart. Zákon však vytvořil prostor pro levné řetězce, jež tato omezení obcházejí pomocí soukromých značek zboží, které se jinde neprodávají. Některé takové produkty mají cenu až o čtyřicet procent nižší než srovnatelné výrobky v Carrefouru.
Jako odvetu Carrefour uvádí na trh stále další vlastní značky a buduje vlastní řetěz obchodů s levným zbožím, který ve Francii funguje pod názvem Ed a jinde pod jménem Dia. Jen v první polovině letošního roku to znamenalo dalších 227 levných obchodů. Konkurenci to však zatím nezpomalilo.
Není proto divu, že se objevují spekulace o možném převzetí. Akcie Carrefouru ztratily od roku 1999 polovinu své hodnoty včetně dvanáctiprocentního poklesu v loňském roce. Přesto si pozorovatelé odvětví nemyslí, že by se Wal-Mart pokusil tuto francouzskou skupinu v nejbližší době převzít. Propojení obou skupin by bylo složité, protože Carrefour provozuje tisíce relativně malých obchodů s potravinami, což nevyhovuje modelu Wal-Martu „čím větší tím lepší“. „Znamenalo by to vyřešit obrovské provozní, kulturní a možná i vládní otázky,“ uvádí Bryan Gildenberg, analytik retailu u společnosti Management Ventures v massachusettské Cambridge. Wal-Mart své stanovisko neposkytl.
I kdyby byla hrozba převzetí jen vzdálená, tlak na generálního ředitele Daniela Bernarda narůstá. Na počátku tohoto roku skupina rodinných akcionářů, která vlastní třicet procent hlasovacích práv, jmenovala bývalého generálního ředitele společnosti Marks & Spencer Luca Vandevelda do představenstva Carrefouru. Třiapadesátiletý Belgičan, jenž vedl řetězec Promodès, než ho odkoupil Carrefour, je obecně považován za nástupce na postu generálního ředitele.
Aby uklidnil akcionáře, oznámil Bernard 1. září své plány na zpětný odkup až pěti procent akcií v průběhu příštích dvou let a na současné zvýšení dividend. Dále slíbil odprodej špatných aktiv za 1,2 miliardy dolarů. Ačkoli Bernard neprozradil, které divize se zbaví, analytici tipují, že půjde o provozy v Mexiku a Japonsku. Mexický Carrefour těžce zaostává za jedničkou na trhu Wal-Martem, jenž v roce 1997 získal největší tamější maloobchodní řetězec Cifra a nyní vykazuje v dolarech jedenáctimiliardový roční zisk ze 650 obchodů. Carrefour má v Mexiku pouze 27 obchodů, které loni utržily 668 milionů. Ani jeho sedm japonských hypermarketů si nevede nijak skvěle.
Přes všechny starosti zůstává Carrefour významných hráčem. Za 35 let zkušeností mimo domácí trh se společnosti často dařilo v zahraničí mnohem lépe než Wal-Martu, který svou první zahraniční pobočku otevřel teprve před třinácti lety. Francouzský řetězec je známý tím, že se přizpůsobuje zevnějškem i nabídkou místním potřebám. To bylo i klíčem k úspěchu v Číně, kde má přes sto obchodů – dvakrát více než Wal-Mart – a jejich počet roste rychlostí téměř jeden za měsíc. Nabídka zemědělských plodin a ryb v čínských hypermarketech se blíží tradičním venkovním čínským trhům. „Prodavačky vyvolávají k zákazníkům své ‚přijďte, nakupte, všechno čerstvé‘, stejně jako na pouličním trhu,“ uvádí Sherry Ding, maloobchodní analytik šanghajské společnosti A. T. Kearney.
Carrefour tvrdí, že letos očekává růst příjmů o deset procent a růst globálního obratu o pět procent. A s více než čtyřmi miliardami dolarů cash flow ročně si Bernard může dovolit otevírat další obchody, i když bude současně během příštích dvou let splácet dvacet procent z dluhu 11,8 miliardy dolarů. „Máme základ pro to, abychom se rozrůstali celosvětově, a máme tým, který to dokáže,“ dodává Bernard.
Investoři zůstávají skeptičtí. „Nevidím žádný katalyzátor pro zlepšení,“ prohlašuje Tony Campione, manažer fondů pařížské investiční skupiny Agilis Gestion. K tomu dodává, že svých akcií Carrefouru se zbavil už před několika měsíci. Za pár měsíců přitom může být ještě hůř. Francouzská vláda nedávno schválila drobné uvolnění v omezení velkoobchodních cen, což by mohlo vést k cenové válce mezi Carrefourem a ostatními francouzskými řetězci hypermarketů. A to by znovu snížilo marže. Zdá se, že Carrefour bude pro investory dál představovat těžko prodejné zboží – a to i po slevě.