Společnosti by měly posílit kontrolní systémy zaměřené na prevenci a odhalování podvodů
V důsledku finanční krize se neustále zvyšuje riziko podvodného jednání v organizacích. Management některých firem může kvůli stanoveným cílům a splnění finančních ukazatelů použít nečestné praktiky. Nejčastěji formou „kreativního“ účetnictví a zkreslování finančních výkazů, aby vykázal vyšší tržby nebo lepší výsledky hospodaření. Důvodem může být „zlepšení“ finanční výkazů pro mateřské společnosti, banky, věřitele a další uživatele účetní závěrky. Podobně však mohou podvádět i jednotlivci.
Trend
Zkreslování finančních výkazů nebo manipulace s nimi mohou být prováděny kvůli poškození vnějších subjektů, akcionářů či věřitelů, nebo namířeny přímo proti organizaci – kupříkladu zpronevěra, vyvádění peněžních prostředků, krádeže, neoprávněné nakládání s majetkem zaměstnanci.
Podvodného jednání se však lze dopouštět i zvenku. Například dodavatelé materiálu a služeb, odběratelé, agenti a další smluvní partneři neoprávněnou vyšší či dvojí fakturací za tutéž dodávku, dodáním podřadného materiálu, zfalšováním hodnoty nebo kvality nakupovaného zboží, nabízením úplatků zaměstnancům. Forenzní šetření z prvního pololetí 2009 dokládají nárůst počtu podvodů v organizacích. Ty by proto měly posílit kontrolní systémy zaměřené na prevenci a odhalování podvodů.
Podvodné jednání může v organizaci nastat, jednak pokud nejsou zavedeny interní kontroly či jsou slabé nebo nedostatečné. Za druhé jsou-li zaměstnanci přijímaní bez předchozího ověření jejich čestnosti a integrity. Za třetí nejsou-li dostatečně řízení nebo je na ně vyvíjen tlak kvůli finančním cílům. Za čtvrté pokud zaměstnanci s důvěrou vedení nemají vyřešeny osobní problémy, zejména finanční, nebo jsou na něčem závislí – alkohol, drogy, herní automaty. Za páté je-li odvětví, ve kterém organizace působí, náchylné ke korupci nebo je v něm běžná. Za šesté má-li organizace problémy – finanční, ztrácí podíl na trhu, její služby nebo výrobky jsou neprodejné a tak dále.
Vyšetřování
Finanční podvody často páchají členové vedení a mohou se pohybovat v řádech desítek milionů korun. Kromě vrcholných manažerů však také zaměstnanci různých oddělení – účetních a finančních, informačních technologií při zpracování dat, nákupních a prodejních či mzdové účtárny. Speciální pozornost by se proto měla věnovat dvěma podvodným aktivitám v organizacích – obcházení interních kontrol managementem a koluznímu jednání (tajným dohodám) mezi zaměstnanci a třetími stranami – nejčastěji zástupci dodavatelů nebo odběratelů. Ze všech průzkumů zaměřených na podvody v organizacích vyplynulo, že nejčastějším takovým jednáním je korupce a přijímání či nabízení úplatků, manipulace a zkreslování údajů při fakturacích, nepřiznání výnosů nebo machinace při bezhotovostních transakcích.
Hlavním cílem forenzního auditu je potvrdit podvodné jednání, nebo je vyvrátit. A následně, pokud to lze, vyčíslit škody, odhalit motiv a způsob spáchání podvodu zapojenými osobami a jejich odpovědnost – zejména o něm získat důkazy. Forenzní auditoři mají techniky a osvědčené postupy, kterými mohou odhalit i zdánlivě bezvýznamné podvodné jednání, a tím zabránit dalšímu poškozování organizace a prohlubování jejích finančních ztrát. Kromě vyšetřování podvodů mohou forenzní auditoři pomoci při ochraně před podvody v organizaci – zejména nastavením interních kontrol a jejich prováděním.
