ADVOKÁT ARTHUR BRAUN:Podnikat v Německu je lákavé i pro menší a střední společnosti. Má to ale řadu úskalí. „Češi jsou překvapeni, když německá strana vyžaduje přesné dodržení smluv a trvá na vysokých smluvních pokutách,“ říká advokát Arthur Braun, který se specializuje na německé právní prostředí.
ADVOKÁT ARTHUR BRAUN:
Podnikat v Německu je lákavé i pro menší a střední společnosti. Má to ale řadu úskalí. „Češi jsou překvapeni, když německá strana vyžaduje přesné dodržení smluv a trvá na vysokých smluvních pokutách,“ říká advokát Arthur Braun, který se specializuje na německé právní prostředí.
Dlouhodobě zastupujete české subjekty v Německu. Jak má postupovat podnikatel, který chce vstoupit na tamější trh?
Především si musí ujasnit, co chce. Tedy zda se mu vyplatí mít samostatnou společnost, nebo jen organizační složku či stálou provozovnu. Vždy by u tohoto kroku měl být advokát nebo notář, eventuálně daňový poradce.
Jaká forma je nejvýhodnější?
Záleží na druhu podnikání. Například stavební firma, která dodává určité práce, může být klidně řízená z Čech. Potřebuje nicméně samostatnou právnickou osobu, která ji může zastupovat na německém trhu, a omezí ručení v případě reklamací. Měl jsem dost případů, kdy se vyplatilo založit společnost s ručením omezeným. Kdyby Češi pracovali jen na živnostenský list, což je samozřejmě možné, tak v případě nějaké pokuty nebo větší nehody ručí za vše osobně. Čeští podnikatelé by také neměli zapomínat, že německé soudy pracují mnohem rychleji než tuzemské, a že by měli rychle reagovat. Jinak jim hrozí i exekuce. Při mezinárodních aktivitách je nutné dbát na to, aby nebylo ohroženo hlavní podnikání na domácím území.
Co firmám nedoporučujete?
Malým firmám bych rozhodně nedoporučil založit akciovou společnost. Je to jednak nákladné, a jednak náročné na řízení. Německým středním stavem jsou velmi oblíbené komanditní společností s komplementářem, protože mají daňové zvýhodnění a také ručí jen vkladem. Ale Čechům se to většinou nevyplatí. Nezapomínejme, že německé daňové zákony jsou poněkud jiné než české.
Jaké to má nevýhody?
Při založení společnosti s ručením omezeným je třeba mít minimální základní kapitál 25 tisíc eur. To je poměrně vysoká částka, a proto se nyní uvažuje o jejím snížení. Vklady, které mohou být peněžité i věcné, se určují ve stanovách. Anglické firmy tohoto druhu bez základního kapitálu se hodně používají na základě evropského práva. Vedení firmy je ale velice nákladné a v praxi se tato forma setkává nadále s nedůvěrou. Ale teoreticky může i české „eseróčko“ přesunout sídlo do Německa.
Co říkáte podnikání na živnostenský list?
Zatím je a ještě několik let bude regulované v několika oblastech. Příjem živnostník zdaňuje jako fyzická osoba v Německu. V Česku je osvobozen, aby nedošlo ke dvojímu zdanění. Musí se zaregistrovat na příslušném finančním úřadě. To neznamená, že založil nějakou společnost, jen dostane německé daňové číslo. Při jednorázové akci to není potřeba, ale pracuje-li v Německu větší část roku, pak je registrace nutná. Stálá provozovna nevystupuje navenek samostatně. Její obchodní činnost je závislá na hlavním podniku. Je založena například k reprezentačním či reklamním účelům, nebo k přijímání objednávek a výdeji zboží zákazníkům. Nemusí se zapisovat do obchodního rejstříku. Pro řemeslníky je důležité vědět, že v určitých oblastech musejí doložit kvalifikaci, i když se podmínky v minulých letech dost uvolnily.
Kde se dát registrovat?
Podnikatelům doporučuji, aby pečlivě vybírali místo registrace. V Německu se obcím platí takzvaná živnostenská daň, která bývá v různých městech značně rozdílná. Obecně platí, že ve větších městech je vyšší než v menších vesnicích.
DŮVĚŘUJ, ALE PROVĚŘUJ
Jakých největších chyb se Češi dopouštějí při uzavírání smluv s německými partnery?
Jsou občas příliš důvěřiví a mnohdy v touze uzavřít smlouvu za každou cenu si ji ani pořádně nepřečtou. Doporučuji, aby si před kontraktem zjistili dostatek informací o partnerovi. Není to nic neobvyklého, Němci to dělají také. VNěmecku bohužel neexistuje žádný bezplatný internetový rejstřík obchodních společností. Potřebné informace lze získat prostřednictvím advokátních či informačních agentur a prostřednictvím Česko-německé obchodní komory v Praze. Ani při dlouhodobých obchodních vztazích není neobvyklé, když si partneři navzájem předkládají finanční uzávěrky. Druhým kamenem úrazu bývá fakt, že české firmy podpisují smlouvy s nereálnými požadavky na kvalitu a čas dodání nebo zapomenou na očekávaný vývoj kurzu koruny vůči euru. Myslí si, že když nastanou problémy, nějak se to domluví. O to větší bývá překvapení, když německá strana vyžaduje přesné dodržení smluv a dokonce trvá na vysokých smluvních pokutách.
Německo vykazuje v poslední době hospodářský růst. Neuvažuje o zmírnění podmínek pro zaměstnávání cizinců? Myslím, že k určitému uvolnění dojde. Byla zřízena expertní skupina Evropské unie, která zkoumá vydané restrikce. V případě, že je shledá jako neopodstatněné, mohl by se německý pracovní trh otevřít pro občany České republiky již v polovině letošního roku. Firmy potřebují kvalifikované pracovní síly z Česka, nejen lékaře, kteří hromadně pracují v tamějších nemocnicích. Němečtí lékaři jezdí za prací zase do Anglie nebo Norska. Jaká je situace nyní? Do roku 2009 platí vlastně stejné podmínky jako před vstupem Česka do Evropské unie. Německo má velký zájem o vysokoškolsky vzdělané odborníky a vědecké pracovníky. Na získání specialistů na informační technologie vyhlásila německá vláda už před několika lety takzvaný Green card program. Pracovní povolení během tří dnů získali vysokoškoláci, kteří se vykázali příslibem zaměstnání v německé firmě za minimální roční plat 50 tisíc eur. Je ale pravda, že z České republiky využilo tuto šanci málo lidí. Zřejmě se jim nechce do cizího prostředí, mají tady uspokojující zaměstnání nebo chtějí pracovat z domova, což je v této oblasti možné. STÁNKAŘI POVOLENÍ NEPOTŘEBUJÍ Existují ještě další možnosti zaměstnání v Německu?
V praxi existuje hodně výjimek. Oblíbené jsou vysokoškolské brigády, jež mohou trvat maximálně tři měsíce ročně. Zprostředkovává je Zentralstelle für Arbeitsvermittlung a v České republice je mu partnerem agentura Servus. Žádosti se podávají vždy do 31. ledna roku, kdy bude brigáda vykonávána. Je také možné získat místo na základě česko-německé smlouvy o zdokonalování v němčině. Vydává se maximálně 1400 povolení ročně a doba zaměstnání je stanovena maximálně na 18 měsíců. Věk uchazeče musí být mezi 18 a 40 lety. Žádosti vyřizují úřady práce, přičemž hodně záleží na úrovni nezaměstnanosti v konkrétním regionu.
A co stánkový prodej? České stánky nacházíme na vánočních trzích v Mnichově, v Norimberku a zřejmě i v dalších místech. Prodávat se může ale i před Velikonocemi či svatodušními svátky, a to až devět měsíců. V tom případě živnostník nepotřebuje pracovní povolení a stačí mu registrace na radnici. Jak bychom mohli shrnout doporučení českým podnikatelům? Důležité je rozhodnutí o tom, kde se budou rozhodovat spory. Samozřejmě, silná německá firma si udrží soudní příslušnost vNěmecku, ale když to půjde, je výhodné mít ji v Čechách. Každý zná výhody domácího prostředí. Dále doporučuji nepodceňovat znalost právnické němčiny. V češtině se v praxi například zaměňují pojmy jako záruka a odpovědnost za vady zboží. Ale v případě záruky má ručení dodavatele mnohem větší rozsah než při pouhé zákonné odpovědnosti za vady zboží. V neposlední řadě by si podnikatelé měli zajistit ochranu průmyslového vlastnictví, ochranné známky a internetové domény. Protože dobré nápady se kopírují všude na světě. Umíte dobře česky. Kde jste se naši řeč naučil?
V Praze. Narodil jsem se sice ve Weidenu u českých hranic, ale nemám žádné české předky a do Prahy jsem se poprvé podíval až v roce 1988. Ale v roce 1990 jsem byl asi prvním zahraničním studentem Právnické fakulty Karlovy univerzity. Dostudoval jsem vNěmecku a od roku 1994 jsem pracoval u mezinárodních právnických firem. Chtěl jsem využít znalosti práva a prostředí v obou zemích, a proto jsem se rozhodl zůstat v Praze.
|ARTHUR BRAUN**Narodil se v roce 1966 v Bavorsku. Absolvoval právnickou fakultu a filozofii na univerzitě v Pasově. Je jedním z prvních studentů ze západoevropských zemí, kteří přijeli po roce 1989 do Prahy studovat právo. Od roku 1994 působí v Praze jako právník u mezinárodních poradenských společností s německým zázemím. V roce 2006 se stal spoluzakladatelem kanceláře Braun a Haškovcová, která je součástí mezinárodní aliance bpv legal. Přednáší na ekonomické fakultě vysoké školy v Ambergu/Weidenu a na institutu IPFM v Praze. Jeho pracovními jazyky jsou němčina, angličtina, čeština a francouzština.|
