Krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové vyhrálo volby do Evropského parlamentu ve Francii. V očekávaném souboji s proevropskou stranou prezidenta Emmanuela Macrona získalo podle prvních odhadů 24,2 procenta hlasů. Macronova strana Republika v pohybu je s 22,4 procenty druhá. V Německu eurovolby podle prvních odhadů veřejnoprávní televize ARD vyhrála konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové s 28 procenty hlasů.
Le Penová, která v kampani tradičně sázela na protiunijní rétoriku, tak zřejmě potvrdila stoupající trend svých preferencí z posledních průzkumů. Macronova strana šla do voleb s ambicí vyhrát v době poznamenané protesty takzvaného hnutí žlutých vest.
Podle Elysejského paláce je prohra s protiunijní stranou zklamáním, nikoli však důvodem pro změnu politiky. S ohledem na současné politické poměry i na výsledky vládních stran v předcházejících evropských volbách je výsledek „čestný“, řekl agentuře Reuters činitel Macronova úřadu.
Le Penové strana vyhrála ve Francii i minulé volby do EP, před pěti lety získala téměř 25 procent a měla náskok pěti bodů před republikány.
Hlasovali jste ve volbách do Evropského parlamentu?
„Je to vítězství Francouzů opovrhovaných, bitých a urážených Emmanuelem Macronem,“ komentoval dnešní výsledky mluvčí RN Sébastien Chenu. Sama Le Penová označila úspěch za „vítězství lidu, který si s hrdostí a důstojností vzal zpět moc“.
Největším překvapením je podle francouzských médií zřejmě vzestup environmentální strany Evropa Ekologie-Zelení (EELV), která výrazně překročila odhady předvolebních průzkumů. Její volební lídr Yannick Jadot označil výsledek za součást celoevropské vlnu úspěchů zelených stran, které si výrazně polepšily například v Německu či Belgii.
„Francouzi také chtějí, aby se ekologie stala ústředním tématem jejich životů,“ řekl v reakci na úspěch své strany Jadot.
Do EP se dostanou ještě republikáni, kteří si výrazně pohoršili a získali přes osm procent hlasů či socialisté, kteří překročili šest procent stejně jako levicová strana Nepodrobená Francie (LFI).
CDU/CSU oslabila
Dosavadním minimem CDU/CSU ve volbách do Evropského parlamentu bylo 35,4 procenta před pěti lety, pro SPD 20,8 procenta v roce 2009. Jejich letošní odhadované výsledky jsou tedy ještě hluboko pod těmito hodnotami. Navíc jde pro obě uskupení o nejhorší výsledky v jakýchkoliv poválečných celoněmeckých volbách.
Už se proto spekuluje, jaké to bude mít dopady, a to především uvnitř sociální demokracie, která po více než 70 letech může také ztratit radnici v severoněmeckých Brémách, kde se dnes uskutečnily zemské volby. Není vyloučené, že velmi špatné výsledky neustojí předsedkyně strany Andrea Nahlesová, která by mohla skončit přinejmenším ve funkci šéfky sociálnědemokratických poslanců ve Spolkovém sněmu.
Radovat se naopak mohou Zelení, z nichž se - soudě přinejmenším podle dnešního výsledku a průzkumů veřejného mínění z posledních měsíců - stává druhá nejsilnější strana v Německu. Svůj dosud nejlepší výsledek z eurovoleb z roku 2009 - 12,1 procenta - dnes překonali o téměř deset procentních bodů.
Brexit, šéf komise i osud pravého středu. V eurovolbách jde o hodně
Do Evropského parlamentu směřují znovu zástupci protiimigrační a k unii velmi kritické Alternativy pro Německo (AfD), která podle odhadů získala 10,5 procenta hlasů, a také dvojice dalších opozičních stran - Levice a svobodných demokratů (FDP). Obě si přišly na 5,5 procenta.
Část z 96 křesel vyčleněných pro německé europoslance získají i zástupci neparlamentních stran, a to díky tomu, že pro volby pro Evropského parlamentu není ve spolkové republice stanovena minimální procentní hranice, kterou by bylo potřeba překonat.
Křesla německých zástupců v europarlamentu by mohla být rozdělena takto CDU/CSU - 28, Zelení - 22, SPD - 15, AfD - 10, FDP - šest a Levice - pět. O zbylých deset mandátů by se měly podělit menší strany.
Čtěte vše o eurovolbách 2019:
