Hned v první kapitole své zprávy označuje sněmovní vyšetřovací komise k OKD vložení 44 tisíc podnikových bytů do nově vzniklé akciové společnosti v roce 1990 za protizákonné. Celá transakce je podle poslanců neplatná a byty měly být podle nich nabídnuty obyvatelům. Nájemníkům a vlastně všem obyvatelům Moravskoslezského kraje, kteří jsou existenciálně napojeni na černouhelný průmysl, tak svitla slabá naděje.
OKD zažívá pozoruhodné časy. Po krachu dolů a jejich převzetí státem se firmě začalo nebývale dařit. Ekonomické oživení posledních let zasáhlo i sektor černého uhlí, jehož prosperita se odvíjí ve velké míře od cen koksovatelného uhlí, a tedy poptávky po oceli, která do značné míry zase souvisí s tím, jak se daří světovému automobilovému průmyslu. A tomu se v posledních letech dařilo, společnost OKD tak předloni vykázala čistý zisk ve výši 3,4 miliardy korun, nejvíce od roku 2011. To se obvykle společnostem procházejícím konkurzem nestává.
Proto se také vyrojily nejrůznější optimistické scénáře, podle kterých by se v ostravsko-karvinském revíru mohlo těžit výrazně déle než do roku 2023, kdy podle vládních plánů má skončit těžba na posledním Dole ČSA. Podle premiéra Andreje Babiše je možné, že na Karvinsku se bude „rubat“ až do roku 2027, případně dokonce 2030. OKD už podala žádost o posouzení těžby černého uhlí do konce příštího desetiletí, návrh je nyní v procesu vyhodnocení EIA.
To vítá nejen na devět tisíc zaměstnanců dolů a pracovníků firem navázaných na OKD, ale i hlavní zákazníci jako ArcelorMittal, U. S. Steel Košice, Moravia Steel či linecký Voestalpine.
„České hutě by byly rády, kdyby se v OKD těžilo co nejdéle, protože to představuje vyšší bezpečnost dodávek než vozit uhlí odněkud z Austrálie,“ říká ředitel Ocelářské unie Daniel Urban. Tuzemské hutě jsou navíc stavěné na parametry karvinského uhlí a přejít na surovinu z druhé strany planety není sice nemožné, pro oceláře to však představuje nepříjemnou komplikaci.
Výsledky ovlivní i smrt horníků
Vedení firmy ovládané státem, analytici a koneckonců i samotný Babiš se však k záměrům dlouhodobé těžby vyjadřovali vždy s velkou obezřetností. „Podle vývoje ekonomické situace,“ napsal premiér na twitter koncem letošního února v příspěvku, jak dlouho by se mohlo na Karvinsku ještě fárat. Celé odvětví totiž začíná vnímat první náznaky přicházejícího ekonomického zpomalení. „Odvětví je velmi cyklické, už to pociťujeme pár kvartálů,“ říká za oceláře, tedy nejdůležitější zákazníky OKD, Urban.
Nová huť Klementa Gupty. Ostravský závod čekají velké změny
Po velmi optimistickém roce 2017 klesl loni zisk těžební firmy k 1,29 miliardy. Příčin bylo několik a stagnace sektoru se zatím úplně neprojevila. Ve výsledcích se odrazily vyšší investice a nižší objem těžby, stejně jako náklady související s připravovaným ukončením těžby. Tedy faktory, které v průběhu letošního roku pokračují s ještě větší intenzitou.
Čtěte: Vítězství uhlobarona Tykače. Chvaletice mohou vypouštět více toxické rtuti
Vedle toho se v hospodaření OKD v plné míře nejspíš projeví dopady tragédie z konce loňského roku, při které na Dole ČSM zahynulo třináct horníků. Oblast výbuchu metanu musela být uzavřena i s těly některých zesnulých havířů a otevřít se ji znovu podařilo až letos v dubnu. Jak předpokládala společnost už v loňské výroční zprávě, neštěstí bude mít dopad na objem dodávek zákazníkům, a tedy i výši tržeb.
Především však OKD prodá uhlí za méně než v loňském roce. Jestliže počátkem minulého roku dosahovaly světové ceny koksovatelného uhlí i 260 dolarů za tunu, v současnosti jsou hluboko pod touto hranicí a analytici se vesměs shodují, že sestupný trend bude pokračovat. Právě na pád cen uhlí doplatil (vedle předlužení a nadměrného vyvádění prostředků) i původní vlastník OKD, finančník Zdeněk Bakala.
Plyn jede, uhlí stojí
Výnosnější koksovatelné uhlí tvoří sice 57 procent produkce OKD a 71 procent tržeb, příznivější vyhlídky však nepanují ani na trhu s uhlím energetickým. „Na budoucnost černého uhlí bych si určitě nevsadil,“ říká zdroj, který je se situací na trhu dobře obeznámen. Černému uhlí spalovanému v elektrárnách v posledních letech významně konkuruje zemní plyn. Zatímco plynové elektrárny jedou naplno, ty černouhelné stojí.
Plynu je totiž kvůli teplým zimám na trhu nadbytek a kdysi drahá komodita zlevňuje. V neprospěch černého uhlí hraje i sílící ekologický tlak spojený nejen se zpřísňující se regulací, ale i zdražením emisních povolenek. V neposlední řadě pak v Evropě v posledních letech významně pokročila výstavba infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn, což jeho atraktivitu dál zvyšuje.
OKD samozřejmě má uzavřeny na prodej uhlí dlouhodobé kontrakty a dnešní situace je daleko od posledních let Bakalova panování, kdy právě nízké ceny srazily OKD do insolvence. Na druhé straně předpovídat na základě posledních dvou příznivých let, že definitivní „fajront“ přijde až na konci příští dekády, představuje přehnaně optimistický scénář. Stejně jako naděje, že si nájemníci na základě závěrů parlamentních vyšetřovatelů po třiceti letech přece jen koupí byt v Porubě.
Čtěte také:
Soumrak uhelné éry. Tykačovy uhelné doly se loni propadly do ztráty
Fárat se bude. OKD chce prodloužit těžbu do roku 2030
Konec se blíží. Objem těžby černého uhlí v Česku prudce klesá
Uhelné elektrárny škodí ovzduší více než hutě, největším znečišťovatelem Česka jsou Počerady
ČLÁNKY DO MAILU