V osobním bankrotu v Česku bylo na konci loňska 114 tisíc lidí. Průměrnému dlužníkovi či dlužnici v oddlužení bylo 45 let a měl deset věřitelů. Srovnání s počtem lidí v exekuci ukázalo, že oddlužením prochází 14 procent zadlužených. Shrnuje to nová mapa osobních bankrotů, kterou představil její autor a šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.
Pravidla oddlužení mění od června insolvenční novela. Experti na dluhovou problematiku doufají, že do osobního bankrotu půjde víc dlužníků, jimž se podaří vymanit z dluhové pasti. Odborníci varují před oddlužovacími společnostmi, které si za vyřízení účtují i desetitisíce. Označují je za „šmejdy“.
Mapa bankrotů navazuje na mapu exekucí, kterou vytvořila Otevřená společnost s Ekumenickou akademií. V roce 2017 mělo nějakou exekuci 9,7 procenta Čechů, tedy 863 tisíc lidí. Loni bylo podle Exekutorské komory v exekuci 821 300 lidí.
„Mapa bankrotů výrazně kopíruje mapu exekucí. Nejvyšší podíl osob v osobním bankrotu je v Ústeckém, Karlovarském, Libereckém a Moravskoslezském kraji, nejméně ve Zlínském a na Vysočině,“ uvedl Hábl.
Čelili jste někdy osobnímu bankrotu?
Desetinu dospělých v osobním bankrotu tvořili mladí do 30 let. Bylo jich téměř 11 540. Osm procent osob v insolvenci představovali senioři nad 65 let, autoři mapy jich zaznamenali 8700. Hábl dodal, že exekuci jich mělo kolem 73 tisíc. „Doufáme, že se díky novele poměr (oddlužení k exekucím) začne zvyšovat a senioři budou mít na stará kolena šanci se ze situace dostat,“ uvedl šéf institutu. Podle něj ročně je asi 20 tisíc nových návrhů na oddlužení. Experti očekávají, že by jich mohlo výrazně přibýt.
Poměr počtu lidí v bankrotu k počtu těch, kteří mají exekuci, počítali autoři v krajích, okresech i obcích. „Průměrně prochází v Česku oddlužením 14 procent dlužníků. Nejlepší je poměr v Pardubickém kraji, kde je to 19 procent, tedy každý pátý. Podíl bankrotů je naopak nízký v Praze, kde je to sedm procent,“ uvedl Hábl.
Přečtěte si komentář: Práce jako existenční riziko
Podle novely budou možné dvě varianty oddlužení. Lidé by měli buď splatit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent dluhu, nebo by měli za pět let dorovnat aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by to bylo méně než 30 procent, rozhodoval by soud. Musel by posuzovat, jak se dlužník snažil. Právě toho se experti i někteří zákonodárci obávají. Soudy po republice totiž v podobných záležitostech rozhodují často různě. Někde by tedy dlužníci mohli po pěti letech uspět, jinde by jejich snahu soudci uznat nemuseli. Senioři mají pravidla oddlužení mírnější, bez dluhů by mohli být do tří let.
Před „oddlužovacími šmejdy“ varují odborníci i někteří soudci. „Už dávno před novelou jsme identifikovali subjekty, které se tvářily, že chtějí dlužníkům pomáhat, ale jejich jedinou snahou bylo vydělat na nich co nejvíc peněz,“ řekl místopředseda krajského soudu v Českých Budějovicích Zdeněk Strnad. Ministerstvu spravedlnosti soud podal za prvních pět měsíců desítku podnětů k prověření nepoctivého postupu.
Dále čtěte:
