V souvislosti s pokračující ekonomickou recesí se někteří zaměstnavatelé ocitají v platební neschopnosti.
Autor: Martin Siebert
Pokud zaměstnavatel, na kterého bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo podán insolvenční návrh, nevyplatil splatné mzdy, mají jeho zaměstnanci při splnění zákonných podmínek právo na výplatu mzdových nároků.
Ty jim místo zaměstnavatele může vyplatit stát prostřednictvím úřadů práce, a to nejvýše za tři měsíce. Stanoví to zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Záměrem tohoto právního předpisu je chránit zaměstnance.
Proto s ohledem na aktuální hospodářskou situaci mají zaměstnanci na základě zákona č. 217/2009 Sb., účinného od 20. července 2009, který mj. novelizoval také zákon č. 118/2000 Sb., lepší možnosti pro uplatnění mzdových nároků včetně odstupného.
Zaměstnanci insolventního zaměstnavatele si mohou nově vybrat, za které měsíce tzv. rozhodného období uplatní mzdové nároky.
Rozhodné období se prodloužilo, trvá sedm měsíců místo původních šesti. Zahrnuje měsíc, ve kterém byl podán insolvenční návrh nebo bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, i tři měsíce předcházející tomuto měsíci a tři měsíce po něm následující.
V praxi to znamená, že lze uplatnit mzdové nároky také za tři měsíce následující po měsíci, ve kterém byl podán insolvenční návrh, resp. vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, tedy v době, kdy řadě zaměstnanců končí pracovní poměr a vzniká jim právo na odstupné.
Pokud chtějí zaměstnanci, aby jim stát místo zaměstnavatele v platební neschopnosti vyplatil jejich splatné mzdové nároky, musí o to požádat do 5 měsíců a 15 dnů ode dne, kdy úřad práce zveřejnil na úřední desce informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou dlužné mzdové nároky uplatnit.
Lhůta pro podání žádosti se novelou prodloužila, původně byla jednoměsíční. Pokud ve lhůtě pro podání žádosti zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak, než vydáním rozhodnutí o úpadku, je možné o uspokojení mzdových nároků žádat nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí.
O mzdové nároky se žádá písemně u kteréhokoliv úřadu práce. Úřad práce má podle správního řádu o žádosti vydat rozhodnutí do 30 dnů, ve složitějších případech do 60 dnů.
Zákon č. 118/2000 Sb. nabyl účinnosti 1. července 2000. I po zmiňované novele stanoví, že zaměstnanci mohou u úřadu práce uplatnit pouze splatné mzdové nároky. To znamená, že například v září 2009 není možné žádat o uspokojení mzdových nároků za září 2009, protože mzda za daný měsíc ještě není splatná.
Zdroj: ministerstvo práce a sociálních věcí
