V přírodě a nad poměry

11. 10. 2005

Velké domy, velká auta a dnes i velké účty

Důvody, proč lidé v minulém desetiletí volili únik do širých lánů okresu Loudoun ve Virginii, byly pochopitelné. Kdo si chtěl splnit sen o bydlení v nových luxusních sídlištích, která lákala názvy, jako Zelené hospodářství nebo Hirstova usedlost (prodejní cena od 600 tisíc dolarů výše), získal zcela nový dům s pozemkem o rozloze asi tisíc metrů čtverečních. Součástí prodejní nabídky byly báječné školy, malebné krámečky se starožitnostmi a historické usedlosti. Pak už člověk mohl jen s potěšením sledovat, jak cena jeho domu prudce stoupá, za poslední dva roky průměrně o třiadvacet procent.
Nevýhody? Toužil tam bydlet každý. Počet obyvatel okresu Loudoun vzrostl v letech 2000 až 2004 o 41 procent, mnohem rychleji než kdekoli jinde v Americe. Výstavba silnic však zůstává pozadu, takže doprava často představuje noční můru. I o víkendu trvá cesta do Washingtonu jeden a půl hodiny, ve špičce dokonce dvě. Koně a dobytek, dříve malebně roztroušené po stráních, nahradily buldozery a oranžové dopravní kužely. Lidé přesto mají dojem, že to stojí za to. Patří k nim i Andrea O'Harová, která sem s manželem a třemi dětmi přišla z Pittsburghu před jedním a půl rokem. „Milujeme to tady,“ říká Andrea.
Po rostoucích venkovských sídlištích, která se vyrojila na periferiích měst a předměstských čtvrtí po celé Americe, se však prohání chlad. Životní styl založený na levné energii a nízkých hypotečních úvěrech je v ohrožení. Spotřebitelé v době, kdy byl galon pohonných hmot k dostání za jeden a půl dolaru, nad tankováním nepřemýšleli. Dnes, kdy ceny dosahují téměř dvojnásobku, se vzdávají silných sportovně užitkových vozů a prostorných pick-upů, hledají spolucestující na delší jízdy a motorové čluny nechávají ležet za domem. A bude hůř. Účty za topení se mnohým z nich pravděpodobně letos v zimě zvýší o sedmdesát procent.
Ze zkušenosti plyne, že většina Američanů stáhne termostat a navleče si teplý svetr. Pokud se ale extrémně vysoké ceny za energii udrží i v několika příštích letech, což se zdá být pravděpodobné, nastanou těžké časy tisícům lidí, kteří mají kvůli životu mimo město a v okrajových sídlištích svůj rozpočet už tak dost napjatý. Obyvatelé venkovských sídlišť se potýkají s novou překážkou a fenomén, který se stal obrovskou sociální a ekonomickou silou, bude čelit své první skutečné zkoušce.
Ať se nám to líbí nebo ne, venkovská sídliště (exurbia) hrají stále důležitější roli v kulturní sféře Ameriky. Jejich odpůrci tvrdí, že lákají mladé konzervativní rodiny, jejichž životy se často odvíjejí v komunitách vznikajících kolem velkých církví. Liberálové jim kladou za vinu znovuzvolení prezidenta Bushe v roce 2004. Konzervativci je obviňují z devastace krajiny nevzhlednými a nekonečnými osadami jednotvárných domků a z rozpínavého životního stylu.
Přívrženci těchto sídlišť ale vidí docela jiný obrázek. David Brooks, autor knihy On Paradise Drive: How We Live Now (And Always Have), zkoumá fenomén života za městem v budoucnosti a často zdůrazňuje, že mezi novými sídlišti jsou patrné stále výraznější rozdíly. Mnoha lidem včetně milionů přistěhovalců umožňují vysokou kvalitu života. Sídliště dokonce přilákala jak rodiny s vyššími příjmy, žijící nákladným životem, tak rodiny se středními a nižšími příjmy, jež se nastěhovaly do vzdálených sídlišť, protože jim to umožňuje posunout se po žebříčku k větším domům, lepším školám a hezčímu životu, než jaký by si mohli dovolit blíže k centru.

Ekonomický motor.

Zatímco řada největších amerických měst začíná přicházet o své obyvatele a vnitřní obvody prožívají příznaky stárnoucí populace, za městem je jiný svět. V letech 2000 až 2004 se sedmnáct venkovských sídlišť řadilo mezi 20 nejrychleji rostoucích okresů s osídlením nad deset tisíc obyvatel. Populace v původně venkovských okresech kolem Atlanty, Dallasu, Rena a dalších měst vzrostla. A to se muselo odrazit i v čase stráveném na cestě do práce: podle výzkumu Joint Center for Housing Studies při Harvardské univerzitě vzrostl mezi roky 1990 a 2000 počet lidí žijících ve 49 největších městských oblastech a trávících na cestě do práce hodinu a víc o dva miliony. V ostatní populaci se počet osob dojíždějících do práce déle než jednu hodinu zvýšil o milion.
Při pravděpodobném nárůstu cen za energii a zdražování úvěrů v dalších měsících začíná americký sen o venkovském bydlení najednou vypadat pro řadu lidí méně lákavě. Stačí se zeptat truhláře Franka Heatera, žijícího v pensylvánském Pike County, rychle rostoucím satelitu u New Yorku. Aby si mohl dovolit ranč o výměře tisíc metrů čtverečních rozkládající se na dvou hektarech zalesněné půdy, vydává se Heater každé ráno ve čtvrt na pět svým Fordem Expedition na 140 kilometrů dlouhou cestu do New Yorku. I ve šťastnějších dobách byl jeho den vyčerpávající: „Přijet domů, najíst se, dát si sprchu, jít spát a znova na cestu.“ Týdenní účet za benzin mu nyní stoupl na 180 dolarů, což je asi dvojnásobek částky před dvěma lety, a ukusuje stále větší sousto z výplaty. Zoufale si přeje, aby mohl jen sednout na autobus se svými nástroji. „Cena benzinu mě zabije,“ tvrdí.
Ekonomické důsledky zpomalení tempa růstu venkovských sídlišť jsou těžko měřitelné. Je jasné, že rychlý rozvoj satelitů byl v posledních letech jednou z hlavních hybných sil americké ekonomické expanze. Vezměme v úvahu výstavbu bydlení spolu s velkými nákupními centry, sklady, řetězci restaurací, hasičskými základnami a školami, vzniknuvšími na levné zemědělské půdě za hranicemi měst. Noví obyvatelé přispěli k obrovskému rozmachu drobných obchodníků a firem podnikajících ve službách, vznikly statisíce nových míst pro učitele, hasiče a naskytla se i spousta podnikatelských příležitostí. Je dokonce velmi nepravděpodobné, že by v posledních letech americká ekonomika bývala dokázala předehnat všechny ostatní velké průmyslové země, nebýt expanze venkovských sídlišť a jejich bouřlivého vlivu na podnikání.

Počátek obav.

I kdyby v Americe stěhování z velkých měst na venkov v dohledné době neskončilo, mohl by se omračující dvouciferný nárůst, považovaný na mnoha trzích za jistotu, zpomalit. Některé stavební firmy se již začaly zajišťovat proti ztrátám tím, že se soustředily na vnitřní lokality. Houstonský developer Sam Yager III. zatím stále agresivně expanduje v satelitech, jako je například Rosenberg asi 60 kilometrů jihozápadně od Houstonu. Avšak po letech, kdy působil hlavně na předměstích, se nyní soustředí na projekt City Park v blízkosti houstonského zdravotního centra, kde staví nemovitosti od devadesáti do sto čtyřiceti tisíc dolarů. Prodávají se velice dobře, přestože parcely i domy jsou mnohem menší než srovnatelně drahé domy ve venkovských sídlištích a přestože se nacházejí v houstonské čtvrti Independent School, kterým se některé mladé rodiny snaží spíše vyhnout.
Vyšší účty za energie a vyšší hypoteční úroky zřejmě příliv zámožných kupců neodradí. Beacon Hill je nový venkovský projekt virginského města Purcellville, vybudovaný na pozemcích zesnulého Arthura Godfreye. Domy jsou gigantické – dosahují rozlohy 1300 čtverečních metrů, mají knihovny, vinné sklepy a otevřená ohniště – a prodávají se až za tři miliony dolarů. Mitchell Freedman, pojišťovací agent, který se do Purcellville přestěhoval v červenci, uvádí: „Nás, kteří tady bydlíme, nemusí vzhledem k naší ekonomické situaci zajímat, že galon benzinu stojí tři dolary, ani kolik zaplatíme za plyn.“
Spoustu ostatních obyvatel venkovských sídlišť to zajímat musí. V Loudounu už náklady na provoz dodávky a sportovně užitkového vozu Subaru Outback přiměly Andreu O'Harovou snažit se vyřizovat své denní povinnosti při jedné cestě. Plynové vytápění rodinného domu se čtyřmi ložnicemi a třemi koupelnami bude letos asi o polovinu dražší. „Zkrátka jsme si sedli nad rozpočtem a hledali, kde se dá ušetřit,“ tvrdí O'Harová. Nabízí se jedna možnost: dohodnout se, využít jedné dodávky k dopravě více lidí a složit se na mýtné ve výši šesti dolarů denně a cenu za benzin. Sousedé říkají, že si rodiny budou pořizovat kotle na dřevěné brikety, aby letos v zimě zvládly zaplatit topení. Rostoucí ceny mají dopad i na trh s nemovitostmi. „Jakmile cena benzinu dosáhla tří dolarů za galon, zůstávaly domy na prodej v této oblasti v nabídce déle,“ poukazuje na situaci Robin Frank, majitel místní realitní společnosti Brown-Carrera. „Dům, na který dříve přicházelo více nabídek, má teď jednu nabídku za tři týdny. Lidé jsou opatrní,“ podotýká.
Lidé se začínají na velikost luxusních novostaveb, které si koupili, dívat trochu jinak. Od roku 1992 se průměrný nový dům zvětšil o dvanáct procent a počet domů se čtyřmi a více ložnicemi se dramaticky vyhoupl na třicet sedm procent. Teď je ale třeba skládat účty. Dvaatřicetiletý Brett Luccketta se loni přestěhoval z drahého okresu Orange v Jižní Kalifornii do Enterprise, rychle rostoucího sídliště u Las Vegas. I když ve svém novém čtyřpokojovém domě za 285 tisíc dolarů připlatil zhruba deset tisíc za vybavení pro úsporu energie, byl šokován měsíční fakturou za elektřinu ve výši 300 dolarů. Se svou ženou Kristy používají stropní ventilátory a termostat mají nastavený na 25 stupňů Celsia, aby ušetřili. Lucckettovi chtějí mít brzy děti a přemýšlejí o tom, že dům o rozloze dvou set metrů čtverečních vymění za menší ve městě. „Děti nepotřebují mít obří ložnice,“ uvažuje „žiji sice americký sen, ale jsou měsíce, kdy to bolí.“
Možná to ještě pár měsíců bolet bude, než si víc obyvatel svůj odchod do přírody rozmyslí. Jak poznamenává dopravní poradce Alan Pisarski, v důsledku dvou dekád extrémně nízkých nákladů za dopravu se mnoho lidí rozhodlo dlouhé dojíždění podstoupit. Zatím se dokonce i lidé, kteří stráví až čtyři hodiny denně na cestě do práce a z práce, budou pravděpodobně snažit vyhnout stěhování blíže k městu. Urbanista a autor knihy The New Geography: How the Digital Revolution Is Reshaping the American Landscape Joel Kotkin říká, že mnohá venkovská sídliště rychle překračují neefektivní model městeček na přespání. Naplňují spíš původní smysl tradičního města s kvalifikovanými pracovními místy a kulturní vybaveností. Proto věří, že venkovská sídliště tu musí zůstat bez ohledu na cenu za energii. „Jejich obyvatelé si možná pořídí menší vozy,“ soudí, „ale nesbalí se a nepřestěhují se zpátky do města.“
Nová elegantní sídliště se zakořeňují a komunity v nich se rozvíjejí podle vlastních pravidel. Zdá se, že si do těchto oblastí najde svou cestu i více nových pracovních míst. Na mnoha amerických trzích práce, kde je kvalifikovaných pracovníků nedostatek, budou mít obyvatelé sídlišť nejspíš zelenou, protože řada firem přesunuje své aktivity blíže do venkovských oblastí, kde tito pracovníci žijí. Dokud ovšem nebude takových míst dostatek, Pisarski předpovídá, že „stěhování do menších domů, které jsou blíž k práci, by mohlo znamenat kompromis, kterému dá většina pracovníků přednost“.
I když současní obyvatelé budou chtít na venkově zůstat, přesto je velkou otázkou blízké budoucnosti, zda budou z měst stále odcházet nové rodiny. Jakékoli váhání kupců by mohlo developerům svázat ruce.

Bankroty na spadnutí.

Dostupnost a cena hypoték bude mít také nemalou váhu. Někteří ekonomové jsou dokonce přesvědčeni, že Fed je rozhodnut častým zvyšováním úrokových sazeb splašený trh s bydlením zkrotit. Míra dlouhodobých úrokových sazeb poskočila v minulém měsíci téměř o půl procentního bodu v důsledku rostoucích obav z rychlejší inflace a nekompromisních hlasů zástupců centrální banky o potřebě inflaci udržet. Vyšší ceny půjček začínají přehřátý trh s bydlením ochlazovat. Stavebníci mají nyní v rukách neprodané nemovitosti za 4,7 měsíce, nejvíc za posledních pět let. Pokud se trh s nemovitostmi ochladí, luxusní sídliště by mohla být mezi prvními, kdo to pocítí.
Chvíle pravdy pro obyvatele sídlišť nastane již brzy, jak prohlašuje Vern Lazaroff, právní zástupce působící v pensylvánském Milfordu a newyorském Port Jervisu, specialista na osobní bankroty. „Řada lidí si vzala hypotéku na hranici svých možností,“ uvádí, „jakmile přijde zima, nebudou schopni zaplatit za topení a hypotéku v jednom měsíci. Není z toho východisko. Očekávám, že za mnou do kanceláře přijde spousta lidí.“
Jestli má Lazaroff pravdu, mohlo by to pro obyvatele vzdálených sídlišť znamenat krutou zimu. Americký sen o lepším životě za městem se rozhodně nerozplynul. Čeká ho však pár tvrdých ran.

Nákladné sny Sen o životě v přírodě se zakládá na volnosti – rozlehlý dům, silný sportovně užitkový vůz a prostorná dodávka v garáži, trávník, kam až oko dohlédne. Rostoucí ceny pohonných hmot a paliv, jak je vidět na hypotetickém chicagském sídle, však některé obyvatele nutí přehodnotit svůj životní styl.*

POCIT CHLADU NÁKLADY ZA TOPENÍ V DOMĚ O VÝMĚŘE 370 M2 ZIMA 2003–2004 1053 USD
ZIMA 2005–2006 1966 USD

NÁKUPY DO AUTA CENA ZA BENZIN PŘI JÍZDĚ PO MĚSTE
ŘÍJEN 2003 70 USD
ŘÍJEN 2005 123 USD

ZELENÉ VÝDAJE MĚSÍČNÍ NÁKLADY NA SEKÁNÍ TRÁVNÍKU
ŘÍJEN 2003 20 USD
ŘÍJEN 2005 35 USD

ZAVÍRÁME PALUBU MĚSÍČNÍ NÁKLADY NA PROVOZ LODĚ
SRPEN 2003 224 USD
SRPEN 2005 396 USD

BÁJEČNÁ JÍZDA (ALE NA SUCHU) NÁKLADY ZA POHONNÉ HMOTY PŘI NAJETÍ 160 KM DENNĚ
ŘÍJEN 2003 231 USD
ŘÍJEN 2005 407 USD

* Údaje platí pro vůz Chevrolet Suburban 2004 s pohonem všech kol a spotřebou 14,8 l na 100 km, kterým se během pracovního týdne dojíždí každý pracovní den 160 km a o víkendu 50 kilometrů denně; Pontiac Montana FWD z roku 2004 se spotřebou 10,7 l na 100 km a při denní ujeté vzdálenosti 50 km; šestimetrový Chris-Craft Speedster, kterým se jezdí čtyřikrát do měsíce a tankuje před každou jízdou; zahradní strojovou sekačku na trávu John Deere L100, používanou čtyřikrát do měsíce na posekání osmi tisíc metrů čtverečních trávníku; vytápění zemním plynem
Pramen: EIA, statistická agentura amerického ministerstva energetiky, výrobce lodí Chris-Craft, BusinessWeek