Omezení pro cizince od května končí, Parlament ale změnu zákona nestíhá
Oba mají peníze a žijí v Evropské unii. Ale zatímco Čech Aleš si bez byrokratických průtahů koupil komplex nemovitostí v Toskánsku, Ital Luigi takové štěstí v Česku nemá, a to má zálusk jen na venkovskou chalupu. Rozdíl vůbec nesouvisí s tím, že první byl ministrem dopravy a druhý je obyčejný důchodce. Dokud Ital nepředloží glejt vyžadovaný českými úřady, vyhlédnutý dům do vlastnictví nezíská. Česko si užívá posledních týdnů do vypršení pětileté lhůty, na kterou má v přístupové smlouvě s EU vyjednanou výjimku pro nabývání obytných domů, bytů či chalup cizinci. Od 1. května překážky padnou, byť pro občany členských zemí unie nejsou nepřekonatelné. Znamená to dojít na cizineckou policii a vyřídit potvrzení o přechodném pobytu.
Na policii nebo k oltáři…
Developeři a realitní kanceláře přirozeně svým zahraničním klientům radí, jak postupovat při povinném papírování. „Situaci jsme se přizpůsobili. Každému bude ale určitě vyhovovat, když omezení skončí,“ říká Miroslav Jonáš, obchodní ředitel realitní kanceláře M&M reality holding. Mezi její nejčastější klienty ze zemí unie patří Slováci a Nizozemci. „Cizinci si tady většinou vyřídí přechodný pobyt. Další možností je oženit se, nebo se domluvit s Čechem, který nemovitost na sebe koupí. Sehnat důvěryhodnou osobu ale bývá těžké,“ poznamenává Jonáš.
Ale třeba v Itálii, Francii či Rakousku si každý, kdo na to má, může pořídit byt či dům bez nadbytečných úředních rituálů. „V Itálii je nákup nemovitostí navíc bezpečnější. Nikdo vás nemůže okrást, protože celý obchod garantuje notář,“ uvádí Václav Kouba, majitel pražské firmy VK reality, která se specializuje především na prodej novostaveb v Alpské oblasti severní Itálie. Jak dodává, Češi mají zájem také o Sicílii a Toskánsko. „V Alpách nyní žádná krize na trhu s nemovitostmi není a nebude. Novostavby jsou tam dražší než před rokem, klidně i o třicet procent,“ porovnává Kouba. Vysvětluje to exkluzivitou lokality s omezeným počtem stavebních pozemků. Nestěžuje si ani Miroslav Jonáš z M&M reality holding: „Čekali jsme, že prodej nemovitostí cizincům poklesne s tím, jak budou z republiky odcházet. Ale nestalo se. Posledního půl roku se obchody drží na stejné úrovni.“
…nebo také k soudu
Formalita, jakou má být nutné potvrzení o přechodném pobytu, je pro většinu lidí nepříjemnost, kterou musí podstoupit na příslušném inspektorátu cizinecké policie. „Jde o administrativní úkon, který se většinou vyřizuje na počkání nebo do dvou dnů,“ říká její mluvčí Kateřina Rendlová. Zřejmě nepůjde o striktní pravidlo. Kupříkladu na jindřichohradeckém oddělení cizinecké policie si na vystavení dokladu dali v případě italského občana tři týdny s tím, že nevylučují až dva měsíce. S poměrně obsáhlým dotazníkem musí cizinec předložit také cestovní doklad, průkaz o zdravotním pojištění a prohlásit, že v ČR nebude žádat o dávky sociální péče. Potřebné povolení může dostat občan EU, který na českém území pobývá déle než tři měsíce.
A co se pro cizince kupující vilu či byt v Česku změní od 1. května? Trochu složitá otázka na to, že do tohoto data zbývá zhruba měsíc a půl. Parlament při standardní proceduře nestihne novelizovat devizový zákon, který má v českém právu odstranit omezení pro nabývání nemovitostí cizinci. Zároveň ovšem na 1. máje vyprší pětileté přechodné období vyjednané v přístupové smlouvě s EU. Donedávna šéf legislativní rady vlády a nyní ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda (KDU-ČSL) má jasno: „Přístupová smlouva má přednost před zákonem. Omezení tedy musí skončit, ať se novela zákona stihne nebo ne.“ Jak Svoboda podotýká, stejně jako naši občané mohou nabývat nemovitostí v jiných zemích unie, musí mít také Francouzi či Italové stejnou možnost u nás, když EU je jeden trh. A co kdyby snad Česko omezení protahovalo? „Každý, kdo by podal žalobu, u soudu uspěje,“ nepochybuje ministr.
Kabinet přitom úpravu devizového zákona na návrh ministerstva financí schválil už na začátku listopadu minulého roku. Do sněmovny dorazil 11. listopadu, ale poslanci ho mají poprvé projednat až po polovině března. Rozpočtový výbor by se měl předlohou zabývat 8. dubna. Protočit tedy klasické legislativní kolečko až po podpis prezidenta republiky není do konce příštího měsíce reálné. Pro kupující bude ale směrodatný přístup Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. „Na konkrétním postupu od 1. května jsme se ještě nedomluvili. Předpokládáme, že Parlament novelu devizového zákona schválí,“ říká Petr Baudyš z legislativního oddělení katastrálního úřadu. A když to zákonodárci nestihnou? „Pak bychom se na postupu domluvili s ministerstvy financí a zahraničí,“ odpověděl Baudyš.
Uvolnění pro všechny
Volné nabývání nemovitostí s výjimkou zemědělské a lesní půdy se bude týkat všech cizinců, nejen ze zemí EU. Realitní odborníci očekávají, že uvolnění využijí především zájemci z východní Evropy, kteří jako nečlenové EU u nás dosud nemohou nemovitosti kupovat jako fyzická osoba, pokud nezískají trvalý pobyt. Zákaz dnes mohou obejít tím, že si v Česku založí firmu. Vláda předpokládá, že odstranění překážky zřejmě nebude mít žádný dopad na vývoj trhu s nemovitostmi v Česku, nebo jen nevýznamný. V důvodové zprávě k novele kabinet také uvádí, že zrušení bariér bude znamenat pozitivní signál pro soukromé vlastníky, když se dále zužuje státní regulace, která je dosud omezovala ve volném nakládání s nemovitostmi. Takovou pozitivní zprávu ovšem nevysílají poslanci majitelům zemědělské půdy a lesů, jejichž prodej cizincům má být omezen do roku 2011. Jenže bariéry pro nabývání půdy zakotvené v platném devizovém zákonu nejsou v souladu s unijním právem, což se vláda Mirka Topolánka před dvěma lety rozhodla napravit (ještě předtím měl stejnou snahu tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), ale ve vládě narazil). Loni na podzim prošla vládní novela ve sněmovně prvním čtením, ale pak obehraná písnička o výprodeji české půdy cizincům zazněla v rozpočtovém výboru, který předlohu zamítl. Zemědělský výbor ji ani neprojednal a uložil k ledu.
„Tím, že jsme zahájili legislativní proces, který vede k nápravě stavu, jsme splnili povinnost. Je na Parlamentu, jak dlouho se novelou zabývá,“ říká nyní za vládu ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). Ve sněmovně není politická vůle k tomu, aby zákon vytvořil rovné podmínky všem občanům EU při nabývání zemědělských pozemků. A nestane se tak velmi pravděpodobně ani nyní, když sněmovna otevře devizový zákon kvůli vyškrtnutí překážek při prodeji domů. „Je naprosto legitimní, že stále trvá přechodné období u půdy. Pro české občany také nejsou všude volné pracovní trhy,“ srovnává ministr Svoboda. Od loňského podzimu, kdy se k této otázce vyjadřoval jako předseda legislativní rady vlády, svůj názor přehodnotil. „Český sedlák a irský farmář musí mít naprosto stejné podmínky v přístupu k půdě v tuzemsku,“ řekl tehdy týdeníku EURO. Připomínal i motto českého předsednictví „Evropa bez bariér“, které odráží volný pohyb zboží, kapitálu, pracovníků a služeb. Premiér Topolánek slíbil, že tyto čtyři základní unijní svobody hodláme prosazovat v plném rozsahu.
SOUVISLOSTI:
Dnem 1. května 2009 končí pětileté přechodné období, na které Česko získalo výjimku od Evropské unie pro prodej nemovitostí k bydlení cizincům.
Parlament teprve začne projednávat novelu devizového zákona, která má překážky pro nákup bytů a domů cizinci odstranit.
Volné nabývání nemovitostí se bude týkat všech cizinců.
Omezení pro prodej zemědělské půdy a lesů cizincům má trvat do roku 2011.
