Dva nové bloky v Temelíně se musejí ekonomicky vyplatit, stavět za každou cenu nechceme, tvrdí ministr Martin Kuba
Pokud chce být Česká republika i po roce 2025 nezávislá ve výrobě elektřiny, bez rozvoje jaderné energetiky se neobejde. To je jeden ze závěrů, na kterém se shodli diskutující na akci Euro Regional, kterou uspořádal týdeník Euro ve středu 3. října v českobudějovickém Hotelu Budweis.
Na programu byla témata energetické koncepce ČR, energetické bezpečnosti a dostavby jaderné elektrárny Temelín. Partnery akce byly Česká pojišťovna a Česká spořitelna, mediálním partnerem pak ppm factum research.
BEZ GARANCÍ
Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba sdělil, že jeho resort v aktualizované Státní energetické koncepci pracuje především s maximálním využitím disponibilních energetických zdrojů. Jedním z nich je i jaderná energetika, kde se v této souvislosti počítá i s jejím dalším rozvojem, tedy především výstavbou dvou nových bloků v Temelíně.
V Česku by se po roce 2025 mělo vyrábět až pětapadesát procent proudu z jádra.
Ministr upozornil na to, že navrhovaná aktualizovaná Státní energetická koncepce počítá s postupným útlumem využívání uhlí.
„Současně s tím se ale snažíme, aby vystačilo co nejdéle v rámci současných územních limitů,“ upřesnil ministr. Stát chce aktivně prosadit, aby co nejvíc vytěženého hnědého uhlí směřovalo do teplárenství, na úkor některých energeticky málo účinných elektráren.
S tím souvisí i chystaná novela horního zákona. „Změnu horního zákona považuji za jeden ze svých hlavních úkolů jako ministra průmyslu a obchodu. Aktuální znění zákona neumožňuje státu více ovlivňovat, jak se bude nakládat se strategickými surovinami, tedy i uhlím,“ vysvětlil ministr. Věcný návrh zákona má ministerstvo průmyslu a obchodu dokončit ještě letos.
Koncepce navíc počítá i s větším využitím druhotných energetických zdrojů a překvapivě i rozvojem obnovitelných zdrojů energie. „K takovému rozvoji má ale dojít přirozeným způsobem, ne za pomoci masivní podpory státu,“ podotkl Kuba.
HODNOTA ENERGETIK KLESÁ
Právě nesmyslný masivní rozvoj obnovitelných zdrojů v EU, do kterého členské země investují miliardy eur, vytlačuje postupně z energetiky klasické zdroje, jako jsou třeba tepelné elektrárny. Myslí si to šéf divize strategie společnosti ČEZ Pavel Cyrani. „I z toho důvodu za poslední čtyři roky klesla hodnota akcií velkých evropských energetických firem zhruba o padesát procent,“ tvrdí Cyrani. Obnovitelné zdroje „ničí“ i přeshraniční obchody s elektřinou. Třeba v případě Česka a sousedních států se na tocích elektřiny z jedné strany hranice na druhou podílí obchody méně než padesáti procenty, zbytek této kapacity zcela spotřebují tzv. přetoky proudu vyrobeného v obnovitelných zdrojích, především v Německu.
Právě nevyvážená energetická politika tam způsobuje stále větší problémy. „V prvních letech udrželi rovnováhu své energetické soustavy za pomoci systémových rezerv, teď ale existuje reálné nebezpečí jejího rozpadu,“ říká Cyrani. O tom ostatně svědčí i situace v Bavorsku, které s energetickou společností E. ON vyjednává o výstavbě tří nových plynových elektráren. Spolková německá země hodlá tuto investici zaplatit ze svého.
Za dané situace v regionu ČEZ vsadil na rozvoj jaderné energetiky, snižování podílu uhlí na celkové výrobě elektřiny a rozvoj teplárenství. V posledně zmíněné oblasti firma hodlá mimo jiné modernizovat své kapacity a investovat do nových projektů. ČEZ rovněž počítá s tím, že bude provozovat jen moderní uhelné elektrárny s vysokou energetickou účinností a uzavře dosluhující neefektivní zdroje. „Co se týká zemního plynu, hodláme vystavět jednu velkou elektrárnu v Počeradech. Jeho další využití připadá v úvahu již jen u některých tepláren,“ dodal Cyrani. Právě zmíněná strategie ČEZ by měla Česku po roce 2025 zajistit soběstačnost ve výrobě elektřiny včetně zhruba desetiprocentního přebytku.
ŠKŮDCI Z NĚMECKA
Několik diskutujících ale v reakci na plány ČEZ a státu v oblasti jaderné energetiky vyslovilo obavu, že se dalšímu rozvoji jádra v tuzemsku bude snažit bránit především sousední Německo. „Určitě budou hledat možnosti, jak nám jádro znepříjemnit. Pokud by se jim podařilo prosadit zákaz výstavby nových jaderných zdrojů v Česku, je načase zvážit, zda nevystoupit z Evropské unie,“ šel přímo k věci další z řečníků, šéf Teplárenského sdružení Mirek Topolánek.
Na dobu, kdy budou v provozu dva nové bloky Temelína, se na rozdíl od Němců těší šéf společnosti ČEPS Vladimír Tošovský.
Jak totiž tvrdí, s fungujícím Temelínem půjde mnohem lépe udržovat stabilita tuzemské páteřní sítě na rozvod elektřiny. V současné době ji výrazně zatěžuje výroba elektřiny především ve větrných elektrárnách na severu Německa. V době, kdy fouká příznivý vítr, totiž dodávají do sítě masivní množství elektřiny, která proteče až do české rozvodné soustavy. To pak ohrožuje její stabilitu a zvyšuje riziko blackoutu. „Základním pravidlem pro energetiku je, že výrobu určuje spotřeba, což bylo porušeno,“ upozornil Tošovský. Jak dodal, česká přenosová soustava je sice robustní a zvládne toho hodně, ale situace dospěla tak daleko, že je zapotřebí ji řešit.
70 MILIARD DO TEPLÁREN
Šéf Teplárenského sdružení Mirek Topolánek hodnotí návrh aktualizované Státní energetické koncepce příznivě. Koncepce totiž nadále počítá se zachováním významné role pro teplárenství. „Je nutno udržet jeho komparativní výhody. Není to přece žádný výdobytek socialismu, mnoho evropských zemí již staví nebo chce stavět podobné teplárenské soustavy,“ hřímal předseda teplárníků.
Vypočítal také nejvýznamnější výzvy, které tento obor čekají. Jde mimo jiné o modernizaci a navyšování účinnosti zdrojů, diverzifikaci palivové základny a snižování emisí. Teplárenství podle Topolánka v následujících letech čeká investice v souhrnné výši 60 až 70 miliard korun. Z toho 30 až 40 miliard spolknou opatření na splnění přísnějších emisních limitů a dalších zhruba 30 miliard si vyžádá modernizace. l
O autorovi| Vadim Fojtík, fojtik@mf.cz