Záměr vhodně propojuje univerzitní potřeby s regenerací nevyužívané části města
Na půdě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně se začíná rodit další pilotní Public Private Partnership (PPP) projekt, který by měl vyzkoušet připravenost české ekonomiky absorbovat soukromý kapitál do odvětví, v němž se spojuje regenerace starého areálu a školského zařízení. Projekt s názvem Kampus Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem vzniká za podpory ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, města Ústí nad Labem a Ústeckého kraje.
Partnerství dvou sektorů.
PPP, tedy partnerství veřejného a soukromého sektoru, je v zahraničí obecně uznávaným způsobem, jak zajistit veřejné služby nebo infrastrukturu. Základem PPP projektu je dlouhodobý smluvní vztah, ve kterém veřejný a soukromý sektor vzájemně sdílejí užitek a rizika vyplývající ze zajištění veřejné infrastruktury nebo služeb. Výhodou PPP je sloučení zkušeností, znalostí a dovedností obou sektorů a přenesení odpovědnosti za rizika na ten, který je dokáže lépe zvládnout. Typickými oblastmi pro PPP je dopravní infrastruktura, školství, zdravotnictví, vězeňství, výstavba administrativních budov a obrana. Mezi hlavní přínosy PPP patří hodnota za peníze (value for money), protože soukromý sektor dokáže zajistit veřejné služby efektivněji, spolehlivěji a levněji než ten veřejný. Transparentnost zajišťuje jedna veřejná soutěž na komplexní dodání služeb, a to oproti několika dílčím soutěžím, tedy klasickému oddělenému způsobu realizace.
O co jde?
Projekt, jehož předpokládaná investiční hodnota jsou dvě miliardy korun, by měl pomoci zlepšit zázemí a podmínky vysokého školství Ústeckého kraje. Záměr počítá s využitím doslouživšího areálu bývalé Masarykovy nemocnice, a vhodně tedy propojuje univerzitní potřeby s regenerací nevyužívané části města. Jde o druhý pilotní projekt, který lze klasifikovat jako brownfield (využití zastavěného území), a navazuje na úspěšně zahájený regenerační projekt sportovně-kulturního areálu Brno-Ponava. Ten je v současné době ve fázi, kdy statutární město Brno vybralo v řádné soutěži renomovaného poradce, který městu poskytuje odborný servis související s kompletní přípravou projektu po právní, finanční a technické stránce, s jeho spuštěním a s následnou kontrolou a monitoringem provozu.
Multifunkčnost kampusu.
V rámci univerzitního kampusu vznikne zázemí pro vedení univerzity, několik budov pro kompletní výuku osmi fakult s téměř deseti tisíci studenty, výzkumné centrum a rozsáhlé konferenční sály. Nedílnou součástí kampusu budou prostory související s provozem, zejména ubytování pro více než 500 studentů, stravování pro 1500 osob, rozsáhlá knihovna a místnosti pro zájmovou a sportovní činnost. A také energocentrum, které bude zabezpečovat veškeré energetické potřeby a užitkové součásti kampusu.
Soutěž ohledně poradce.
Projekt je nyní v počáteční fázi. Byly posouzeny prvotní potřeby univerzity, formulovány základní parametry projektu včetně analýzy možných scénářů financování a zpracována základní urbanisticko-architektonická studie. V rámci schváleného harmonogramu se nyní vybírá poradce na základě soutěže podle novely Zákona o veřejných zakázkách platné od 1. července 2006. Vzhledem k zapojení PPP centra do procesu přípravy tohoto projektu se očekává, že zadávací dokumentace na poradce se vyvaruje základních nedostatků a budou se v ní odrážet připomínky, které Asociace PPP uvedla u prvních pilotních projektů, u nichž již soutěže ohledně výběru poradce proběhly. Dokumentace by tak již například neměla obsahovat komplikovanou a nesmyslnou podmínku společné odpovědnosti členů konsorcia, kteří předloží nabídku. Zadávací dokumentace by měla umožnit takzvaný „fronting“, jehož součástí je, aby hlavní „dodavatel“ mohl využít subdodavatelů pro splnění kvalifikačních předpokladů, a tím i více ovlivnit nabízenou cenu a ostatní parametry podle zvolených kritérií. Jednoznačným hodnotícím kritériem bude na základě novely Zákona o veřejných zakázkách ekonomická výhodnost nabídky. Soukromý sektor očekává, že zadavatel zodpovědně definuje podmínky veřejné zakázky, a umožní tak nediskriminační a transparentní soutěž.
Zahraniční zkušenosti.
Klíčovým momentem úspěšného provozu celého kampusu bude zajištění dostatečného vytížení celé infrastruktury. K tomu určitě pomohou zahraniční zkušenosti z obdobných projektů, které Asociace PPP v současné době monitoruje. Tyto takzvané regenerační či nemovitostní projekty, které umožňují kvalitní výkon veřejné služby, patří k celosvětově nejvíce využívaným transakcím typu PPP. Ve své podstatě jde o nemovitostní typy projektů, ve kterých veřejný sektor provozuje pouze svou službu a drtivou většinu ostatních aktivit ekonomického, technického i marketingového charakteru ponechává čistě na vítězné soukromé společnosti. Za příklad může posloužit kampus univerzity v Hertfordshire ve Velké Británii, který je již od roku 2003 úspěšně v provozu a jenž se svým charakterem nejvíce podobá tomu ústeckému. Cílem projektu v Hertfordshire bylo obdobné zdokonalení a zmodernizování ubytovacího, stravovacího a sportovního zázemí místní univerzity. Univerzitní kampus má ubytovací kapacitu pro 1600 studentů, vyučovací místnosti a přednáškový sál pro 500 posluchačů, jídelnu, knihovnu, rozsáhlá sportoviště včetně plaveckého bazénu a několik obchůdků. Původní rozpočet projektu byl 190 milionů liber, podařilo se ho však vybudovat za 120 milionů (přibližně pět miliard korun).
Klasicky, či metodou PPP?
Toto klíčové rozhodnutí by měli naši zadavatelé zodpovědně učinit na začátku každé veřejné zakázky. V principu jde o to, aby zvážili oba hlavní scénáře pro uskutečnění zakázek včetně možného spojení například s EU fondy či s jinými dotačními tituly. V případě prvního, klasického scénáře, tedy oddělené investice při zhotovení zakázky, financování a provozování dané infrastruktury, nastávají u mnoha velkých projektů procesní a provozní problémy, které s sebou nese dlouhodobost samotné investice. U druhého hlavního scénáře, tedy koncesního typu realizace formou jednoho komplexního dodavatele, může nastat přirozené spojení a partnerství soukromého a veřejného sektoru. Přestože je soukromý sektor příjemcem dražších úvěrových peněz, z dlouhodobého hlediska je privátní partner mnohem lépe motivován, aby se vůči dané infrastruktuře choval ekonomicky racionálně .
U našeho ústeckého projektu bude toto rozhodnutí záviset na zadavateli, tedy na univerzitě. Vítězné poradenské konsorcium by mělo racionálně a zodpovědně připravit zadavateli ekonomický model, který porovná oba scénáře a vyhodnotí specifické problémy, zejména hlavní rizika stavební části, poptávky a dostupnosti dané infrastruktury.
S ohledem na současný stav politické vůle a projednávání projektu se zdá, že se podaří využít zahraničních zkušeností i čerstvě nabytých poznatků s prováděním prvních PPP projektů na území ČR. S časovým odstupem zcela nepochybně dokážeme zhodnotit zapojení soukromého sektoru nejen ve školství, ale i v ostatních odvětvích. A lze jen doufat, že i „governance projektu“, neboli informovanost odborné veřejnosti o jeho průběhu a výsledcích, bude ze strany zadavatele dostatečná a transparentní.