MARTIN TLAPA, NÁMĚSTEK MINISTRA PRŮMYSLU A OBCHODU: Českému exportu se letos daří nejlépe za posledních patnáct let. "Poprvé můžeme říci, že motorem růstu ekonomiky je zahraniční obchod a příliv investic," říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Znamená to, že vývoz běží jak po másle a není co zlepšovat?
MARTIN TLAPA, NÁMĚSTEK MINISTRA PRŮMYSLU A OBCHODU: Českému exportu se letos daří nejlépe za posledních patnáct let. „Poprvé můžeme říci, že motorem růstu ekonomiky je zahraniční obchod a příliv investic,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Znamená to, že vývoz běží jak po másle a není co zlepšovat? Vůbec ne. * Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban nazval českou ekonomiku tygrem vypuštěným z klece. Je náš export, který ji táhne, také takovou šelmou?
V době, kdy se exportu daří, je třeba si říct, kde jsou jeho další příležitosti a také bariéry. Dnes profitujeme na trzích Evropské unie (EU) zejména cenovými výhodami v kombinaci s kvalitou. To je přednost, která se postupně vyčerpá. Proto je třeba podporovat exporty, které jsou založeny na trochu jiných principech. Zejména se nám zdá, že je čas věnovat se cíleně podpoře českých investic v zahraničí a podpoře vývozu služeb. Také je třeba zjednodušit systém služeb státu pro exportéry.
* Export je na tom dobře, ale jedná se hlavně o vývoz firem v nichž je zahraniční kapitál. Myslíte, že je to zdravá struktura vývozu? Je to dobře, protože je to výsledek cílené politiky podpory přílivu zahraničních investic do České republiky. Nicméně je třeba, aby se na úspěšném exportu více podílely firmy, které nejsou vlastněny zahraničním kapitálem. Z 31 tisíc vývozců vytváří drtivou většinu exportu relativně malé procento firem. * Kolínská automobilka TPCA má výrazně přispět k letošní vyrovnané obchodní bilanci, ne-li k jejímu přebytku. Už se ale objevily zprávy, že místo 150 tisíc vozů jich vyrobí jen 100 tisíc. Jak se to projeví?
Otázka je, kolik prodají v České republice a kolik půjde na vývoz. Pokud by vyrobili méně, pak by se to projevilo v nižším růstu zahraničního obchodu, ale to je spíš záležitost těch budoucích čísel. Větší vliv na celkovou bilanci bude mít vliv cen surovin.
* Jestliže úspěch našeho exportu stojí na nevelkém počtu firem, pak s ním dokáže omezení výroby v některé z nich nepříjemně zacvičit.
Já s tím souhlasím. Právě proto, že máme tak dobré výsledky zahraničního obchodu, můžeme mluvit o rizicích. Ta jsou tři. Silná závislost na trhu Evropské unie, kam směřuje přes 80 procent našeho vývozu. Závislost na několika klíčových oborech - podíl automobilového průmyslu na exportu vzroste z dnešních 11 procent na 15 až 16, jeho nepřímý podíl bude přes dvacet procent. Ve srovnání se zeměmi Evropské unie máme menší podíl malých a středních firem na vývozu. Proto je třeba podporovat tyto firmy, aby byly úspěšnější. A také firmy, které hledají trhy i mimo Unii.
* Řeší tyto problémy nová exportní strategie?
Přesně o tyto věci se snaží. Chceme přehodnotit exportní strategie a klíčové trhy. Jako prioritní bychom měli definovat země mimo EU. Chceme také reagovat na to, co po nás dnes chtějí exportéři. Dva hlavní momenty, které se v nové strategii dají najít, jsou podpora exportu investic a podpora vývozu služeb.
* Takže zakládání firem v zahraničí vidíte jako dobrý způsob zvyšování exportu?
Určitě. Je totiž řada zemí, kde se s klasickým vývozem zboží dlouhodobě příliš neprosadíte. A potom je důležitá podpora vývozu s vysokou přidanou hodnotou, jako je u služeb. Například oproti Rakousku máme asi sedmkrát nižší vývoz služeb na obyvatele. To také hovoří o tom, že struktura našeho vývozu ještě není tak dobrá.
* Které tuzemské služby mají největší šanci na vývoz? Služby spojené s informačními technologiemi, s turistikou, logistikou, dopravou, lázeňstvím, rozpracování a designování průmyslových projektů. To jsou oblasti, ve kterých bychom se měli věnovat propagaci českých firem. Měli bychom zmapovat kapacity na české straně a v zemích, kde je zájem, cíleně prezentovat možnosti České republiky. U služeb jde o vývoz s maximální přidanou hodnotou z hlav lidí, který není tak citlivý na ceny surovin a vstupů. * Jaké trhy jsou pro takový vývoz vhodné? Vedli jsme debatu o tom, jak definovat (a jestli vůbec) prioritní trhy. Nemáme na to, abychom podporovali vývoz do všech zemí světa. V návrhu je seznam devatenácti zemí, které považujeme za prioritní. Jsou to země mimo EU. Jde hodně o státy v Latinské Americe, kam se zlepšil přístup po našem vstupu do Unie. Vedle Mexika a Chile je to Argentina, Brazílie. Zdá se nám podstatné podpořit také více projekty našich firem na trhu USA a Kanady. Další oblast jsou arabské země - Egypt, Arabské emiráty. Tam jsou příležitosti v oblasti energetiky a infrastruktury, stavebních projektů. Jsou to země s vysokým růstem domácí poptávky. Pak Indie, Čína a Vietnam, což jsou velké rostoucí ekonomiky, kde si myslíme, že jsou příležitosti spíše než ve vývozu zboží v investicích, přesunu výroby, popřípadě v kombinaci s možností financování nebo podpory skupin, které chtějí na tamní trh vstoupit v souvislosti s privatizací. Preferujeme také země jako Rusko, Turecko, Ukrajina a západní Balkán. * O Čínu má každý zájem, ale je to také trh se spoustou nevyřešených problémů a rizikových podmínek pro podnikatele. Jak je dokážete eliminovat? Čína je fenomén, který začíná ovlivňovat světovou ekonomiku a vede k bouřlivým debatám o tom, jakou strategii zvolit. Ekonomika s ohromným růstem, přebytkem obchodní bilance, volným kapitálem pro investování. Na druhé straně je to země, která ještě musí udělat řadu kroků, aby splňovala standardy tržní ekonomiky. Součástí naší obchodní diplomacie je, že se snažíme podpořit dialog Evropské unie a Číny. Je například třeba, aby čínské podniky vedly standardní účetnictví, což je důležité pro prokazování antidumpingu. Aby se dodržovaly standardy práce, aby se dodržovala pravidla duševního vlastnictví a další věci. * Kde jsou příležitosti pro menší firmy? Většina aktivit, které chceme v rámci proexportní politiky nabízet, je zaměřena na malé a střední firmy. Projekty se zaměřují na podporu aliancí, skupin malých a středních firem, které by nabízely do zahraničí společně. Abychom je dostali k novým produktům exportního financování a pojištění. Abychom jim mohli v rámci strukturálních fondů nabídnout finance na marketingové akce v zahraničí. Malé a střední podniky logicky začínají s expanzí na okolní trhy, proto říkáme, že nechceme zmenšovat služby pro výrobce v rámci Evropské unie. Budoucí posílení služeb státu však chceme přesouvat na trhy mimo EU. * Mezi podpůrnými programy pro malé a střední podniky bylo i Zastoupení, které Brusel nejdříve odsouhlasil, ale teď je proti. Tento program se týkal právě mimounijních trhů. Co podnikáte pro jeho nové schválení? Pevně věřím, že se nám podaří Brusel přesvědčit, že ten program je v souladu s pravidly Unie. Je to program, který používají i země EU, takže vcelku nechápeme argumenty příslušného direktoriátu. Stanovisko Bruselu se změnilo v souvislosti s personální změnou na postu příslušného ředitele. Intenzivně v této věci jednáme. Pokud by to nevedlo k nějakému výsledku, jsme připraveni bojovat o tento program na diplomatické úrovni. Je to i pro mne osobní věc. Ten program jsem vymýšlel, ještě když jsem byl v CzechTradu, a pracovali jsme na něm dva roky. Pokud by nynější jednání neměla kladný výsledek, pak bych na konci října jednal osobně v Bruselu a jsem připraven spojit se s naším zastoupením, případně zapojit ministra. * Důležitá je propagace Česka v zahraničí. Kritice podléhá, kolik institucí se o balík na propagaci dělí. Myslíte, že je dnešní stav uspokojivý? Součástí proexportní politiky by měla být i kvalitnější prezentace České republiky v zahraničí. Chtěl bych, aby se v rámci proexportní politiky definovaly projekty, které by to podpořily. V zahraničí nás vnímají šedivě, jako zemi ze střední nebo východní Evropy, a nutí nás stlačovat ceny při srovnatelné kvalitě. Souhlasím s tím, že aktivity v zahraničí jsou vedle sebe. Měly by být koordinovány, mělo by existovat „jedno tričko“, které budeme v zahraničí nosit, jedno logo, které budeme mít. Je třeba sladit kampaň na propagaci České republiky, říct, že to bude buď kampaň všeobecná, nebo se zaměří na segment obchodu či investic. To je role primárně ministerstva zahraničí, od kterého bych očekával daleko větší iniciativu. Ne boj o peníze, ale přehršel nápadů na to základní sdělení, s nímž chceme zahraničí oslovit. ING. MARTIN TLAPA, MBA
Narodil se v roce 1964. Vystudoval obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze a ČVUT/Sheffield Hallam University. V letech 1989 až 1991 pracoval ve VÚ vnějších ekonomických vztahů, poté přešel na Federální ministerstvo zahraničního obchodu. V letech 1992 až 1996 působil na Zastupitelském úřadě v Kanadě. Od roku 1996 pracoval v agentuře CzechTrade, jejímž generálním ředitelem byl od roku 2000. Od poloviny roku 2004 je náměstkem ministra průmyslu a obchodu. Rád plave a občas ještě hraje fotbal. Baví ho literatura a poslouchá vážnou hudbu. Je ženatý a má dva syny.
