O současnost i budoucnost Václavského náměstí se pře radnice Prahy 1 a magistrát
Tichý svědek přelomových událostí novodobých českých dějin trpí. Na nejdůležitější pražské náměstí se při úvahách o proměnách veřejného prostoru dlouhá léta zapomínalo. Ve chvíli, kdy urbanistická vize jeho budoucnosti konečně existuje, nemůže se pražská politická reprezentace shodnout, zda a nakolik ji naplnit. Namísto radikální proměny Václavského náměstí se Praha tu a tam pouští do experimentů, jejichž příkladem může být poněkud bizarní rozmístění 116 designových košů.
Namísto „výkladní skříně“, kterou by se náměstí mohlo stát, je v centru Prahy nevábný prostor, jenž se stal dostaveníčkem drogových dealerů a jejich klientů, bezdomovců a naháněčů do nevěstinců v přilehlých uličkách. Místo není radno navštěvovat zvláště po setmění, ale Pražané se mu raději vyhýbají i přes den. Není divu, že neslouží k promenádám. Jen těžko byste tu hledali kavárny či cukrárny s dostupnými cenami.
Řešení na dně šuplíku K procházkám ale Václavské náměstí nemůže sloužit už z principu. Centrální prostor tvoří „zeleň“, což je ve skutečnosti osm „ostrůvků“, které ukrajují z prostoru pro chodníky. „Protože jde o zeleň a květinové záhony, je to vnímáno pozitivně. Je to ale špatně,“ říká architekt Adam Gebrian, který se věnuje architektuře ve veřejném prostoru a na toto téma natáčí krátké videoreportáže. Centrální osa uprostřed Václavského náměstí by podle něj měla zůstat volná a sloužit k procházkám, ke kterým rozhodně nemohou svádět přeplněné chodníky, jimž navíc ubírají prostoru nevzhledné stánky s vuřty.
Řešení však existuje, a to už celých sedm let. Městská část Praha 1 si v roce 2005 nechala od ateliéru Cigler Marani Architects vypracovat studii na revitalizaci prostoru, která by vyřešila poněkud nešťastné uspořádání Václavského náměstí. Podle ní by zde měla přibýt druhá řada stromů, zároveň by se rozšířily chodníky, z náměstí by vypadla parkovací místa pro auta a omezil by se i počet stánků. Zeleň uprostřed náměstí by zmizela a centrální část by zůstala volná pro pěší nebo pro tramvajovou trať. Odborná porota tehdy studii ocenila s tím, že má velkou úctu k prostoru, vychází z historie náměstí a přitom je současná a citlivá.
Jenže od té doby se na radnici Prahy vystřídalo už několik starostů a studie dosud nenašla uplatnění, ač ji politici cyklicky vytahují ze svých šuplíků. Ostatně – dobře vědí, že lidé jsou od přirozenosti proti příliš radikálním změnám. Zvláště poté, co se podepisovaly petiční archy proti tramvajím v centru města i proti rušení či omezení „tradičních“ stánků a prodeje neméně „tradičních“ klobás.
Za patnáct let Současný starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09) je například rozhodně proti zavedení tramvajové trati. „Zavedení tramvají zpět na Václavské náměstí by zmenšilo cenný veřejný prostor. Vznikl by tak jeden dlouhý peron od sochy svatého Václava až do poloviny náměstí,“ tvrdí. Samo náměstí je podle něj dopravně obslouženo dostatečně. „Pro zkapacitnění dopravy z I. P. Pavlova do oblasti náměstí Republiky existují i jiná řešení, například vrchem, Washingtonovou ulicí. Navíc se s ohledem na současný stav jedná o urbanisticky nevhodné řešení,“ dodává starosta. Po nástupu do funkce pražského primátora se o stav Václavského náměstí začal zajímat i Bohuslav Svoboda (ODS). Na schůzky začal zvát jak zástupce radnice Prahy 1, tak i Sdružení Nového Města pražského, ve kterém se sdružují nespokojení podnikatelé, kteří mají na Václavském náměstí své obchody, hotely a restaurace. Organizace si vzala za cíl pomoci zlepšit bezpečnostní situaci na Václavském náměstí a spolupracuje proto nejen s radnicemi, ale také s městskou a státní policií.
Prvním výsledkem, k němuž zatím dospěli, je uzavření dolního prostoru náměstí, který je nyní určen výhradně pro pěší. Dalším krokem má být začátek revitalizace dolní části podle návrhu ateliéru Cigler Marani Architects. V první fázi se upraví tak, jako by se počítalo jen s promenádou, a pokud by zde jednou měla být zavedena tramvajová trať, promenáda zmizí a nahradí ji koleje.
K tomu ale podle primátora Svobody nedojde dříve než za patnáct let. Zda se na tom budoucí politické reprezentace shodnou, zůstává otázkou. Minulý týden se ale proti návratu kolejí postavila opozice na pražském magistrátu, ke které se přidalo i několik koaličních zastupitelů. Ti při hlasování zamítli změnu územního plánu, která s tramvajemi na náměstí počítala. A tak přestože rada města před měsícem jejich návrat na Václavské náměstí schválila, v tuto chvíli se s nimi nepočítá. Do hry se vrátí ve chvíli, kdy někdo návrh na změnu územního plánu předloží znovu.
Mobiliář na okraji zájmu Hmatatelnými výsledky jsou prozatím výpovědní smlouvy pro provozovatele stánků s občerstvením. Vadí zápach, který se z nich šíří, nekvalitní nabídka i fakt, že se prý staly zázemím pro distribuci nebo uchovávání kradených věcí, k čemuž magistrát dospěl po zhlédnutí záznamů bezpečnostních kamer.
Provozovatelé mají náměstí opustit už příští rok, a kdo je nahradí, zatím není jasné. Výběrové řízení se bude konat až následně. Mezitím už se uskutečnila další z podpisových akcí, ve které se nespokojení Pražané zasazují o zachování „stánků s klobásami“. Petici podepsalo 20 tisíc lidí.
Nové stánky ve tvaru lodi, které magistrát plánuje umístit na Václavské náměstí, zpracoval ateliér Cigler Marani Architects. Bude jich celkem jedenáct a jeden z nich vyjde na 1,5 milionu korun. Magistrát sice souhlasí se zachováním prodeje klobás v některém z nich, ale zasazuje se o to, aby se tam kromě občerstvení prodávaly například i květiny nebo tisk.
Další ze zatím dílčích akcí, ke kterým se magistrát odhodlal, byla výměna odpadkových košů, což mezi odborníky vedlo k nelichotivým reakcím. Do Prahy je dodal ateliér mmcité z Bílovic u Uherského Hradiště, jehož aktivity jsou dnes celosvětové a mobiliář už navrhoval například pro Londýn, Paříž či další města ve Španělsku a Polsku. „Byli jsme osloveni zadavatelem, abychom se zúčastnili výběrového řízení. Zadání bylo poměrně obtížné – mělo jít o velkoobjemový koš s uzamykatelným víkem, bez kotvení do dlažby a se ztíženým přístupem dovnitř kvůli bezdomovcům,“ vysvětluje David Karásek, designér a majitel mmcité. „Vytvořili jsme jakousi texturu složenou z různě velkých kruhových otvorů, kterou jsme aplikovali na tělo koše. Šlo nám o současný, moderní design, který by se uplatnil nejen v Praze,“ dodává Karásek. Své k jejich podobě řekli i pražští památkáři a výsledkem je podle Karáska až příliš tlumená barevnost.
Velké designové koše nahradily své betonové předchůdce, které náměstí hyzdily předtím, rozpaky ale budí jejich počet a rozmístění. Je jich sice stejně jako předtím, tedy 116, svou velikostí jsou ale nepřehlédnutelné a vhodné by bylo snížit jejich počet nebo je alespoň citlivě rozmístit. „Je to zcela věcí objednavatele, v tomto případě Pražských služeb. Vím, že na některých místech je košů příliš, to ale skutečně neovlivníme. Je to jen další příklad toho, že v Praze neexistuje žádná koncepce městského mobiliáře. Situace je zde naprosto katastrofální a my se na to snažíme upozornit dlouhodobě. Nikoho to nezajímá,“ dodává Karásek, podle kterého mají v Česku mnohem lepší mobiliář i malá města. Málokde v Česku bychom například našli tak odpudivé lavičky jako v centru Prahy.
Jak zatočit s narkomany Fakt, že se hlavní pražské náměstí stalo centrem drogové scény, je jasný každému, kdo se tu projde. Vadí to přirozeně především podnikatelům, kteří nabízejí své služby právě zde. „Kriminalita, narkomani a bezdomovci, to vše má vliv na obchody na Václavském náměstí. Jednáme proto s politickou reprezentací, aby se to změnilo,“ říká Jan Kotrbáček, analytik realitněporadenské společnosti Cushman & Wakefield, který je zároveň členem Sdružení Nového Města pražského.
Kroky, které zatím v tomto směru učinila radnice Prahy 1, je možné označit za poněkud krátkozraké. Prvním bylo „doporučení“ problémovým lidem, aby se přesunuli do prostoru k Hlavnímu nádraží. Tlumočili jim je strážníci Městské policie s tím, že v těchto prostorech nebudou legitimováni tak často jako na Václavském náměstí.
Dalším krokem pak byla výpověď pro Centrum metadonové substituce společnosti Drop In z prostor v ulici Ve Smečkách, která k Václavskému náměstí přiléhá. Azyl mu nakonec s požehnáním magistrátu poskytlo Nízkoprahové centrum Drop In v jiné části Prahy 1, v ulici Karoliny Světlé. Právě to ale nedávno nezískalo roční dotaci ve výši 250 tisíc korun, kterou od radnice pravidelně dostávalo.
Praha 1 podle mluvčí měla pro tentokrát jiné priority. „Chápeme to jako trest,“ říká Jiří Presl, vedoucí lékař Drop In. Centrum metadonové substituce se bude v dohledné době opět stěhovat. Útočiště našlo opět za pomoci magistrátu v Nemocnici Na Bulovce.
Napětí mezi radnicemi Kromě rozdílných názorů v případě tramvajových kolejí na Václavském náměstí ukázal i případ Drop In na nesoulad mezi magistrátem a Prahou 1. Spory tím ale nekončí. Dlouhodobá kritika směřuje k nevěstinci v ulici Ve Smečkách, zejména k přítomnosti „naháněčů“, kteří se snaží zlákat turisty k návštěvě klubu. Letos začaly politikům a veřejnosti vadit i polonahé prostitutky, které se po vzoru svých amsterodamských kolegyň objevují ve výlohách klubu.
Radnice Prahy 1 nechala prostory uzavřít a argumentovala přitom stavebním zákonem. „Rozhodnutí stavebního úřadu Prahy 1 bylo v rozporu s právními předpisy, a proto je magistrát zrušil a řízení zastavil,“ zdůvodnila Tereza Králová, mluvčí pražského magistrátu, proč se úřad do sporu vložil. Radnice Prahy 1 se ale ohrazuje. Trvá na tom, že rozhodnutí jejího stavebního úřadu bylo na rozdíl od rozhodnutí magistrátu správné a v souladu se zákonem. „Připravujeme napadnutí tohoto rozhodnutí u příslušného soudu,“ uvedla Veronika Blažková, mluvčí Prahy 1.
Podnikatelské vize Navzdory nespokojenosti se stavem Václavského náměstí tam ale nové obchody i stavby přibývají. Nejnověji byl dokončen Palác Diamant, který v sousedství Paláce Koruna nahradil svého stejnojmenného předchůdce. Horní patra zaplní luxusní byty, dolní prostory budou určeny obchodům. „Hlavního nájemce ještě nemůžeme zveřejnit, protože jednání ještě neskončila,“ říká Carlo Gradl z realitní společnosti Max-Immo, která nájmy zprostředkovává. Na trhu se ale hovoří o tom, že svůj vlajkový obchod by zde měl vybudovat oděvní řetězec C&A. Největší obchodní dům svého druhu na Václavském náměstí nedávno vybudoval oděvní řetězec Van Graaf, který si zde pronajal 10 tisíc metrů čtverečních retailových ploch. Oživení snad brzy čeká i dlouho opuštěný dům U Stýblů. V nově zrekonstruované budově by měla být restaurace, obchody a do vyšších pater chce společnost Stýblo přilákat kanceláře.
Největší pozornost ale poutá dům s číslem 47 na rohu náměstí a Opletalovy ulice. Společnost Flow East chce na jeho místě i na místě sousedního torza bývalé tiskárny Národních listů vybudovat velký polyfunkční dům. Názory odborníků na hodnotu budovy, kterou chce Flow East zdemolovat, se různí.
Poslední rozhodnutí ministerstva kultury ji kulturní památkou neprohlásilo, před dvěma týdny ale rozkladová komise ministerstva doporučila ministryni, aby řízení zahájila znovu. Důvodem je podle zdroje blízkého ministerstvu zvláštní argumentace použitá v předchozím zdůvodnění. Řízení může trvat další rok a půl či dva roky.
„Je to jako v Africe. Místo aby se řešily vážné problémy Václavského náměstí, donekonečna se zabýváme touto architektonicky nehodnotnou budovou,“ zlobí se James Woolf, majitel Flow East, který už prý kvůli průtahům přišel o klíčového nájemce retailových prostor. Na Václavském náměstí má ale anglický investor i další, prosperující budovy – The Forum na rohu náměstí a Jindřišské ulice a Hotel Jalta sousedící právě se zmíněnou budovou. Není proto divu, že i on patří k nejaktivnějším členům Sdružení Nového Města pražského. l
Jednou ze zatím dílčích akcí, ke kterým se magistrát odhodlal, byla výměna odpadkových košů
O autorovi| Pavla Kreuzigerová • kreuzigerova@mf.cz
