Stát si zarezervuje u firmy Baxter dvanáct milionů dávek za 1,5 miliardy korun
V České republice už brzy přistane virus takzvané prasečí chřipky. Nepřiveze ho však žádný pacient, ale za přísných bezpečnostních podmínek ho k nám vyšle Světová zdravotnická organizace (WHO). Americká farmaceutická společnost Baxter zde za jeho pomoci začne vyrábět přípravky proti nové nákaze. Topolánkova vláda firmě minulý týden v tajnosti přidělila zakázku na výrobu dvanácti milionů vakcín pro případ, že by vypukla pandemie. Pozornost vzbudilo nejen množství plánovaných vakcín, ale především jejich cena. Česká republika totiž firmě zaplatí jen na rezervačních poplatcích 300 milionů ročně po bodu pěti let, tedy celkem 1,5 miliardy korun.
Kdo by podcenil riziko
Dnes už bývalá ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová se stejně jako ostatní členové vlády k nákupu vakcín nevyjádřila. Neobjasnila ani, proč stát zakázku zadal ve vyhrazeném režimu, který je neveřejný, a proč právě společnosti Baxter. Mluvčí ministryně Vlastimil Sršeň pouze zaslal prohlášení, že „vláda České republiky, stejně jako jiné země, činí veškerá opatření k tomu, aby byla plně připravena na případná rizika pandemie a byla schopna zajistit účinnou ochranu svých obyvatel.“ Mluvčí společnosti Baxter Jana Čechová týdeníku EURO potvrdila, že firma s vládou jedná, ale další podrobnosti nesdělila. Neupřesnila ani, kolik dávek vakcíny bude třeba na jednoho pacienta.
Podle profesora Romana Prymuly, předsedy České vakcinologické společnosti, je avizované množství dvanácti milionů vakcín nezbytné. „Nikdo nedokáže předpovědět, jak virus v budoucnu zmutuje. A pokud bychom neměli nic v rukou, mohli bychom čelit vysokému počtu závažných komplikací a úmrtí,“ dodává. Připouští zároveň, že virus může zmutovat i opačně a zcela vymizet. Stát by pak vynaložil peníze zcela zbytečně. „Při současné míře rizika si ale nedovedu představit politika, který by nic neučinil a takové riziko přijal,“ domnívá se Prymula. Dlouhodobá rezervace nám prý také umožní získat při změně kmenu aktuální variantu vakcíny, aniž bychom ji museli znovu kupovat.
Odborníci se domnívají, že vakcinace by se odehrála ve dvou fázích. Dvanáct milionů dávek tak by vystačilo pro více než polovinu obyvatel České republiky.
Jediný výrobce
Zatím žádné vakcíny neexistují. Farmaceutické firmy jejich vývoj připravují ve zkrácených lhůtách pomocí speciálních výrobních procesů. Podle informací týdeníku EURO doporučil hlavní hygienik Michael Vít vládě firmu Baxter jako jediného výrobce, který je schopen očkovací látky rychle vyrobit. Profesor Vladimír Bencko, přednosta Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty v Praze se však domnívá, že kromě společnosti Baxter existují ještě nejméně dvě velké světové firmy, které umí vakcínu v krátkém čase vyrobit. Například společnost Novartis již byla oslovena Světovou zdravotnickou organizací, aby urychlila přípravy výroby. „V tuto chvíli nelze přesně stanovit, jak dlouho nám výroba bude trvat. Jde o živý organismus, u něj nelze dopředu odhadnout, jak přesně se zachová. Řádově by mělo jít o tři, spíše čtyři měsíce,“ uvedl mluvčí společnosti Novartis Martin Klimek.
Firma Baxter předpokládá, že po vyhodnocení charakteristiky viru, což potrvá až čtyři týdny, je výroba očkovací látky otázkou dvanácti až šestnácti týdnů. Maximální doba výroby se pohybuje rovněž kolem čtyř měsíců. Firma je ochotna vakcíny vyrábět ve svém českém závodě v obci Bohumil. „To je jediný argument pro to, aby to dělal Baxter,“ myslí si profesor Bencko. Vyjádření Víta se získat nepodařilo. Nezvedal mobilní telefon a neodpověděl ani na SMS.
Americký Baxter vzbudil pozornost v únoru letošního roku. Tehdy vyšlo najevo, že se snažil utajit skutečnost, že jeho testovací vakcína proti chřipce nedopatřením obsahovala nebezpečný virus H5N1. Infikovaná látka se testovala v laboratořích v Rakousku, České republice, Německu a Slovinsku. V nebezpečí se ocitli všichni, kdo přišli do styku s fretkami, na nichž se vakcína zkoušela. Virus je přitom považován za možnou biologickou zbraň a o jeho úniku musí být informovány příslušné úřady.
Omezené zásoby
Česká republika firmě Baxter zaplatí za rezervaci očkovacích látek 300 milionů za rok. To znamená, že společnost dostane jednu a půl miliardy, i když žádná pandemie nepropukne. Nejsme však výjimkou. Také ostatní státy se před nemocí chtějí pojistit a rezervují si množství léčiv. Tato úvaha vznikla již v souvislosti s rizikem šíření viru ptačí chřipky.
Výrobci vakcín se prý nyní snaží registrovat novinku, takzvanou mock-up vakcínu. „Je to ve své podstatě stavebnice, do které se následně vloží pandemický kmen viru a může se odstartovat výroba. Nic inteligentnějšího zatím bohužel není a i zde je světová výrobní kapacita velmi limitována. Podle různých informačních zdrojů se pohybuje mezi 450 až 750 miliony dávek,“ vysvětluje profesor Prymula nákupní horečku. Kapacity firem navíc mohou být ještě více zatíženy, přichází totiž sezona výroby vakcín pro běžný typ chřipky.
Podle informací týdeníku EURO chce stát nakoupit ještě dalších devět milionů vakcín a antivirotik. Ani ty nejmodernější přípravky totiž nejsou, stejně jako ostatní léčiva, stoprocentně účinné. Prymlu k tomu dodává: „Klasická vakcína proti chřipce nemá zpravidla vyšší účinnost než 70 procent a obdobný odhad můžeme stanovit i pro vakcínu pandemickou.“
BOX:
I „běžná“ chřipka zabíjí
WHO zatím eviduje zhruba 1500 potvrzených případů nákazy člověka prasečí chřipkou. V Mexiku, které je považováno za ohnisko nákazy, se situace pomalu stabilizuje, počty potvrzených případů však v ostatních zemích, především v USA a Evropě, rostou. V Evropě je zatím v jedenácti státech více než sto nakažených. Česko mezi nimi zatím není. S podezřením na onemocnění se u nás nechalo vyšetřit 52 osob. Ve 42 případech byla infekce vyloučena, v deseti případech se na definitivní výsledek vyšetření zatím čeká, ale klinické příznaky žádného z vyšetřovaných neindikují podezření na chřipkovou infekci. V žádném z dosud hlášených případů nejde o přenos z člověka na člověka. Na sezonní chřipku přitom v Česku umírá ročně více než dva a půl tisíce lidí. Chřipka bývá každoročně příčinou tisíců úmrtí na celém světě. V letech 1995 až 96 bylo dokonce v průběhu chřipkové epidemie postiženo akutním respiračním onemocněním zhruba jedenáct procent obyvatel České republiky.
