Nástup Michala Smrže do malešických opraven analyzují právníci
Mezi českými zbrojaři panuje v posledních dnech atmosféra plná nervozity a napětí. S trochou nadsázky by se dalo říct, že se podle všeho schyluje k „válce“ dvou znepřátelených skupin: lidí obchodníka se zbraněmi Richarda Hávy z Omnipolu s partnery zbrojaře Pavla Musely a jeho firmy Pamco. Důvod? Jeden z Muselových lidí - podnikatel Michal Smrž - byl totiž ministerstvem obrany jmenován ředitelem státního podniku Letecké opravny Malešice. Omnipol už svým právníkům zadal vypracování analýzy, zda nejde o střet zájmů. O stejnou analýzu požádala své podřízené i nová ministryně obrany Vlasta Parkanová.
Musela versus Háva.
Hlavní problém kolem nového šéfa malešických leteckých opraven spočívá v tom, že Michal Smrž je - nebo alespoň ještě před pár dny byl - i podílníkem soukromé zbrojařské společnosti M.P.I. Trading. A také členem vedení vsetínské zbrojovky ZVI, která se podílí na dodávkách obrněných transportérů pro českou armádu.
Smrž je proto minimálně právě od dob tendru na transportéry řazen do skupiny kolem obchodníka se zbraněmi Pavla Musely. A teď má řídit státní podnik zřízený a ovládaný přímo ministerstvem obrany. Firmu, která se stará o servis armádní letecké techniky, výcvik pilotů a má i řadu dalších lukrativních zakázek.
Konkurence je v šoku. „Pokládám to za něco tak neuvěřitelně drzého, že vlastně ani nevím, jak to komentovat,“ reagoval na informaci o Smržově nástupu do státního podniku předseda dozorčí rady Omnipolu Richard Háva.
Zbrojař Háva přitom velmi dobře ví, o čem mluví. Před časem se sám „proslavil“ svými nadstandardními vztahy s někdejším ekonomickým náměstkem ministerstva obrany, nynějším ministrem financí Miroslavem Kalouskem.
„Občas spolu zajdeme na pivo a na guláš,“ popsal kdysi Háva jejich vzájemný vztah. Předloni se dokonce ukázalo, že Háva byl původním majitelem bytu na pražském Veleslavíně, v němž nyní lidovecký politik bydlí.
Hávovy firmy dostávaly svého času snad až podezřele mnoho armádních zakázek. Firma Zenit, se kterou začínal, například zprostředkovala armádě za devadesátimilionovou provizi výměnu deseti stíhaček MiG-29 za jedenáct polských vrtulníků Sokol, zařídila nákup a následný prodej dopravních letadel L-410 a nákup termokamer pro armádní monitorovací systém Sněžka. Po Zenitu převzal úspěchy Omnipol, kam Háva přešel v roce 1996.
Podstatné ovšem je, že Kalousek všem obviněním z korupce, jichž se za posledních deset patnáct let objevila celá řada, odolal. Policie mu nikdy nic neprokázala.
Háva má proto pro nedávný nástup Smrže do státních služeb poměrně trefné přirovnání: „Dokážete si představit situaci, že by mě Miroslav Kalousek v době, kdy ještě pracoval na obraně jako ekonomický náměstek, jmenoval do čela státního podniku zřízeného přímo ministerstvem obrany?!“
Smržův nástup do státního podniku Letecké opravny Malešice (LOM) už začali na Hávův pokyn analyzovat najatí právníci. „Zatím říkají, že pokud Smrž nadále drží akcie svých firem, je to špatně,“ říká Háva. Pokud ale Smrž stačil převést své podíly na někoho jiného, případně na anonymní offshore firmy, nelze mu - kromě drzosti - prakticky nic vyčíst.
Zajímavé je, že Háva, Musela i Smrž spolu kdysi spolupracovali bez výraznějších konfliktů. Musela dokonce jednu dobu pracoval přímo v Omnipolu jako generální ředitel. Háva byl tehdy předsedou představenstva.
Oba nynější nesmiřitelní rivalové se dali dohromady v srpnu 1996, kdy se jejich firmy Zenit (Háva) a Pamco (Musela) de facto sloučily pod hlavičkou Omnipolu. Ten tehdy ovládla skupina Chemapol Group a dosadila do jeho vedení právě osoby ze Zenitu a Pamka. Zřejmě i kvůli tomu, že někteří z nich měli velmi dobré kontakty v resortu obrany (Háva), jiní už v Omnipolu působili v minulosti. Musela tam například pracoval od roku 1983 do roku 1987, tedy v době, kdy byl ředitelem obchodní skupiny letecké techniky podniku Hávův otec.
Háva se ale později s Muselou za nejasných okolností rozešel ve zlém. Vzájemná nevraživost se ještě prohloubila, když se Musela vrátil do svého Pamka a odvedl si s sebou z Omnipolu několik specialistů. Například ředitele divize Vývoz Petra Veselého. Musela se později spřátelil s bývalým šéfem ČSSD a premiérem Stanislavem Grossem.
Tajemný pan Smrž.
Sám Smrž se od svého nástupu do LOM před novináři skrývá. Jeho plány s firmou zůstávají záhadou. Nedá se sehnat ani ve „své“ firmě M.P.I. „Pan Smrž u nás od začátku letošního roku nepracuje a nyní působí v podniku LOM Praha, jehož zakladatelem je Ministerstvo obrany ČR,“ sdělil týdeníku EURO ředitel M.P.I. Karel Jordák.
Smržovi, alespoň podle jeho sekretářky v LOM, „zakázalo ministerstvo obrany mluvit s novináři“ (to ovšem nikdo na ministerstvu nepotvrdil), dosavadní tisková mluvčí už v Malešicích nepracuje a v LOM tedy není nikdo, kdo by se mohl k budoucnosti firmy vyjádřit. Smrž nebere ani mobilní telefon, nereaguje na SMS zprávy.
O novém řediteli LOM se toho moc neví, není nijak příliš mediálně známý. Na zbrojním trhu začínal jako malá ryba s firmou M.P.I. Trading. Tu podle aktuálního výpisu z obchodního rejstříku spoluvlastní se svým bratrem Ivanem. Michal drží 96,5 procenta, Ivan zbývajících 3,5 procenta.
M.P.I. například zastupovala (neúspěšně) rakouskou zbrojovku Glock, která v 90. letech usilovala o zakázku na dodávky pistolí pro policii. Později se pokusila (také neúspěšně) prodat munici do raketometů na Srí Lanku.
Momentálně jsou ale zajímavější aktivity jiné firmy, kterou Smrž ovládá, vsetínské zbrojovky ZVI. Ta se totiž stala členem konsorcia, jež spolupracuje s vítězným rakouským Steyrem na dodávkách obrněných transportérů Pandur pro českou armádu. ZVI má pro Pandury vyrábět munici ráže 12,7 a 30 milimetrů a speciální zadýmovací granáty. Offsetové programy rozjeté výrobcem transportérů Steyrem by mohly v případě ZVI dosáhnout až dvou miliard korun.
Právě při tendru na transportéry se Smrž dal dohromady s konkurentem Richarda Hávy z Omnipolu, zbrojařem Pavlem Muselou. Jeho firma Pamco zastupovala zájmy Steyru v Česku.
Smrž nyní mlčí, na žádosti o informace nereaguje ani první náměstek ministra obrany Martin Barták - v posledních měsících faktický vládce resortu - který Smrže do státních leteckých opraven přivedl. Nešlo přitom o nějaký standardní „nábor“. Oba muži spolu nejprve strávili luxusní dovolenou na ostrově Mauricius v Indickém oceáně, aby pak ve čtvrtek 4. ledna na slavnostním ceremoniálu v Malešicích vzbudili pozornost svým čerstvým opálením.
„Pan náměstek Barták byl na Mauriciu na dovolené s rodinou. Na místě se skutečně potkal s panem Michalem Smržem, jenž zde rovněž shodou okolností - nebo chcete-li náhodně - pobýval stejně jako celá řada dalších českých občanů,“ vysvětloval následně ministerský mluvčí Andrej Čírtek.
Na ředitelský post v malešických leteckých opravnách ovšem nenavrhl Michala Smrže kontroverzní náměstek Barták, ale exministr Jiří Šedivý. „Hledali jsme manažera, který má v této oblasti zkušenosti a který by ho dostal do černých čísel, a zabránil tak doslova bankrotu,“ vysvětlil svůj nestandardní postup Šedivý.
Šedivého nástupkyně Vlasta Parkanová ale se změnami v LOM zcela spokojená není. Ihned po svém nástupu do úřadu zadala svým podřízeným úkol vypracovat analýzu, zda současný ředitel LOM není kvůli svým soukromým aktivitám ve střetu zájmů. „Až bude rozbor hotov, projedná ho dozorčí rada LOM. K tomu zřejmě dojde ještě tento týden,“ řekla týdeníku EURO Iva Ruskovská z tiskové služby ministerstva obrany. Do té doby prý ale úřad nebude poskytovat žádné informace.
Zajímavé pozemky.
Proč jsou vlastně státní letecké opravny v Malešicích tak důležité? Nejde o malou firmu, podnik zaměstnává devět set lidí. Opravují se zde vojenská cvičná a dopravní letadla a vrtulníky. Také tu probíhá základní a pokračovací výcvik armádních pilotů. Přes LOM navíc často vede cesta k důležitým armádním zakázkám, firma má být například systémovým integrátorem při zakázce na celoarmádní Průřezový informační systém za několik miliard korun. A hlavně malešické opravny spravují poměrně rozsáhlé a lukrativní pozemky v pražských Malešicích a Kbelích. Některé zdroje týdeníku EURO tvrdí, že se nyní hraje právě o ně.
LOM zažívá v poslední době těžké časy, prodej pozemků by ho mohl zachránit před úpadkem. Vše začalo loni, kdy do firmy nastoupil nový ředitel, komunální politik za ODS a bývalý šéf společnosti Pražské služby Lubomír Němejc. Už na podzim se na ministerstvu začalo mluvit o tom, že dosud zisková firma (v minulém roce měla například na svých účtech více než 350 milionů korun za deblokaci ruského dluhu) se náhle dostala do ztráty. Oficiální vysvětlení znělo, že „nedošlo k realizaci některých obchodních případů“.
V říjnu poslal tehdejší ministr Šedivý do Malešic speciální „státní kontrolu“. V prosinci byl Lubomír Němejc odvolán, v lednu 2007 ho jako „manažer-zachránce“ vystřídal zbrojař Smrž.
Čistka na obraně
Exministr obrany Jiří Šedivý na to nevypadá, ale v samotném závěru svého angažmá u vojáků se projevil jako pořádný „řezník“. Odvolal z funkcí hned čtyři významné funkcionáře majetkové a ekonomické sekce úřadu. Ministerstvo důvody jejich odvolání dodnes přísně tají a mlčí i sám Šedivý. Právě on přitom před několika týdny v projevu před armádními veliteli prohlásil, že je třeba zlikvidovat vazby nejrůznějších zájmových skupin na ministerské úředníky.
Prosincový projev exministra Šedivého vzbudil mezi vojáky značnou pozornost - byl totiž až nečekaně kritický. Například pasáž o nakládání s penězi ze státní kasy: „Akviziční procesy musejí být průhledné a veřejné zakázky skutečně veřejné, na základě jasně definovaných a nestranných pravidel,“ pronesl Šedivý. A pokračoval: „Zdá se mi, že resort obrany se stal do jisté míry rejdištěm různých zájmových skupin, které pouštějí žilou našemu rozpočtu, když prostřednictvím svých lidí na ministerstvu realizují své zájmy. Tato doba končí. Postupně takové vazby a sítě rozkrýváme a likvidujeme. S těmi, kteří slouží jiným než resortním zájmům, se loučíme.“
Týdeníku EURO se nyní podařilo získat a ověřit informace, že právě v té době Šedivý v tichosti odvolal čtyři vrcholné funkcionáře ministerstva. Ekonomy, kterým procházely rukama miliony, možná až miliardy korun. Někteří z nich museli opustit svou kancelář prakticky okamžitě, jiní si ještě „užívají“ výpovědní lhůty.
Ze sekce správy majetku odešel zástupce jejího ředitele a současně ředitel odboru správy majetku a akviziční politiky Tomáš Adler. Odvolán byl i ředitel odboru pro nakládání s nepotřebným majetkem Josef Lachman a jeho zástupce Milan Karásek. Obranu opouští také vedoucí oddělení programového financování odboru rozpočtu ekonomické sekce Milan Kudela.
Tomáš Adler se už na ministerstvu nevyskytuje. Odevzdal služební mobil a byl vymazán z úředního telefonního seznamu. Josef Lachman ještě na obraně dosluhuje. Jeho sekretářka týdeníku EURO sdělila, že „pan ředitel se pravděpodobně nebude chtít na téma svého odvolání bavit“, nicméně že mu předá vzkaz. Lachman se neozval. Týdeníku EURO se nepodařilo zastihnout ani Karáska a Kudelu.
Sdílnější nebyl ani tiskový mluvčí ministerstva Andrej Čírtek: „O odvolání rozhodl předcházející ministr obrany, který považoval změnu za potřebnou.“ Na další dotazy ohledně důvodu odvolání zmiňovaných funkcionářů odpověděl stejně nestandardně: „Obraťte se na exministra Šedivého, který je odvolával.“
Jiří Šedivý - z obrany se přesunul na ministerstvo zahraničních věcí a stal se náměstkem ministra Alexandra Vondry - otázkám dlouho odolával. Mlčením. Na textové zprávy neodpovídal, telefonáty vyvěšoval. Těsně před uzávěrkou se přece jenom ozval a prohlásil, že k případu nic neřekne. „Opravdu k tomu nemůžu nic říct. Zatím to běží.“ Na dotaz, zda důvody odvolání souvisejí s citovanou pasáží jeho prosincového projevu, řekl jen: „Nechci to absolutně nijak komentovat“.
Odvolaní funkcionáři přitom měli pro ministerstvo obrany zásadní význam. Například Tomáš Adler měl na starost „přípravu systému nabývání, hospodaření a nakládání s majetkem a jeho kontrolu“. Josef Lachman se zase staral o prodej prakticky všeho, co už armáda nepotřebovala: od vyřazených stíhaček MiG-21 po vojenské byty. Kudelův rozpočtový odbor odpovídá za „přípravu návrhu státního rozpočtu a střednědobého výhledu státního rozpočtu kapitoly ministerstva obrany“. Má na starost i správu rozpočtu jednotlivých rozvojových a modernizačních programů ministerstva.
