Prokázat manipulaci s cenou akcií je téměř nemožné
Nejen politici napjatě sledují dění kolem Unipetrolu. Na finančních trzích bylo v této souvislosti v několika posledních týdnech rovněž rušno. Pražská burza dokonce pověřila svou inspekci, aby prošetřila obchody některých brokerů. Generální ředitel burzy Petr Koblic doufá, že se žádná vážná porušení pravidel obchodování neprokážou. Pokud ano, znamená to, že se tady děly „velmi nekalé věci“.
EURO: Cena akcie Unipetrolu dosáhla během krátké doby dvou set korun. Všímáte si toho? KOBLIC: Pozorně, neboť jde o extrémní pohyb kurzu. Abychom zjistili, co vedlo investory k tomu, že Unipetrol začali masivně nakupovat, zahájili jsme inspekční řízení. V současné době se vývoj v zásadě uklidnil, byť na jiné cenové úrovni.
EURO: Je řízení více, či vyšetřujete pouze jednu firmu? Týdeník EURO má informace, že se vyšetřování týká společnosti Atlantik Finanční trhy. KOBLIC: O jménech firem mluvit nebudu. Inspekce však neprobíhá pouze jedna. Díváme se na všechny strany obchodů.
EURO: Co je předmětem vyšetřování? KOBLIC: Primárně jsme se zaměřili na několik věcí. Jestli při případném použití takzvaných maržových účtů (obchody, při kterých dává broker investorovi úvěr na nakupované akcie - pozn. red.) nedochází k situaci, že by byla ohrožena stabilita obchodníků. Zaměřujeme se rovněž na to, jakým způsobem informovali jednotliví obchodníci klienty o rizicích a jak se vyvíjela doporučení jejich analytiků. Dále zkoumáme, zda nenastala manipulace s cenou akcií Unipetrolu. Razantní cenové posuny za situace, kdy regulátor trh zkoumá přiměřenost ceny odkupu, jsou důvodem podívat se, zda k takovým manipulacím nedošlo. Prokázání cenových manipulací je však nesmírně složité. Téměř vždy je to otázka názoru.
EURO: Akcie Unipetrolu vylétly během srpna ze 150 na 200 korun. Jde o cenovou manipulaci, či běžný zájem investorů a spekulace? KOBLIC: Cenová manipulace se ve zkratce dá popsat jako záměrný pohyb cenou, který není podložen skutečnou ekonomickou aktivitou daného subjektu. Cenová manipulace rozhodně nenastává, když se někdo rozhodne koupit velký balík akcií nějaké firmy, a hodnota těch akcií jde kvůli tomu nahoru. Sám jsem na tradingu prožil téměř deset let a věřte mi, mohu s ostatními dealery vést akademickou diskusi, jestli za určité situace cenu více posune velký nárazový nákup dvakrát třikrát za den, nebo malé nákupy každou půl hodinu. Pokud je za cenovým posunem skutečný nákupní příkaz, nedovedu si moc představit prokázání cenové manipulace pouze kvůli chybně zvolené strategii exekuce.
EURO: Problém s úvěry investorům měli někteří brokeři již na jaře, týkalo se to rovněž nákupu akcií Unipetrolu. Mají v současné době rozpůjčováno tolik, že by to mohlo narušit jejich stabilitu? KOBLIC: Dnes neexistují limity pro určení, jak vysoké marže jsou dovolené a jaké by již narušovaly stabilitu obchodníka. Chystáme však minimálně doporučení ohledně výše marží. Pravděpodobně to bude ve formě limitů, přes které by při dávání úvěru nesměli obchodníci jít. Začátek konzultací se členy bude kolem padesátiprocentní marže.
EURO: Máte nějaké náznaky, že by někdo pravidla obchodování porušil? KOBLIC: Zatím ne a jsem tomu rád, ale jsme na začátku. Naším cílem však není za každou cenu najít nějakou oběť. Spíše hodláme upozorňovat na případné specifické problémy, nechceme, aby se neopakovaly.
EURO: V případě Unipetrolu však není problém pouze se současnou cenou akcií. Hrozilo, že minoritní akcionáři na valné hromadě firmu v podstatě ovládnou… KOBLIC: V posledních dvou třech letech se objevuje módní vlna greenmailingu. Máme profesionální skupiny minoritních investorů, kteří zneužívají toho, že soudy ohledně platnosti a řádného průběhu konání valných hromad trvají velice dlouho a firmu nesmírně zatěžují. Firmy se proto snaží raději s těmito skupinami dohodnout. V případě Unipetrolu hrozilo, že majoritní vlastník přijde o svá hlasovací práva za situace, kdy minoritní akcionáři využili pro svou ofenzivu ustanovení zákona, které je původně mělo chránit. Mohla nastat situace, kdy by majoritnímu vlastníkovi jen proto, že nějaký proces trvá déle, než zákon očekává – neboť ten proces může být objektivně složitý - mohli minoritní akcionáři změnit hodnotu firmy.
EURO: Mohou problémy, které byly s minoritními akcionáři Českých radiokomunikací a nyní i Unipetrolu, ovlivnit vstup nových titulů na burzu? KOBLIC: Po radiokomunikacích to ještě nebylo tak zřejmé. Ta akcie byla dlouhodobě v určitém investorském stínu. V případě Unipetrolu jde o situaci, že strategický investor může být nyní a možná i do budoucna vystaven nejrůznějším komplikacím. To už je vůči dalším potenciálním emitentům zdvižený prst, varování. Od některých firem jsem slyšel, že se nechtějí dostávat do greenmailingových her různých minoritních akcionářů, a nebylo to jednou. Investoři nechtějí, aby trvalo měsíce jen rozhodnutí, zda byla, či nebyla platná valná hromada, protože tam nějaké skupinky prováděly formální obstrukce. Vedení by mělo několik měsíců zablokované rozhodování o firmě. V žádné vyspělé zemi k ničemu takovému nedochází. Neříkám že greenmailing je výmysl pouze České republiky, ale má tu, řekl bych, nejpřízemnější formu.
EURO: Nemohu si odpustit klasickou otázku. Jsou na obzoru nějaké nové emise, které by pražský trh oživily? KOBLIC: Musím říci, že jsem trochu zklamán nízkým procentem dotažení rozdělaných transakcí do zdárného konce. Tři čtyři zájemci, o kterých jsem já osobně věděl, uváděli, že potenciální emise bude letošní podzim či na jaře příštího roku. Nyní se to odsouvá kvůli různým komplikacím, některé často ani nesouvisí s kapitálovým trhem.
EURO: Jakou šanci dáváte tomu, že PKN nechá akcie Unipetrolu na burze? KOBLIC: Je pravda, že chuť PKN nechat Unipetrolu na burze, či dát na ni své akcie, se po posledních několika týdnech rozhodně nezvýšila.
