Martin K.
Naše firma působí v oblasti postižené povodněmi a pořád ještě odstraňujeme škody. Na spoustu věcí nebylo zatím moc času. Teď už se pomalu vracíme ke klidu a je čas popřemýšlet. Jak mohu jako zaměstnavatel pomoci, nejlépe i daňově uznatelným způsobem, svému povodněmi postiženému zaměstnanci?
Martin K., Středočeský kraj
Základní informace o daňových možnostech, resp. důsledcích pomoci postiženému zaměstnanci musí podnikatel hledat ve znění zákona o daních z příjmů. (Profit podrobně informoval ve dvojčísle 33-34 a ve výtisku č. 35). Tentokrát předává Profit informace, které vycházejí mimo jiné i z mimořádné relace, kterou redakci poskytla firma Deloitte & Touche. Základní varianty poskytnutí pomoci postiženým zaměstnancům:
-nenávratná finanční výpomoc zaměstnanci k překlenutí mimořádně obtížných poměrů,
-bezúročná půjčka zaměstnanci poskytnutá na bytové účely nebo k překlenutí tíživé finanční situace,
-poskytnutí přechodného ubytování.
Zákon o daních z příjmů umožňuje zaměstnavateli poskytnout zaměstnanci finanční výpomoc za předpokladu, že částka je poskytnuta v přímé souvislosti s překlenutím mimořádně obtížných poměrů. T ěmi je i překonávání následků ničivých povodní jako jedné z druhu živelních pohrom. Může jít ale také o ekologické havárie (např. únik chlóru z chemičky) či průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. Tuto výpomoc lze poskytovat z fondu kulturních a sociálních potřeb. Jestliže zaměstnavatel takový fond nevytváří v souladu s vyhláškou o fondu kulturních a sociálních potřeb (dále FKSP), může výpomoc poskytnout ze sociálního fondu za obdobně stanovených podmínek jako ve vyhlášce FKSP. Zákon o daních z příjmů umožňuje vyplácení takové výpomoci z uvedených fondů a kromě toho také pomoc formou výplaty ze zisku po jeho zdanění. U zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které ale nejsou daňově uznatelnými výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmu. V takovém případě na straně zaměstnance bude takový příjem, za splnění uvedených podmínek, považován za příjem osvobozený, jestliže nepřevýší částku 10 tisíc korun. V případě, že by zaměstnavatel poskytl částku vyšší než 10 tisíc korun, částka převyšující limit by na straně zaměstnance podléhala zdanění stejně jako ostatní příjem ze závislé činnosti. Tento příjem nebude vstupovat do vyměřovacího základu pro účely výpočtu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (Podle názoru odborníků z Deloitte & Touche jde totiž o jednorázovou nevratnou sociální výpomoc poskytnutou zaměstnanci v mimořádně závažných případech. A z takové výpomoci se uvedené příspěvky - bez ohledu na výši výpomoci - neodvádějí). V případě, že se zaměstnavatel rozhodne poskytnout zaměstnanci bezúročnou půjčku (nebo půjčku s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku) na bytové účely do výše 100 tisíc korun nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 tisíc korun, je poskytnutí takových půjček daňově zvýhodněné na straně zaměstnance. Ovšem za předpokladu, že jsou poskytnuty z fondu kulturních a sociálních potřeb podle vyhlášky o FKSP. U zaměstnavatelů, na něž se vyhláška o FKSP nevztahuje, lze výše uvedené půjčky poskytnout ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po zdanění. Zaměstnavateli v tomto případě nevznikají v souvislosti s poskytnutím půjčky náklady, jež by bylo třeba posoudit jako daňově uznatelné či neuznatelné. Peněžní zvýhodnění zaměstnanců plynoucí z poskytnutí výše uvedených půjček je osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob na straně zaměstnance (v případě, že nebudou překročeny stanovené výše uvedené limity). Příjmem zaměstnavatele se pak rozumí obvyklý úrok, který by zaměstnanec zaplatil z částky přesahující limity peněžnímu ústavu působícímu v místě poskytnutí půjčky. Z tohoto příjmu by zaměstnavatel musel odvést daň z příjmů ze závislé činnosti.
