Sekuritizace jako metoda financovaní je nejen běžně používaná na rozvinutých trzích, ale pomalu se prosazuje i na těch méně rozvinutých. Její četné výhody ale český trh stále opomíjí a omezuje se téměř výhradně na tradiční úvěrové financování.
Sekuritizace není ve své podstatě ničím jiným než jednou z metod financovaní prostřednictvím kapitálových trhů. Namísto čerpání úvěru společnost či banka získá potřebné finanční zdroje na kapitálovém trhu tím, že investorům prodá spoluúčast na určitých předvídatelných a relativně stabilních finančních tocích plynoucích z určitého majetku společnosti či banky. Těmito finančními toky zpravidla bývají leasingové splátky, hypotéky a jiné úvěry, pohledávky z kreditních karet, pohledávky telekomunikačních či energetických společností a řada jiných aktiv generující pravidelné cash flow.
Názorný příklad.
Podívejme se nyní pro názornost na příklad financování fiktivní leasingové společnosti LeasČR. V případě tradičního úvěrového financování si LeasČR vezme úvěr od banky na koupi auta, které pak poskytne svému klientovi na leasing. Úvěr bude jako závazek veden v účetnictví LeasČR a schopnost řádně jej splácet se bude odvíjet od dalších podnikatelských aktivit společnosti v budoucnu.
Co když ale LeasČR potřebuje další finanční prostředky na růst společnosti? Jedním z řešení by mohl být prodej pohledávky formou factoringu. LeasČR ale zjistí, že cena, kterou za prodej leasingových pohledávek factoringové společnosti obdrží, není vysoká. Navíc kterákoliv factoringová společnost (ale i banka) se musí refinancovat a sama často hledá financování na kapitálových trzích. Proč by tedy nemohla jít LeasČR na kapitálový trh přímo?
Rozhodne-li se LeasČR pro sekuritizaci, prodá část budoucích leasingových splátek (třeba již v samých počátcích leasingu) společnosti za tím účelem založené, takzvané SPV (Special Purpose Vehicle), která je účetně i právně oddělena od LeasČR.
SPV vydá cenné papíry zajištěné leasingovými splátkami, nazývané „ABS“ nebo „asset backed securities“. Výnos z emise cenných papírů použije SPV na zaplacení kupní ceny LeasČR. LeasČR již nebude věřitelem pohledávek, ale bude nadále pohledávky pouze spravovat a vymáhat jejich řádné plnění na účet SPV. SPV použije leasingové splátky na splácení cenných papírů a na pokrytí transakčních nákladů. Tato forma sekuritizace je založená na skutečném převodu pohledávek. Jiným druhem jsou takzvané syntetické transakce, při nichž dochází pouze k převodu rizika formou kreditních derivátů.
Norma je zastaralá.
Proč nejsou v České republice takové transakce běžnou formou financování? Pro investory do cenných papírů vydaných SPV je klíčová jistota, že převod finančních toků na SPV (v našem příkladu převod leasingových splátek z LeasČR na SPV) je právně nezpochybnitelný. To mimo jiné znamená, že i v případě prohlášení konkursu na LeasČR, budou i nadále postoupené leasingové splátky řádně plněny na účet SPV a splácení cenných papírů vydaných SPV tím nebude ohroženo.
Současné znění zákona o konkurzu a vyrovnání bohužel tuto jistotu nedává a zastaralá úprava českého konkurzního práva je jednou z hlavních překážek rozvoje sekuritizace v České republice. Pozitivním impulzem k rozvoji financování prostřednictvím sekuritizace by mohl být nový insolvenční zákon. Nezbytnou podmínkou ovšem je, aby schválená právní úprava dávala jistotu, že konkurzní správce nebude mít možnost zpochybnit transakce provedené v souvislosti se sekuritizací.
Pro rozvoj sekuritizace bude vhodné provést i některá upřesnění v jiných zákonech. Když se to stane, budou mít české společnosti další alternativu k úvěrovému financování od bank. Odpadl by zároveň jeden příklad, kdy neuspokojivé právní prostředí v České republice omezuje uskutečňování ekonomicky smysluplných transakcí.
ČLÁNKY DO MAILU