Novodobí vládci postsovětských republik si nechávají ve Střední Asii stavět reprezentativní metropole. Výsledkem jsou architektonické skvosty od nejlepších světových autorů, ale i megalomanské výstřelky na hranici kýče.
Ta rovnice má tři členy. Tím nejdůležitějším jsou zisky, které do státních pokladnic středoasijských republik proudí v postsovětské éře především z těžby nerostných surovin. Druhým je snaha vůdců těchto zemí pochlubit se nově nabytým bohatstvím před světem. A třetím faktorem, který má ostatně dlouhou historickou tradici, je orientální zvyklost stavět až marnotratně výstavná centra moci, i když zbytek země na tom nemusí být zdaleka tak dobře.
Jako výsledek této rovnice roste v regionu Střední Asie od přelomu tisíciletí několik luxusních palácových metropolí. Potkává se v nich moderní architektura z dílen nejrespektovanějších světových architektů společně s megalomanskými projekty, které odrážejí vzpomínky na sovětský imperiální styl i středoasijský mix kultur. To, jak kolísají investice do těchto staveb, zároveň zrcadlí aktuální ekonomickou sílu jednotlivých států.
Ašchabad: Socha exprezidenta se otáčela za sluncem
V hlavním městě Turkmenistánu byla stavba novodobých okázalých paláců spojena zejména s érou autoritativního prezidenta Saparmurata Nijazova. Zvláštní osud měl například 75 metrů vysoký pomník Archa neutrality, který dal Nijazov postavit za 12 milionů dolarů. Na vrchol vyhlídkové věže nechal umístit svou vlastní zlatou sochu, která se otáčela v průběhu dne vždy tak, aby její tvář sledovala slunce.
Dokladem Nijazovovy skromnosti ostatně bylo i to, že se nechal titulovat oslovením Turkmenbaši, čili „Otec všech Turkmenů“. Po jeho smrti v roce 2006 byl kult osobnosti opuštěn a nový prezident Berdymuhamedov nechal stavbu přemístit. Monument je nicméně dosud zpřístupněn jako svérázná atrakce. Další zajímavou stavbou v Ašchabadu je televizní věž vysoká 211 metrů, která je vidět ze všech čtvrtí města. Celkově je ale v současnosti stavební aktivita v Ašchabadu utlumena.
Nur-Sultan: Město budoucnosti vyrostlo „uprostřed ničeho“
Jednoznačně nejvýstavnějším městem Střední Asie je v současnosti Nur-Sultan. Původně nevýznamná lokalita ztracená uprostřed kazašských stepí dostala v posledním čtvrtstoletí dva velké stavební impulzy. V roce 1997 sem prezident Nursultan Nazarbajev přenesl z Almaty sídlo vlády Kazachstánu a začal za peníze z těžby nerostných surovin stavět reprezentativní nové hlavní město prakticky „na zelené stepi“.
Druhým impulzem byla příprava na mezinárodní výstavu Expo 2017, pro niž vzniklo v podstatě nové veletržní město ve městě. Pod mnohými stavbami v Nur-Sultanu byli podepsáni slavní světoví architekti jako Japonec Kišó Kurokawa nebo Brit Norman Foster. Z jeho dílny pochází například ikonická stavba obchodního domu Khan Shatyr, který svým provedením ve tvaru velkého skleněného stanu připomíná nomádskou tradici stepních národů. Ke kazašským mýtům odkazuje vyhlídková věž Bajterek, která symbolizuje strom života s vejcem bájného ptáka Samuruka v koruně. Prezidentský palác Ak Orda zprovozněný v roce 2004 je někdy řazen mezi desítku nejhezčích prezidentských sídel světa.
Vzhledem k tomu, že vlastně celá nová metropole byla stavěna na popud Nazarbajeva, který skončil ve své funkci letos na jaře, je současné přejmenování města podle exprezidentova prvního jména na Nur-Sultan dost příznačné.
Taškent: Pýchou je metro a nejvyšší věž Střední Asie
S téměř třemi miliony obyvatel je Taškent nejen největším městem Uzbekistánu, ale také celé Střední Asie. Město s historií delší než dva tisíce let poměrně utěšeně rostlo i v sovětské éře, kdy tu bylo vybudováno například metro, které má dnes 29 stanic. Interiéry podzemní dráhy jsou vykládané mramorem a zdobí je obrazce s tradičními islámskými motivy. Taktéž nejvýraznější dominanta nad zemí vyrostla v Taškentu už za socialismu. Jde o televizní věž, která je s výškou 375 metrů nejvyšší věží Střední Asie. Co se týče současného rozvoje, uvažuje se o výstavbě celé nové městské části, která by měla plochu až 20 tisíc hektarů. Plány ale zatím zůstávají kvůli nedostatku peněz na papíře.
Dušanbe: Tádžikové si postavili vlastní Bílý dům
Nejskromnější vzezření z metropolí pětice postsovětských republik ve Střední Asii má Dušanbe. Hlavní město Tádžikistánu má zhruba jen něco přes půl milionu obyvatel a kvůli riziku zemětřesení se zde vysoké budovy nestavějí. I toto město si ale pořídilo v moderní době svůj luxusní palác. Ne náhodou si honosné sídlo prezidenta vysloužilo přezdívku Bílý dům. Svůj americký předobraz připomíná jak mohutným bílým sloupořadím, tak vysokým kapitolem. Ten sahá do výšky 50 metrů nad zemí.
Biškek: Největší jurta světa dostala české vytápění
Milionový Biškek, hlavní město Kyrgyzstánu, má jeden architektonický projekt, který je zajímavý i pro Čechy. Jde o nový komplex Dasmia s restaurací, kavárnami a administrativní budovou. Na projektu, který zahrnuje největší jurtu světa zabírající plochu tisíc metrů čtverečních, se podílela i česká společnost Regulus. Ta do areálu dodala úsporný vytápěcí systém.
PDF verze říjnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení