Jeho rodiče mu chtěli dát dobré vzdělání, a tak ho s trochou protekce nechali zapsat na jezuitskou školu ve čtvrti Sarria. Neogotická budova školy z červených cihel prý podněcovala jeho fantazii.
Při vyučování se občas zasnil a nevěnoval pozornost látce. Příběhy, které se mu honily hlavou, začal rovnou psát a v šestnácti letech dokončil svůj první román. Šestisetstránkový rukopis rozeslal do několika vydavatelství. Reagoval na něj vydavatel argentinského původu Francisco Porrúa, který v roce 1967 vydal Márquezových Sto roků samoty. První Zafónův román sice nevydal, ale v psaní ho povzbudil a dal mu pár rad do života.
Těžko říct, zdali se jimi Carlos Ruiz Zafón řídil. Jisté je, že je jedním z nejznámějších současných španělských spisovatelů a jeho knihy se vydávají na celém světě. Kreativitu si po studiu procvičoval prací v reklamních agenturách. Bavilo ho to a při práci poznal i svou životní lásku Mari Carmen Bellver. V roce 1993 vydal svou první knihu Kníže z mlhy, za kterou získal cenu Edebé a s ní i odměnu ve výši čtyř milionů peset (přibližně šest set tisíc korun). Získané peníze využil k životní změně a spolu s Mari Carmen se přestěhoval do Los Angeles. Miloval filmy a věřil, že v Hollywoodu prorazí jako scenárista. Takových tam ale bylo víc.
V Kalifornii pokračoval v psaní románů. Celosvětově ho proslavila tetralogie Pohřebiště zapomenutých knih, na kterém ty jeho nikdy neskončí. A kdyby přece, nebude těžké dopátrat se osudu jejich autora. Jako první vyšel Stín větru líčící dobrodružství malého Daniela Sempereho, syna barcelonského knihkupce.
Když už tatínek neví, jak malého Daniela truchlícího po smrti maminky rozveselit, vezme ho na tajemné místo plné knih. Odnést si Daniel smí jen jednu.
Neomylně si vyberou tu, která ho bude provázet celým zbytkem života. Při hledání jejího autora prochází Daniel městem i časem, a tak čtenáře seznámí nejen s Barcelonou, ale i obdobím občanské války. Strhující román vás nenechá ani chvíli odpočinout. Vyžaduje vaši pozornost i čas, protože budete chtít co nejdříve objevit tajemství podivné knihy. Jakmile Stín větru dočtete, budete pátrat po dalších dílech.
Zafón měl prý v hlavě od začátku celou tetralogii. Stín větru je ale vlastně jejím druhým dílem. Předchází mu Andělská hra a následuje Nebeský vězeň a Labyrint duchů. Romány, ve kterých se umírá až příliš často, utěšují čtenáře alespoň popisem krásných barcelonských detailů.
Všechny čtyři knihy vyšly v češtině v poměrně zdařilém překladu. Nemůžete-li v létě do Barcelony, můžete se tam přenést alespoň při četbě.
Carlos Ruiz Zafón zemřel v Los Angeles na kolorektální karcinom ve věku padesáti pěti let.
O autorovi| Klára Donathová, donathova@mf.cz
