Dobrovský, který se narodil 3. února 1932 v Kolíně, v roce 2002 obdržel z rukou prezidenta Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka, byl i nositelem řady dalších ocenění. V jeho životě se odrazily dějiny druhé poloviny 20. století.
Jeho otec zahynul v koncentračním táboře a on sám koncem 50. let nastoupil do rozhlasu, kde do začátku normalizace působil jako komentátor a zahraniční zpravodaj. Po vyhození v roce 1969 pracoval jako skladník, čistič oken a topič. Signatář Charty 77 také redigoval samizdatové publikace. V roce 1989 se stal mluvčím Občanského fóra, později nastoupil na ministerstvo zahraničí, od října 1990 do července 1992 byl ministrem obrany rozpadajícího se Československa.
V dalších dvou letech vedl Kanceláře prezidenta republiky, opět působil na ministerstvu zahraničí a v letech 1996-2000 byl velvyslancem v Rusku.
Čtěte také: Na chodbách soudů se počátkem 90. let potkávali bývalí estébáci, komunisté i disidenti
