Zážitek z posezení nad Prahou ruší nevychovaní turisté
Malebný hudební hotel Aria otevřel letos stejně jako v předešlých dvou letech na sezonu letní restauraci Terasa, a to na střeše podniku. Využil jsem několika dní babího léta a v teplém podvečeru stoupám nitrem hotelu. Nebudu se zmiňovat o jeho inspirativním prostředí, kdy už vstupní koridor naladí člověka na tu správnou strunu. Procházím dveřmi, jež jsou vlastně rozměrným střešním oknem, vzhlédnu a zatrne mi. Věže malostranského mikulášského chrámu se klenou před očima tak blízko, že by možná stačilo jen se trochu vyklonit a natáhnout ruku…
Čekám na uvedení ke stolu, které chvilku trvalo, což trochu cuchá bezvadný účes Terasy. Jsem uveden, objednán a mohu se rozhlédnout po restaurantu. Vlastně nejde o restauraci v pravém smyslu. Hotel využil možnosti, kterak vystavět zahrádku nad Prahou. Podařilo se báječně. Chvíli trvá, než odtrhnu pohled od siluety malostranských věží a švenknu na vlastní prostor restaurace. Již sám tvar kříže - bez spodního ramena - jí dává zajímavý vzhled. Známý, a přece úplně nový pohled na malostranské střechy je gradován o elegantně, byť spoře založené stoly, živé květiny ve vázách a ještě vlastně doplněn o milou společnost. Každý „klubák“ nese portrét některé hvězdy hudebního nebe, lhostejno z jaké oblasti. Na mne vyšla Edith Piaf.
Nad celým prostorem terasy se rozpínají deštníky v barvě zapadajícího jižního slunce. Obarví náladu nad stoly do příjemné odevzdanosti a líného očekávání. Je pravda, deštníky a neúplné založení poněkud degradují prostředí, ale to jej jev běžný. Zde navíc, díky tomu, že plátěné střechy nad stoly restaurace jsou opatřeny důmyslnou excentrickou konstrukcí, ani nezakopáváte přes rozměrná závaží, což bývá častým průvodním jevem zahrádek.
Číšník předkládá ouverturu mé večeře, grilovaná králičí filátka s polníčkovým salátem, medově-šampaňským dresinkem a praženými piniovými jádry. Kopička svěžích zelených lístků salátu je přizdobena zlatavým jádry oříšků, sem tam mrkajícími ze zeleně. Jiné barevné osvěžení vnášejí do kompozice červená, očím potměšilého dráčka podobná kolečka rajčat. Malé, světlounké oválky králičího masa, občas viditelně poznamenané ohněm, obkličují salátový vršíček po obvodu. Smáčejí se v karamelově zbarveném jezírku, pramenícím kdesi pod zeleným kopcem. S prvním soustem se rozvíjí i chuťová skladba salátu. Králičina je problematické maso. Samo o sobě sušší vychladnutím ještě seschne. To nastalo i v tomto případě, ovšem špalíček filátka, doplněný ostatními komponenty, jako by do sebe nasál jejich šťávy, ožil a nabídl valér zvláštní a kupodivu živé varianty chutí. Nahořklý part salátu, zajímavě hladivý, trochu vlastně sladkobolně nakyslý projev dresinku a pražením navýšená chuť jadérek pinie, vše se stmelilo na podporu jemného, trošku se jakoby ztrácejícího výrazu masa. Výsledek byl velmi zdařilý, celkový vjem harmonický a patro oblažující.
Chvíli před hlavním chodem (vzhledem ke ztíženým podmínkám střešní restaurace uměřenou) trávím objevováním dalších neotřelých pohledů na město. Pověst terasy zřejmě letí světem, protože při mé návštěvě na ni vystoupaly řady turistů za pouhým pohledem a pořízením snímků. Protože je obsluha nestačí „odchytit“, pro dosažení kýžené fotografie prolézají mezi stoly, prostrkují hlavu zábradlím, stoupají na židle. Když to není má židle a nestrkají kabelky do mé polévky, až tolik mi to nevadí. Ovšem ve spojení s tím, že si na terasu vynesou vlastní láhev vody, tu vypijí a plastový obal pohodí pod stůl, je to přece jen degradace podniku. Byť pouhé zahrádky, ale přece jen v jednom z nejprestižnějších hotelů v Praze.
Slunce uteklo za Strahovský klášter, mírně se ochladilo. Číšník přinášející hlavní číslo programu, grilovaná kachní prsa Barberie se špenátovými cannelloni a parmazánovou omáčkou, se mírně přioděl. Rozhodně nejsem módeman, ale svetr barvy hořké čokolády ve spojení s černými kalhotami z něho udělal srdnatého horala, a dílem tak pozměnil espritní venkovní restauraci nad metropolí v horskou salaš. Vracím se ale zpět k talíři. Kuchař, ve správném tušení, že sebeokázalejší kompozicí nepřekoná jedinečný pohled na Prahu, vytvořil skromnou, přesto však působivou kreaci. Tvořily ji dva „válce“ těsta na povrchu přizdobeného tmavšími puchýřky po pečení k prasknutí nacpané špenátem a sýrovou omáčkou. V lesklém jezírku vedle se pyšnily svým napohled báječným ustrojením plátky prsíček. Maso bylo skvělé, růžové uvnitř, propečené při okrajích a s hřebínkem křupající kůže. Vláčné a šťavnaté, s chutí lehýnce natučnělou, ale přesně tak, aby to nebylo přehnané. Ukázka precizní přípravy kachních prsou. Trochu problém jsem měl s cannelloni. Těsto bylo, jak má být, to ano, ale panovačný výstup sýra, kterého bylo možná moc, ovládl všechny ostatní chutě. Držel v ruce všechny trumfy i se sedmou a nad špenátem - mimochodem velmi citlivě a jemně upraveným - uhrál všechny štychy. Škoda, do dokonalosti chybělo málo.
Jako dezert mě čeká lehká polévka z meduňky s čerstvým exotickým ovocem a sorbetem z guave a mučenky. Exoticky to vyhlíželo, exoticky i chutnalo. V čirém rybníčku lehce nazlátlé polévky - držme se toho termínu - stál pestrobarevný sokl z drobných kousků ovoce. Teprve na něm, připomínající kopuli hvězdárny, se pevně usazena vzpínala kulička zlatožlutého sorbetu. Se snítkou máty vetknutou na vrcholu. Zvláštní, jemná, v závěru lehce kořenitá chuť polévky příjemně ladila s ovocem, jemuž vévodila mangová příchuť. Sorbet vnášel do kantáty chutí svěží, neobvykle laděný nasládlý, a přece ne sladký valér. Zajímavě a mile vygradoval už tak příjemný prožitek.
Zaplatil jsem 1805 korun, což byla suma v zásadě akceptovatelná. Směrem ke kuchyni jistě, záleží na každém, nakolik je ochoten tolerovat nevýhody venkovního prostředí. Včetně oněch nájezdů fotografujících turistů.
plus - kombinace prostředí terasy s dech beroucím panoramatem Malé Strany minus - vzhledem k umístění venku nemožnost předvést všechny finesy velkého stolničení
Restaurant Terasa, Hotel Aria
Tržiště 368/9, 118 00 Praha 1
tel.: +420 225 334 790, +420 225 334 791
restaurant@aria.cz , www.aria.cz
Otevírací doba: Po-Ne 12.00 - jak počasí dovolí
Počet míst: 30
Druh kuchyně: mezinárodní s podílem české
Přijímané platební karty: všechny obvyklé
Jídelní lístek: čeština, angličtina,
Jazyková vybavenost personálu: angličtina,
Země původu nabízených vín: Česko a prakticky celý vinařský svět
Hodnocení restaurace:
jídlo 46 bodů z 50
obsluha 17 bodů z 20
nápoje 10 bodů z 10
prostředí 8 bodů z 10
kvalita / cena 9 bodů z 10
cekem 90 bodů ze 100
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
Pečené medailonky z mořského ďasa se salátem z manga koriandrovou emulzí a jalapeno papričkami 520 Kč
Tradiční bramborová polévka se sušenými hříbky, česnekem, majoránkou a čerstvým libečkem 300 Kč
Domácí bramborové noky s restovanou sezónní zeleninou, pečenými rajčaty a parmezánem 395 Kč
Grilovaná růžová pražma podávaná s restovanou paprikovou zeleninou a omáčkou Piperade 595 Kč
Konfinované jehněčí kolínko servírované v zeleninovém kuskusu a rozmarýnové šťávě 650 Kč
Pečený biftek ze svíčkové s lanýžovým rizotem a foie gras omáčkou 695 Kč
Do růžova pečená krepinetka z vepřové panenky šalotky, žampionů a petrželky podávaná s omáčkou ze smržů
a bramborovou kaší 495 Kč
Mille-feuille z bílé čokolády černým pepřem podávané čerstvými malinami a malinovou emulzí 295 Kč
Výběr z vinného lístku:
Bauchet Pere & Fils, Cuvée Saint-Nicaise Prestige 2000 3300 Kč
Sauvignon blanc, Pozdní sběr, J.Barabáš, Hodonice 2005 895 Kč
Le Grance, S. Antimo, Tenuta Caparzo, Toscana 2000 1370 Kč
Riesling Heiligenstein, Birgit Eichinger, Kamptal 04/05 1390 Kč
Chablis, Domaine W.Fevre, 1er Cru Fourcharme 2004 2190 Kč
Chardonnay, Robert Mondavi, Napa 00/02 2490 Kč
Cabernet sauvignon, výběr z hroznů, V.s. Valtice 2003 1995 Kč
Chianti Classico Riserva, C. di Querceto, Toscana 2003 1690 Kč
Nebbiolo, L.A. Cetto, Baja Kalifornia 2001 1690 Kč
Assemblage Premium, Julio Bouchon 99/03 1900 Kč
Château Corton Grancey, Gr.Cru, Louis Latour 1996 3500 Kč
Hermitage „La petite Chapelle“, P.J. Ainé 2001 3500 Kč
Amarone della Valpolicella, Domini Veneti 97/00 7500 Kč
Château Latour 1er Cru, Pauillac 1996 42 900 Kč
