Agentury pořádající hudební festivaly prodělávají miliony, přesto byznys běží dál
Ten hudební festival nevypadal od začátku příliš důvěryhodně. E-maily od organizátorů byly plné chyb a překlepů, akce třikrát změnila název a s blížícím se termínem ustala komunikace úplně. Přesně před rokem měli v Rakovníku vystoupit Chinaski, Mňága a Žďorp, Aneta Langerová nebo bývalý zpěvák Iron Maiden Blaze Bayley. Vše skončilo krachem. Společnost Ticketstream evidovala přesně tři prodané vstupenky a po organizátorech se slehla zem. Na vlastní kůži poznali, jak drsný dokáže festivalový byznys být.
Poslední show
Příběh dobře ilustruje, jak ekonomicky funguje prázdninový český fenomén – pořádání hudebních festivalů. Podle lidí z oboru mohla loňská akce nazvaná naposledy RackFest (předtím Rakovnický Rockfest a ještě předtím CzCDF) vyjít nákladově na jeden a půl milionu korun. Při ceně vstupenek kolem pěti set korun by se jich musely prodat tři tisíce, aby festival skončil alespoň s nulou. Jenže to by nesměl být ve stejném termínu patnáct kilometrů za Rakovníkem jiný festival pořádaný pivovarem Krušovice, který byl navíc zdarma. A i kdyby se organizátoři rozhodli přes riziko jít, museli by mít dost sponzorů, což neměli. Očima pořadatelů největších akcí v Česku to byl ryzí amatérismus.
V tuzemsku ale musely skončit i akce, jejichž organizátoři měli velké zázemí i zkušenosti. Po několika letech vycouvali z Česka pořadatelé jedné z nejprestižnějších přehlídek taneční hudby Creamfields, více než tři ročníky tanečního festivalu nepřekročil pak taneční festival Open Air Field, pořádaný agenturou Lighthouse Josefa Sedloně. Agentura musela v roce 2003 po neúspěchu festivalu vyhlásit bankrot. Místo potřebných šesti tisíc prodala na akci u Proboštských jezer jen tři tisíce vstupenek. Desetimilionové náklady na festival byly tak pokryty přibližně z poloviny.
Přesto nemilosrdný boj o přízeň návštěvníků a sponzorů trvá dál. Podle festivalového průvodce Festival Guide se v Česku od letošního května do října koná zhruba 150 větších festivalů od metalu přes rock, jazz, ska až k folku a country. K tomu je potřeba připočíst další desítky menších akcí. Mezi květnem a říjnem to tedy vychází na start jednoho festivalu každý den.
Prodělávám, tedy jsem
S čísly je to ovšem v téhle branži dost ošemetné.
Zejména pokud se člověk obrátí přímo na pořadatele. O hospodaření se nechce bavit napřímo nikdo (vyjma těch, kteří zkrachovali) a jediná data, která pustí ven, se týkají návštěvnosti. Ale ani ta nemusejí být přesná. —My nezveoejoujeme žádná data. Ani návitivnost. Je to taková naie forma protestu, protože viichni se jen poedhánijí poed sponzory, ale já tim jejich eíslum nevioím. Prosti to není možné,“ říká Martin Věchet, zakladatel trutnovského festivalu. Třeba Sázavafest podle něj navštívily zhruba tři tisíce lidí, pořadatelé ale mluví o dvanácti tisících. Svojí kritikou kolegy z oboru dost naštval, ale jejich interní spory nejsou důležité.
Oficiální čísla lze vyčíst z obchodního rejstříku v listinách agentur, které festivaly pořádají. Nejde o data z festivalů, ale o jejich pořadatelích, což mnohé naznačí. A tady může být právě klíč k tomu, proč se pořadatelé neradi o číslech baví. Většina agentur rok co rok prodělává statisícové částky, přesto festivaly neustále pořádají. Tak například Věchetovo Geronimo mělo výsledek hospodaření před zdaněním v roce 2013 minus 984 tisíc, rok předtím byla opět ztráta 423 tisíc a v roce 2011 agentura vydělala 101 tisíc. Trutnovský festival přitom nemá sponzory, kteří by do rozpočtu přímo lili peníze. Jen občas prý podle Martina Věcheta vypomůže finančník Zdeněk Bakala.
Se ztrátami hospodaří i další pořadatelé.
Společnost Colour Production, která obstarává festival Colours of Ostrava, byla loni sice v plusu 2,6 milionu, předloni ale v minu su 630 tisíc a v roce 2012 minus 419 tisíc. Ameba pořádající například Rock for People měla vloni výsledek hospodaření před zdaněním minus 7,7 milionu, předloni minus 5,3 a v roce 2012 minus 8,8 milionu.
U dvou posledně jmenovaných festivalů se zastavme. Colours of Ostrava uvádí svoje čísla návštěvnosti v roce 2013 na úrovni 33 tisíc, vloni
na 40 a letos přišlo 43 tisíc lidí. Náklonnost sponzorů je i proto veliká. Patří mezi ně banka, pivovar, elektrárenský ČEZ, největší vítkovické i ostravské průmyslové podniky a také město Ostrava.
—Trend je potěšitelný, o festival je mezi partnery zájem,“ říká mluvčí festivalu Jiří Sedlák. Stejnou váhu ale podle něj má příjem ze vstupného. Získané peníze pak padnou na honoráře vystupujících umělců, na pronájem techniky, pódií, stanů, agregátů, tribun, na budování kempů, ochrannou službu, lidi, kteří na festivalu pracují, nebo na reklamní kampaň. Během roku pro Colours of Ostrava pracuje zhruba dvacetičlenný tým, v době konání pak festival závisí na přibližně čtyřech a půl tisíce lidí.
Michal Thomes, ředitel Rock for People, se svým týmem aktuálně počítá příjmy a výdaje letošního ročníku. —Vie nasvědčuje tomu, že skončíme v černých číslech,“ tvrdí, přestože uplynulé roky byla pořádající agentura hluboko v červených. Festivalu se prý v poslední době daří získávat i granty a veřejnou podporu. Sponzoři pak přinesou asi třetinu příjmů. Akce je v českých podmínkách specifická tím, že se několikrát stěhovala, a pořadatelé si tak mohli vyzkoušet různě úspěšné varianty. Dnes už ředitel festivalu díky tomu třeba ví, že výběr typu kapel ovlivňuje následné složení publika a to má prý zase podstatný vliv na to, co za nápoje se na festivalu bude pít. Anebo že vichřice, jako ta v roce 2012, znamená pro festival milionové ztráty. I po 21 ročnících si netroufám říci, že je to čistá rutina. Vždy se objeví nové výzvy, takže je to pro nás stále adrenalin,“ popisuje ředitel festivalu.
Rock for People pro letošní rok změnil datum konání, proběhl už na začátku června v Hradci Králové. Přibyl navíc ještě jeden s přídomkem Europe, který byl přidružen k Plzni coby evropskému městu kultury.
Ohlasy na RfP Europe jsou vesměs pozitivní, ale stále jsme ve stadiu hodnocení. To, jestli byl tento počin mimořádný, nebo se stane základem nijakého pokračování, se teprve rozhodne v dalších týdnech či měsících,“ říká Thomes.
Na plzeňskou verzi Rock for People se pořadatelům letos podařilo přivézt kapelu Faith No More, jejíž vystoupení překazilo v roce 2012 počasí. Pro českou festivalovou scénu je příjezd tak velké kapely mimořádný. Podle pořadatelů se honoráře „velkých“ kapel pohybují v řádech milionů eur, a je proto důležité festivalové příjmy dobře naplánovat. Právě Faith No More společně s Muse patří podle pořadatele v historii Rock For People k nejdražším hostům.
KDE NA TO VZÍT
Nové ročníky velkých festivalů se začínají zpravidla plánovat hned po skončení těch předchozích. O financích bývá jasno už během podzimu, kdy si sponzoři dělají svoje brand plány na následující rok. Hned poté začíná oslovování neboli booking kapel. V případě těch zahraničních ale může trvat i několik let.
Letní akce by se neobešly bez náklonnosti měst. Například v Josefově, který je součástí Jaroměře, proběhl před pár dny Brutal Assault. Je to příležitost pro místní podnikatele. Někteří si za ty čtyři dny konání vydělají tolik, co jinak nemají za celý rok,“ říká starosta Jaroměře Jiří Klepsa. Festival je ale i příjmem pro rozpočet města. Za pronájem areálu radnice inkasuje každoročně 350 tisíc korun. Pronajímá také místa stánkařům, což přináší podle starosty dalších zhruba sto tisíc.
I v Trutnově počítají každý rok příspěvek pro městskou kasu. Areál Bojiště si ale nepronajímá pořádající agentura, v dlouhodobém nájmu ho má místní podnikatel Michal Syrovátka, který městu každý rok posílá zhruba 230 tisíc korun. Jeho smlouva končí se závěrem příštího roku a město nyní přemýšlí, jak dál.Možná řešení budoucnosti areálu by měla být součástí aktuálni probíhající aktualizace strategického plánu rozvoje města Trutnova,“ sdělila mluvčí města Veronika Svobodová. Pak je tu ale ještě jedna liga. Kapely a interpreti si o miliony eur neříkají, přesto není o návštěvnost zpravidla velká nouze. Řeč je o folkových a country sešlostech. Například Prázdniny v Telči navštěvuje kolem deseti tisíc lidí, tisíce nadšenců jezdí každoročně i na Konopiště na Folkový kvítek.
Zajímavým počinem, ale spíš z marketingového hlediska, je projekt kapely Tři sestry. Ta si každý rok pozve spřízněné skupiny a po Česku pořádá vlastní festivaly, vyřizuje si dokonce i stánkaře a vše kolem.
Návštěvníků ochotných přijít na letní festival je podle čísel zveřejněných pořadateli stále dost.
—Sama se divím, že na tak malou republiku je tolik festivalu, ale pro nás je to jedině dobře. Můžeme si vybírat, na jakých typech akcí budeme hrát,“ říká manažerka kapely Wohnout Gabriela Pánková. Takže s těmi prodělky pořadatelů to možná zase nebude tak horké.
VELKÁ OSMA
Letošní návštěvnost festivalů Zdroj: ETK
Colours of Ostrava 43 700
Beats for Love 40 000
Masters of Rock 25 000
Benátská! 16 000
Votvírák 75 000
Rock for People 27 000
Brutal Assault 18 000
Sázavafest 12 000
ZATLOUKAT, ZATLOUKAT
Výsledky hospodaření tuzemských pořadatelských a promotion agentur (před zdaněním, v tis. Kč)
2014 2013
Colour Production (Colours of Ostrava) 2 604 OE633
Ameba Production (Rock for People) OE7 732 OE5 337
Geronimo Agency (Trutnoff Open Air Festival) * OE984
BrainZone promotion (Benátská!) * *
Nedomysleno (České hrady, Moravské hrady, Mezi ploty) * *
Udanax (Sázavafest) 3 471 507
Pragokoncert Bohemia (Masters of Rock, Int. Jazz Festival Prague…) * *
Obscure Promotion (Brutal Assault) * 334
Pozn.: * Nezveřejněno
Zdroj: justice.cz
—My nezveoejoujeme žádná data. Ani návitivnost. Je to taková naie forma protestu, protože viichni se jen poedhánijí poed sponzory, ale já tim jejich
eíslum nevioím. Prosti to není možné,“ říká zakladatel trutnovského festivalu Martin Věchet.
O autorovi| PETR WEIKERT, weikert@mf.cz
