prostor jiným menším výrobcům.
„Rodilo se to hekticky, uklízelo se ve sklepech, začínali jsme na ploše 35 metrů pod terasou,“ vysvětluje Gášek. Technologie musel instalovat na nejrůznější místa – směje se třeba při vzpomínce, jak vířivku postavil do prádelny.
Dnes, po necelých pěti letech provozu, už jeho minipivovar vypadá jinak.
Zabírá rovných 120 metrů čtverečních, část technologie stojí přímo v restauraci a rychle roste i objem navařeného piva. „Vyrobíme zhruba 800 hektolitrů, třeba letos už jsme o měsíc dopředu oproti loňsku,“ počítá Gášek.
Přestože je původní profesí ekonomlogistik, vaření v Karlovském minipivovaru Pod Pralesem je čistě jeho práce. Předtím, než se pustil do výroby vlastních ležáků a speciálů, zaškolil se u profesionálů.
Jak už to bývá, v celých Beskydech i ve Velkých Karlovicích potkáte nejvíc lidí v létě a zimě. I proto jsou tyto měsíce pro Lubora Gáška hlavní sezonou, kdy se jeho pivo pije ve velkých objemech.
Naopak jaro a podzim jsou o dost slabší, a tak karlovské ležáky a speciály zavážejí i do jiných hospod v regionu.
Ideální příležitosti, kdy přímo ve Velkých Karlovicích zkontrolovat um Lubora Gáška, jsou čtvrtky. Už několik let totiž v jeho hospodě platí pravidlo, že právě v tento den je jedno z jeho piv za velice příjemných dvacet korun.
Z velmi široké nabídky, od světlé desítky přes polotmavý speciál 13° až po čtrnáctistupňový „ejl“, jsem si vybral tu největší klasiku. Světlou dvanáctku. V hořké a plné chuti se pozná, že Gášek při vaření chmelem nešetří. Ležák má i velmi výraznou hořkost a celkově působí velice sytě. Toto je správná horská dvanáctka.
Pro někoho možná královská.
Karlovský minipivovar Pod Pralesem Léskové 911, Velké Karlovice Sládek: Lubor Gášek