Česko prožívá obrovský nárůst zájmu o výrobu lithium-iontových baterií. Využití nacházejí v energetice i dopravě Není to tak dávno, co bylo možné o velkokapacitních bateriích prohlásit to samé, co řekl Jára Cimrman o bicyklu. Tedy že je „na Západě výsadou bohatých, u nás nástrojem podivínů a vRusku předmětem vášnivých debat v anarchistických kruzích". Dnes už jsme ale svědky jejich rychlého nástupu v dopravě i energetice.
Právě baterie se mohou stát - podobně jako v minulých desetiletích počítače a mobily - nositelem technologické revoluce.
Možnost ukládání energie odstraní hlavní nevýhodu solárních a větrných elektráren, tedy nesoulad mezi jejich výkonem a aktuální spotřebou. A pokud se naplní studie o dalším poklesu nákladů na výrobu lithiových baterií, tak stojíme na prahu nové doby - doby bateriové. Záložní zdroj energie se za pár let může stát běžnou součástí domácnosti.
Česko přitom může hrát v této technologické revoluci významnou úlohu.
Domácí i zahraniční investoři chystají několik projektů na těžbu lithia v Krušných horách a na Sokolovsku. Startupové firmy přicházejí s inovativními modely lithium-iontových baterií a nad různými novinkami a zlepšováky bádají vědci v řadě výzkumných center napříč Českem.
Zatím největší mediální pozornost na sebe soustředí inovativní typ lithiových baterií s využitím nanomateriálů, jejž uvádí na trh firma HE3DA. S nápadem na efektivnější ukládání energie přišel vědec Jan Procházka před deseti lety, do fáze komerčního využití se však dostává až nyní. (Více viz Česká baterie budoucnosti na str. 14.)
České hlavy versus Tesla
Oblast zájmu této společnosti je poměrně široká. Sahá od dvanáctivoltových autobaterií, které mají nahradit klasické olověné, až po ukládání energie z nestálé produkce solárních a větrných elektráren. Vyrábět bude také baterie pro elektromobily s unibaterie kátními parametry - 70procentní dobití lze prý stihnout za patnáct minut.
Výrobu v malém rozsahu spustila firma HE3DA v prosinci loňského roku v Praze-Letňanech. V květnu pak zahájila výstavbu velkého závodu v Horní Suché na Karvinsku. Investice za 5,5 miliardy korun má být hotova v závěru roku 2018. Továrna bude do světa každým rokem posílat s kapacitou až jedné gigawatthodiny, roční tržby mají přesáhnout 11 miliard korun.
Firma, za kterou dnes stojí investoři Vladimír Jirka a Radomír Prus, nemá zrovna malé ambice. Chce se poprat o tržní prvenství s americkou Teslou i dalšími světovými výrobci. „Během dvou tří let se s naší technologií potkáte v autobusech, domech, důlních a vysokozdvižných vozících nebo čtyřkolkách,“ uvedl Prus pro ČTK.
Když už jsme u fenoménu Tesla, opakovaně se v médiích objevují spekulace o možném umístění evropského závodu na výrobu baterií v České republice.
Jenže o tuto investici soupeří několik zemí a Česko nemá nic jistého. Sdílnější není ani agentura CzechInvest, která pouze potvrdila, že o projekty tohoto typu má eminentní zájem.
Jisté jsou zatím jen menší projekty zahraničních investorů. Japonská společnost Central Glass před měsícem oznámila záměr postavit na Pardubicku závod na výrobu kapalného elektrolytu pro baterie. Nevelký závod s nejvýše 50 zaměstnanci bude umístěn v dnes nevyužité části areálu chemičky Synthesia, která náleží do koncernu Agrofert.
Z domácích hráčů je na tomto poli aktivní výzkumný ústav ÚJV Řež, který ve spolupráci s VŠCHT vyvinul 180wattový přenosný zdroj energie s vodíkovým palivovým článkem. Bezemisní zařízení by mohlo nalézt uplatnění třeba v armádě či u záchranářů. „Náš power-box lze využít pro napájení medicínských přístrojů při transportu raněných, vpolních nemocnicích, ale třeba i v mobilních laboratořích,“ dodává Aleš Doucek, vedoucí oddělení vodíkových technologií v ÚJV Řež.
Další zájemce o vstup do perspektivního oboru odhalí pohled do tabulky úspěšných žadatelů o evropské dotace. Podporu získala mimo jiné firma Katchem, která chce zavést výrobu inovativních součástí lithium-iontových baterií. Materiály pro tato zařízení se chystá zkoumat také Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR.
Vychází to jen s dotací
Řečeno vojenskou terminologií, velkokapacitní baterie rychle postupují na obou frontách. Jak na straně nabídky, tak i poptávky.
Tu táhnou hlavně výrobci elektromobilů či hybridních vozů a také dodavatelé záložních zdrojů na ukládání energie.
Taková investice dává smysl hlavně v kombinaci se střešními solárními panely.
Novinkou je využití baterií ke stabilizaci elektrické sítě. Prvenství v Česku drží skupina E. ON, která si u koncernu Siemens objednala akumulační systém o kapacitě jedné megawatthodiny. Jeho instalace v areálu rozvodny Mydlovary u Českých Budějovic právě probíhá. Po spuštění, které je plánováno na konec listopadu, využije E. ON nové zařízení hlavně kvyrovnávání obchodní odchylky mezi výrobou a spotřebou elektrické energie.
Sklad energie o shodné kapacitě postaví také firemní skupina Solar Global, která podniká hlavně v oblasti fotovoltaiky. Jedná se o investici za zhruba 20 milionů korun, kterou chce firma zčásti pokrýt dotací z eurofondů. „Nové úložiště vyroste nedaleko Uherského Hradiště a bude se skládat zlithiumiontových baterií“ dodává ředitel firmy Solar Global Energy Jan Fousek.
Evropské peníze bude čerpat také E. ON. V českých poměrech stále platí, že tato investice dává smysl jen s využitím dotace.
Další zájemci, kteří si takový projekt nechali propočítat, jej prozatím uložili k ledu. To je důvod, proč se dosud do podobné investice nehrne lídr české energetiky ČEZ. Jeho pozornost se soustředí na domácí úložiště v kombinaci se solárními panely. Zájemcům nabízí akumulační systém od německého výrobce Sonnen, ve kterém má investiční fond Skupiny ČEZ od léta 2015 majetkový podíl.
ČEZ má v plánu postavit větší bateriové úložiště energie aspoň v zahraničí, konkrétně v areálu větrného parku Fántánele v Rumunsku.
Podobně postupuje holding EPH vedený Danielem Křetínským, který investuje přibližně 20 milionů eur do skladování energie v areálu hnědouhelných elektráren na východě Německa.
Ke stabilizaci provozu české elektrizační soustavy zatím stačí „osvědčené“ technologie, jakými jsou například přečerpávací vodní elektrárny. Podle odborníků je však nástup baterií jen otázkou času. „Ve světě se již relativně běžně objevují projekty na velkokapacitní baterie pro poskytování podpůrných služeb soustavě. Příkladem může být 80megawatthodinový projekt South California Edison,“ zmiňuje profesor ČVUT Jaroslav Knápek.
Jízda na elektřinu
Rychle roste zájem také mezi výrobci aut. České patrioty jistě potěší fakt, že se k módní vlně připojila i mladoboleslavská Škodovka. Ta má v plánu uvést za dva roky na trh hybridní Superb a o rok později i první elektromobil. Koncept s názvem Vision E prvně představila letos v dubnu na veletrhu v Šanghaji.
Nástup elektromobility se neomezuje pouze na osobní auta. Plzeňská Škoda Electric již loni spustila výrobu autobusů poháněných elektřinou. Mezi první zákazníky patří Arriva Morava, která s přispěním evropských fondů nakoupila deset nízkopodlažních elektrobusů, určených pro městskou hromadnou dopravu v Třinci.
Rozmachu aut poháněných elektřinou zatím brání vysoká cena. Například nevelký Nissan Leaf stojí 730 tisíc korun. Zájemci o prostor a luxus musejí sáhnout do kapsy ještě hlouběji. Tesla S v nabídce internetového obchodu Alza.cz vychází bez jedné koruny na tři miliony.
Tvrzení o drahých elektromobilech však nemusí platit navždy. Autoři analýzy firmy Bloomberg New Energy Finance, zveřejněné v květnu, tvrdí, že cena baterií spadne do roku 2030 na čtvrtinu dnešní úrovně. Již kolem roku 2025 mají elektromobily vycházet levněji než auta s pohonem na benzin a naftu.
Dlužno dodat, že se nejedná o zcela rovný souboj. Hlavně státy severní a západní Evropy podporují elektromobily daňovými úlevami a dotacemi, naopak vozy se spalovacím motorem i fosilní paliva stále více zdaňují. A bude hůř. První země, jmenovitě Norsko a Nizozemsko, chystají zákaz prodeje „špinavých“ aut s platností od roku 2025.
Zpátky do reality
Oslovení odborníci z pražského ČVUT jsou k rychlé revoluci v dopravě skeptičtí. Upozorňují na fakt, že rozvodná síť není připravena na dobíjení statisíců, či dokonce milionů aut na elektřinu. Zmínili také závislost na dodávkách z Číny.
„Musíme počítat s faktem, že producentem permanentních magnetů, tedy důležité komponenty motorů pro elektromobily, je Čína. Ata nedávno zvedla vývozní ceny,“ zmínil vedoucí kated> ry elektrických pohonů atrakce Jan Bauer.
Jiní oslovení odborníci zůstávají optimisty a upozorňují na výhodné umístění celého řetězce od těžby lithia po výrobu baterií na českém území. „Vsoučasné době probíhají průzkumy ložisek, kzískánípovoleníktěžbě ak těžbě samotné je ještě dlouhá cesta. Spojení těchto dvou odvětví do navazujícího řetězce dává svou velmi dobrou logiku a přidanou hodnotu“upozorňuje Jiří Dvořák, expert na alternativní zdroje energie v poradenské firmě Grant Thornton.
Není namístě věřit na pohádku, že by rozmach bateriového byznysu vyvolal skok, který posune Česko mezi technologicky nejvyspělejší země světa. Avšak rozmach nového odvětví, jež zaměstná několik tisíc lidí a podnítí aktivitu v oblasti výzkumu a vývoje, rozhodně stojí za pozornost a podporu. 0
S nápadem na efektivnější ukládání energie přišel vědec Jan Procházka před deseti lety, d o fáze komerčního využití se však dostává až nyní. Ke stabilizaci provozu české elektrizační soustavy zatím stačí „osvědčené“ technologie, jakými j s ou například přečerpávací vodní elektrárny. Podle odborníků je však nástup baterií j e n otázkou času.
O autorovi| David Tramba, tramba@mf.cz
