Peking povzbuzuje firmy k pronikání do zahraničí. Uspět v cizině se snaží i čínské banky
Začátkem srpna zorganizovala Bank of China (BOC) recepci na stockholmské radnici. V hlavním městě Švédska totiž otevírala pobočku, vůbec první v regionu severní Evropy. BOC, založená v únoru roku 1912, je jednou z největších čínských bank.
A co do expanze v zahraničí zároveň i nejodvážnější. Dnes poskytuje komplexní finanční služby ve dvaatřiceti zemích světa, ve kterých má celkem 590 kanceláří. Před dvěma měsíci otevřela svoji první pobočku ve Varšavě, odkud hodlá obsluhovat i klienty z Česka, Slovenska a pobaltských států.
Ambice BOC zapadají do scénáře další fáze ekonomických reforem v Číně. Tamní ekonomika rostla v minulých letech především díky exportu a přílivu zahraničních investic. Nyní by mělo následovat širší pronikání čínských firem do zahraničí. Peking je podněcuje k tomu, aby se globalizovaly, investovaly v cizině a hledaly tam nové trhy, přístup k energiím a surovinám.
Plány už se začínají naplňovat. Objem přímých zahraničních investic se raketově zvýšil z průměrných tří miliard dolarů ročně před rokem 2005 na 50 miliard dolarů v roce 2010. To Čínu katapultovalo mezi pět hlavních zdrojů FDI. Pouze v letošním prvním čtvrtletí vzrostly čínské přímé zahraniční investice na 21,4 miliardy dolarů, což je ve srovnání s loňskem více než dvojnásobek.
Zkušenosti chybějí Snaha o posílení pozice ve světě se očekává také od velkých čínských bank, i když se jejich hlavní byznys stále odehrává doma. Například podle propočtů BOC jsou její zámořské pobočky méně ziskové než ty domácí.
Čína však uvažuje a plánuje v dlouhodobém horizontu. A také si nenechá ujít příležitosti. Především finanční krize v Evropě je vnímána jako možnost pro získání lepší pozice v celém světě. Na rozdíl od některých západních bank, ty čínské disponují dostatečnými zásobami kapitálu.
„Internacionalizace čínských bank je nezvratná.
Budeme čím dál více svědky nových spojení, akvizicí a stejně tak i otevírání dalších poboček v zahraničí,“ domnívá se Kuo Tchien-jung, ředitel výzkumného centra čínského bankovnictví při Centrální univerzitě pro finance a ekonomiku. Podle statistiky vzrostly mezi lety 2008 až 2011 zahraniční aktiva čtyř velkých čínských bank – Industrial & Commercial Bank of China, China Construction Bank, Bank of China a Agricultural Bank of China – z 2,41 bilionu jüanů na 4,13 bilionu jüanů (13,20 bilionu korun).
I když jsou čínské banky odhodlány rozšířit své podnikání v zahraničí, nejedná se o jednoduchý proces. Jednou z překážek je nedostatek zaměstnanců se zkušenostmi s obchodováním na mezinárodní úrovni. „Potřebujeme lidi, kteří vědí, jak na mezinárodní fúze a akvizice a jak se vypořádat s různými kulturami,“ uvedl Siao Kang, předseda představenstva Bank of China. Nutno však dodat, že čínští bankéři jsou mnohdy pod značným tlakem. Na jedné straně se od nich požaduje, aby při své dravosti hráli podle mezinárodních pravidel, na straně druhé však musejí respektovat omezení týkající se bankovního prostředí v Číně.
Tvrdá konkurence Větší přítomnost čínských bank v zahraničí nahrává již zmiňované expanzivní ekonomické strategii. Zatímco vláda může čínským firmám díky své politice otevřít v cizině nejedny dveře, čínské banky jim mohou zase zpětně pomoci přímo v terénu, a to kvalitním servisem.
Podle Siao Kanga by čínské banky neměly usilovat pouze o západní země, ale také o rozšíření svých služeb v rámci celé Asie, dále v Africe, na Blízkém východě a v Latinské Americe. Pozice čínských bank v Evropě totiž stále není jednoduchá, i když jejich počet pomalu roste. Například nově otevřené pobočky nejmenovaných bank v Bruselu podle čínských médií stále čekají na povolení belgických úřadů, aby mohly fungovat podobně jako v Londýně, Paříži či Frankfurtu a vydávat i debetní a kreditní karty.
Finanční krize v Evropě je pro čínské banky možností dobýt nové pozice
O autorovi| Dáša Hyklová, hyklova@mf.cz
