Nový předseda WTO je přísným zastáncem volného obchodu.
Až se poslední listopadový den sejdou v americkém Seattlu představitelé 134 členských zemí Světové obchodní organizace (WTO) na ministerské konferenci, aby pravděpodobně odstartovali nové kolo jednání o liberalizaci světového obchodu, za předsed nickým stolem bude sedět zapřisáhlý nepřítel obchodních bariér Mike Moore. Původem dělník, hlavně však zkušený politik z Nového Zélandu, má o úkolech organizace, v jejímž čele stojí od 1. září, jasno: více svobodného obchodu prospěje všem. Iluzemi ale netrpí.
„Obyčejní lidé pohlíželi na start Uruguayského kola lhostejně. Možnost začátku nového kola v Seattlu se setká s mnohem většími emocemi, z nichž některé budou pozitivní, jiné zase ne, prohlásil Moore na své první tiskové konferenci jako nový generální tajemník WTO 2. září v Ženevě.
„Při neexistujícím globálním konfliktu meziismy se někteří lidé rozhodli vybíjet svůj vztek na globalismu, objasnil dále situaci Moore. „Tak se WTO stala cílem urážek. To si vyžádá na vládních a mezinárodních úrovních uplatnit nové dovednosti k omunikace a také pracovat s těmi občany, zejména v bohatých státech, kteří budou protestovat, pochodovat a volat po budování a udržování bariér před produkty z chudých zemí, které naléhavě potřebují příležitost k práci a k dosahování příjmů pro své obyvatele. Dokonce i ve vyspělých státech má velké množství lidí problémy s mezinárodním obchodem. Vždyť desítky milionů pracovních míst v zemích OECD jsou přímo spjaty s vývozem a zahraničními investicemi.
Nový generální tajemník Světové obchodní organizace se narodil před 50 lety ve Whakatane na Novém Zélandu. Když mu bylo pět let, umřel mu otec, který byl levicovým odborářem. Mike přestal chodit do školy v patnácti, pracoval v docích, mrazírná ch a jako tiskař. Ještě jako mladistvý se stal členem levicově orientované Labouristické strany a odborovým funkcionářem. Ve 23 letech již seděl jako poslanec v parlamentu. V 80. letech stál několikrát v čele různých hospodářskýc h ministerstev včetně ministerstva obchodu, počátkem 90. let vedl Labouristickou stranu a v roce 1990 byl dva měsíce premiérem Nového Zélandu.
Tato země byla v době jeho mládí izolovaným a ještě dříve také duchovně stísněným prostorem. Jak sám Moore píše ve své poslední knize Krátká historie budoucnosti, když se objevily na Novém Zélandu brambory ze zámoří, farmáři, obchodníci i ;církev proti nim brojili jako proti nebezpečné droze, protože je nová plodina hospodářsky ohrožovala. Moore poznal jako mladý člověk osobně nejen tvrdou práci, ale také nezaměstnanost a těžkou nemoc. Hodně četl i psal.
Během svého politického zrání se Moore vymanil z novozélandského ilozacionismu a stal se z něj příznivec a zastánce mezinárodního obchodu. „Bylo to absurdní. Dováželi jsme televize, rozmontovávali je a pak je zase dávali dohromady, napsal. V protekcionismu začal vidět nepřítele, který tlačí ceny základního spotřebního zboží na domácím trhu nahoru. Když se labouristé pustili v 80. letech do liberálních reforem, Moore jako ministr obchodu otevřel do té doby tvrdě chráněnou domácí ekonomiku světové konkurenci. A měl úspěch. Reformy obdivované mnohými světovými ekonomy přežily i pozdější pád labouristů. Po roce 1993 mu začal domácí „politický důchod . Mohutný, ženatý, ale bezdětný Moore s kruhy pod očima a často zahalený cigaretovým dýmem nicméně v nečinnosti nezůstal. Upjal se na cíl stanout v čele organizace, která byla stvořena k podpoře svobodného obchodu v celosvětovém měřítku. Na své vlastní náklady začal objíždět svět. K 30. dubnu letošního roku, kdy vypršel funkční termín předchozího generálního tajemníka, získal podporu většiny členů WTO včetně důležitých Sp ojených států. Jeho rival, místopředseda thajské vlády Supchačaj Pchaničpchaka, se však nevzdal. Proto přišel nakonec ke slovu kompromis. Mike Moore byl jmenován pouze na první polovinu obvyklého šestiletého termínu, zbytek odslouží Pchaničpchaka. V tuto chvíli nicméně velí Světové obchodní organizaci Mike Moore. S pětisetčlenným sekretariátem v Ženevě, který hospodaří s ročním rozpočtem 122 milionů švýcarských franků, si bývalý ministr a premiér určitě poradí. Nové kolo jedná ní o liberalizaci světového obchodu a také rozšíření členské základny, například o Rusko a Čínu, už tak lehké asi nebudou. Moore má ale práci, kterou chtěl, a také udělal hodně pro to, aby ji získal. Lze předpokládat, že bude volný obchod ve světě prosazovat stejně energicky jako kdysi odborářské požadavky v ulicích novozélandských měst a později pak i l iberální hospodářské reformy na své domácí politické scéně. Říká se o něm, že jeho myšlenky jsou ještě rychlejší než jeho řeč. Je důležité, že už prokázal, že nějaké myšlenky vůbec má, navíc užitečné, a dovede je prosazovat.
ČLÁNKY DO MAILU