Češi si oblíbili studium bez pravidel. Statisíce mohou vynaložit zbytečně
Petr Mašín stál zhruba před deseti lety před důležitým rozhodnutím. Coby vystudovaný strojní inženýr byl ředitelem středně velké výrobní firmy, a zatímco v oboru se vyznal dobře, cítil, že rozhodovat o ekonomice podniku je trochu něco jiného. Sedl tedy k počítači a začal hledat kde a jak vystudovat MBA – titul Master of Business Administration, který vysokoškolákům přináší praktické manažerské schopnosti. Titul, který je velmi drahý, velmi populární a také velmi zprofanovaný.
Já, MBA „Když se člověk dostane do určité fáze svého života, hledá cestu, kudy se rozvíjet. Potřeboval jsem coby manažer vědět více o podnikové ekonomice, o managementu, finančních analýzách,“ popisuje Petr Mašín. Pro studium MBA si vybral Vysokou školu ekonomie a managementu. „Důležitá informace, kterou jsem na začátku studia dostal, byla, že sice dostaneme penzum znalostí, ale v praxi, jak už to tak bývá, všechny nevyužijeme. Že studium MBA nám daleko více pomůže najít přehled a způsob společné komunikace s lidmi, kteří jsou ve svém oboru jedničkami. Že zkrátka pochopíme, o čem se bavit s firemními ekonomy, specialisty na marketing a dalšími,“ popisuje Petr Mašín.
Studium dotáhl úspěšně do konce, což se řadě jeho spolužáků nepovedlo. Do ročníku jich nastupovalo pětadvacet ve dvou třídách, do druhého ročníku už jen pětadvacet sloučených v jedné třídě a v termínu jich studium dokončilo sedm. „Podle toho jsem si také školu vybíral, aby takzvaně nedávala titul zadarmo, abych se za své peníze něco dozvěděl,“ říká Petr Mašín. Nejtěžší na studiu byla podle jeho zkušeností výdrž. Trávit dovolenou u moře s učebnicí v ruce přece jen není pro každého. Navíc víkendová docházka do školy ubírala čas na rodinu a zájmy. Na druhé straně s ním chodili do školy šéfové a manažeři významných firem z různých oborů. „Získal jsem kontakty a bylo pro mě i přínosné poznat, jakým způsobem který spolužák řeší zadaný úkol. Atmosféra ve třídě byla zajímavá, úplně jiná než kdysi ve škole. Mokrou houbu po učiteli rozhodně nikdo neházel,“ usmívá se bývalý student.
Petr Mašín za osm let od doby, kdy dostudoval, vystřídal několik dalších zaměstnání. Nikdy už nešel pod ředitelskou úroveň. Dnes pracuje jako poradce a firemní konzultant a je také doktorandem na Fakultě ekonomické Západočeské univerzity, kde se věnuje problematice risk managementu.
Jeho zkušenosti v kostce říkají, co studium MBA studentům přináší a jak je náročné. Petr Mašín měl štěstí zejména v tom, že dokázal sáhnout po dobré škole. Studium a školy MBA tvoří jinak dost hustý prales, kde neplatí žádná pravidla.
Studijní prales Že jsou Češi posedlí tituly a za tři písmena na vizitce jsou ochotni zaplatit statisíce korun, zplodilo v tuzemských podmínkách velmi slušný byznys. Oficiální čísla neexistují. Statistici tento obor ve zvláštních kolonkách nemají a ministerstvo školství MBA nijak neuznává ani neupravuje. Odhadem lidí z oboru, které týdeník Euro oslovil, je titul možné získat ve zhruba 150 institucích. Pro srovnání: soukromých vysokých škol je v Česku 44. Vedle třiceti vysokých škol, kde se dá titul MBA vystudovat, tvoří velkou většinu vzdělávací kurzy nebo online výuka na počítači. Ceny se pohybují od 54 tisíc (toto francouzsko-české studium při VŠE podporuje francouzská vláda) až po stovky tisíc korun. Obvyklá cena je mezi 150 až 300 tisíci ročně.
Potíž je v tom, kdo titul MBA uděluje. Ministerstvo školství ve vyjádření pro týdeník Euro uvedlo, že o regulaci profesních kurzů MBA neuvažuje, protože nejsou podmínkou pro výkon konkrétní profese. MBA se ani v dohledné době nestane titulem, který je v Česku oficiálně zákonem uznán. Titul MBA tak může poskytovat skoro každý po dohodě se zahraniční školou, není žádný nárok na učitele, žádná povinná akreditace, která by zaručovala úroveň studia.
Leoš Bárta je lektorem MBA na Vysoké škole manažerské informatiky, ekonomiky a práva. Podle něj by stát fenoménu MBA měl mantinely dát. „U nás může MBA učit skoro každý, kdo aspoň trochu umí učit cokoli. Sedával jsem u závěrečných zkoušek a obhajob závěrečných či disertačních prací a mohu říci, že je to v mnoha případech docela slušný masakr. Některé školy vyučují MBA sotva v úrovni bakalářské,“ popisuje Leoš Bárta. Úskalím je podle něj samostatná práce studentů a propojení s praxí.
„Sedmdesát procent studentů neumí napsat kvalitní projekt. Dělají vesměs kompilace, troufnou si jen na stokrát zhodnocená a omletá témata.
Vlastní přínos bývá slabý. Ze stovky prací narazím v průměru na dvě, ze kterých si sednu na zadek. To je velmi málo. Problém ale začíná už na základních školách, žáci a studenti nejsou vedeni k samostatnosti,“ říká.
Každý po svém Leoš Bárta po předchozích zkušenostech s výukou MBA nyní vede divizi MBA Vysoké školy manažerské informatiky, ekonomiky a práva. Škola začala studium provozovat před pár měsíci a patří mezi ty, které žádnou akreditaci nemají. Chce totiž postavit vlastní akreditační pravidla, což jí žádný zákon nezakazuje. „My nechceme požádat o žádnou z existujících akreditací. Vytvoříme svůj princip. Budeme akreditovat sebe a pak ostatní ve spolupráci s renomovanými zahraničními školami,“ popisuje.
Škola podle něj dbá na to, aby každý předmět učili alespoň tři odborníci s různými zkušenostmi, postupové práce studentů také škola hodnotí z finančního hlediska, tedy jak by se daly prodat na trhu a kdo by o ně měl zájem.
Každá postupová práce má mít alespoň stotisícovou hodnotu. MBA se také poměrně neobvykle dělí na obory – například generační výměnu ve firmách, marketing 2.0 nebo manažer prodeje.
Titul MBA je podle Bárty důležitý proto, že studentovi kromě znalostí dává kompetence a schopnosti se rozhodovat. Jenže rozhodnutí musí přijít už při výběru školy. Leoš Bárta doporučuje sledovat reputaci školy, složení učitelského sboru a také to, jací lidé z praxe na škole přednášejí.
Existuje ale ještě jedna nápověda. Desítka škol je sdružena pod asociací CAMBAS, která poskytuje akreditace, a školy poté musejí plnit její podmínky. CAMBAS je pak členem evropské Equal (European Quality Link), mezi jejíž členy patří všechny obdobné asociace MBA z celého světa. „Student by při výběru školy měl posoudit především úroveň akreditace dané instituce. To je nejlepší vodítko pro výběr kvalitní školy,“ říká předseda CAMBAS Milan Malý. Počet škol se podle jeho zkušeností v poslední době příliš nemění. Znamená to, že se trh ustálil.
Módní vlna je pryč První módní vlnu má už za sebou, proběhla zhruba před deseti lety, kdy studoval i Petr Mašín. Přesto je zájem o studium stále poměrně slušný. O zahraniční titul MBA mají totiž zájem i cizinci. Jde o manažery zahraničních firem žijící v Česku, kteří nemají čas studovat doma. Pražská Vysoká škola ekonomická (VŠE) tak otevírá od října program vyučovaný plně v anglickém jazyce. Anglické MBA se bude vyučovat na Mezinárodní škole podnikání a managementu (ISBM) při Podnikohospodářské fakultě.
VŠE pod svými institucemi až dosud nabízela česko-anglické studium, které funguje od roku 2008 a aktuálně je v něm zapojeno 21 studentů, a také francouzsko-české, kde studuje 29 zájemců a funguje od roku 1992. Od té doby už jím prošlo na šest stovek lidí.
Cizinci ale netvoří základ studentů v tuzemských MBA školách a institucích. Například Leoš Bárta nenarazil při odučených asi sedmi stovkách studentů ani na jednoho vyjma asi padesátky Slováků.
Počet studentů je pro školy důležitý. Nikdo – ani ministerstvo školství – neeviduje, kolik jich MBA studuje nebo kolik si díky módnímu programu školy přivydělávají.
Největší MBA školy mají u nás dohromady 500 studentů, ty menší kolem dvacítky. Ale i dvacet studentů znamená pro školu solidní roční čtyřmilionový příspěvek na provoz.
Budoucnost populárního studia je podle pedagoga Leoše Bárty dobrá. „Už před třinácti lety se říkalo, že MBA nemá budoucnost, a přitom ji stále má. Dokud nikdo nepřijde na lepší způsob dokončení vysokoškolského vzdělání se zkušenostmi z praxe, má budoucnost zajištěnou,“ říká. A slušelo by se ještě dodat, že dokud neopadne česká touha po titulech, nemusí mít MBA ve všech svých podobách obavy o budoucnost. l
Údaje o členech asociace CAMBAS
BBS B.I.B.S. ESMA IPFM PIBS UNYP VŠB VŠFS IFTG ISBM
(UK-MBA) (VŠE) (VŠE)
Délka 24 24 24 18–24 24 18 36 18 12 30
studia
Vyučovací ČJ ČJ, AJ ČJ, AJ, ŠP AJ nebo ČJ, AJ, NJ AJ ČJ AJ ČJ, FJ ČJ, AJ
jazyk NJ, příp.
kombinovaně
Cizí Ne Ne 10 měs. Ne Ne Ne Ne AJ AJ FJ
jazyk 4 h/týd.
MBA 1992 1998 1996 1998 1991 2000, 2004 1999 2003 1992 2009
od roku
Absolventů 682 501 542 159 1004 431 225 305 544 24
Posluchačů 115 568 171 58 150 70 114 75 29 31
nyní
Cena 315 800 Kč 280 000 Kč 156 000 Kč 9500 eur 250 000 Kč 335 000 Kč 212 000 Kč 240 000 Kč, 54 000 Kč 310 000 Kč
bez DPH za celý za celý za celý (bez DPH, 225 000 Kč s možnostmi
program program program celý program, při platbě slev
včetně možnost najednou
učebnic splátek, úvěru)
Důležitá informace, kterou jsem na začátku studia dostal, byla, že sice dostaneme penzum znalostí, ale v praxi, jak už to tak bývá, všechny nevyužijeme.
O autorovi| Petr Weikert • weikert@mf.cz
