Američané sledují výsledky prezidentských voleb nejraději pohromadě, tím spíš, jsou-li v cizině. Studentům manhattanské Newyorské univerzity, kteří v Praze tráví svůj zahraniční semestr, posloužila jako hlavní stan kavárna Globe na Novém Městě.
„Volila jsem poštou, už před několika týdny,“ popisuje Alana Bonillová, dvacetiletá budoucí filmařka z Kalifornie. Svůj poštovní hlas dala Baracku Obamovi, stejně jako její spolužák Norris Guncheon, který na volební noc dorazil stylově v manšestrovém obleku a pletené červenomodrobílé kravatě. Pro oba sotva dvacetileté studenty to jsou první volby. Ojedinělý úkaz mezi většinou demokraticky volícími studenty představoval Joseph Klein ze státu New York. Navzdory neúprosné logice amerického většinového systému, který místo na slunci přenechává jen dvěma největším stranám, volil Garryho Johnsona.
O kandidátovi a jeho Libertariánské straně většina Američanů nikdy neslyšela. Klein si o jeho úspěchu nedělal iluze, doufal ale, že strana překoná pětiprocentní hranici, která by jí zaručila automatickou účast v příštích volbách a federální příspěvek. Johnson nakonec nasbíral jen necelých 400 tisíc hlasů.
Čtěte také:
Kryštof Kozák: Obama má volnější ruce
Mission Impossible: Obama musí rychle najít řeč s opozičními republikány
S pokročilou hodinou se střed volebního dění přesunul do Amerického centra při ambasádě Spojených států. Na „Election Night“ se tu sešlo kolem padesáti nevyspalých nadšenců. Většina návštěvníků nosila na klopě odznak s oslíkem, maskotem demokratů. V noci mezi nimi výrazně převažovali studenti oboru americká studia, kteří si prodlevy mezi dílčími výsledky sčítání krátili, kromě popíjení kávy, tematickým prezidentským kvízem. Nad ránem se k nim přidali zaměstnanci amerického velvyslanectví, několik Američanů žijících v Praze i českých emigrantů. Zpráva o Obamově obhajobě se sem z televizních kabelů donesla těsně před půl pátou. Spíš než hlasitým jásáním ji většina přítomných vstřebala spokojeným pokýváním hlavy a začala plánovat dopravu domů.
