Radiolokátory pro Čínu zatím zůstávají v Česku
Komplikace. Firma Omnipol získala letos v lednu od českých úřadů licenci na vývoz šesti pasivních radarových systémů Věra do Číny. Jistotu, že je Číňané odeberou a zaplatí, ale podle všeho nemá. Radary totiž zatím zůstávají v Česku a ani jedna souprava dosud nepřekročila státní hranice.
Zmenšující se úspěch.
Radary Věra zajímají celý svět. Jde totiž o nástupce proslavených Tamar, o nichž se dlouhá léta tradovalo, že dokážou odhalit i neviditelné americké bombardéry typu Stealth. Zájem o Věry projevili například Číňané, kteří chtějí koupit hned patnáct kusů, jak uváděly původní informace z Omnipolu.
Letos v lednu mohl Peking slavit první významný úspěch: tři česká ministerstva – zahraničních věcí, obrany a průmyslu a obchodu – se shodla na tom, že proti případnému exportu radarů Věra do Číny nemají námitky. Licenční správa ministerstva průmyslu a obchodu vydala Omnipolu dvě licence na vývoz radarových systémů: první na jeden kus Věry, druhou na pět kusů. Původně ohlášený počet pro Čínu rázem klesl na necelou polovinu.
Žádná z Věr z Česka zatím nevycestovala. Proč, když Číňané o radary tak moc stáli? Pravý důvod tuší jen vedení Omnipolu, ale to s médii příliš nekomunikuje. Obchodní náměstek firmy Jiří Řezáč má podle své sekretářky jedno jednání za druhým, nereaguje na dotazy zaslané e-mailem. Na otázky neodpovídá ani tiskový mluvčí.
Kdo brání Věře v rozletu.
Z informací týdeníku EURO vyplývá, že Omnipol si není vývozem radarů do Číny zřejmě příliš jistý. Zatím totiž zaplatil poměrně vysoký správní poplatek – který je třeba k „oživení“ licence - pouze za první udělené povolení na vývoz jedné Věry. „Licence má platnost dva roky,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac. „Správní poplatek je vysoký, a proto pokud firma nemá jistotu, může s platbou otálet během celého licencovaného období. Úhradou náležité částky může být povolení kdykoli oživeno,“ dodává mluvčí úřadu, který licence na export „speciálního materiálu“ v Česku vydává.
Nejistota Omnipolu údajně pramení z toho, že export Věr do Asie se prý příliš nelíbí USA. Informace týdeníku EURO hovoří o tom, že Spojené státy vyvíjejí na české i čínské úřady tlak, aby vývoz technologie pasivních radarů zastavily. Stejným způsobem blokoval Washington v minulosti i export radarů Tamara a Ramona. Vždy přísně neoficiálně, bez informování veřejnosti, zato s o to větším úspěchem.
Do roku 1990 Omnipol prodal šedesát Tamar, většinou do států bývalého Sovětského svazu. Poslední po pádu komunismu v Evropě koupil v roce 1991 Omán, ale podle zpravodajských informací jí ve skutečnosti touto cestou získali k otestování Američané. Ambasáda USA v Praze se nehodlá k problematice vývozu Věr do Číny vyjadřovat. „Toto nebudeme komentovat,“ sdělila týdeníku EURO bez dalšího komentáře tisková atašé Lisa Hellingová.
Čínská pitva.
Za čínskými průtahy ale může být normální konkurenční boj, neboť o tamní obrovský trh usilují všichni světoví výrobci. Jen roční rozpočet na čínskou obranu přesahuje částku sedmnáct miliard dolarů. Odborníci na čínský zbrojní trh se domnívají, že Čína nyní volí neotřelou strategii: nakupuje v cizině vzorky zbrojních systémů (i starších), pokouší se přijít na to, jak fungují a následně vyvinout vlastní technologii. Protože se momentálně zajímá i o pasivní radarové systémy, dá se předpokládat, že právě to může být důvodem pro nákup českých Věr. Čína vyjednává rovněž s Ukrajinou, kde vznikají podobné systémy nazvané „Kolčuga“. Peking si objednal čtyři exempláře.
Omnipol mlčí a stejný postoj zaujala pardubická firma Era, která Věry vyrábí. Vedení firmy rozčiluje už jenom to, že se o věci píše. „Zrovna v tomhle se šťourat a medializovat to, to je opravdu škodlivé. Nejen pro nás, pro firmy, ale i pro republiku, protože my z toho platíme děsný daně,“ řekl týdeníku EURO obchodní ředitel Ery Milan Bernard. „Zákazník si samozřejmě nepřeje, aby to bylo medializované. Oni pochopitelně čtou náš tisk a teď se tam dozvídají různé informace, které neměly vůbec vyjít na světlo… Nakonec si říkají, co je to proboha za zemi, my od nich kupujeme systém, který chceme používat skrytě, a ejhle, ono se tam o tom píše v novinách,“ dodal Bernard.
Chytrá slečna pro NATO
Věra je v podstatě zmenšenou verzí Tamary. Na rozdíl od starších typů, které musely převážet nákladní vojenské Tatry 815, se vejde do osobního automobilu. Zachytí například letadlo až do vzdálenosti 500 kilometrů, přesnost lokalizace je deset až sto metrů. Najednou může sledovat až dvě stě letounů. Je vhodná jak pro civilní, tak pro vojenské účely. Od roku 1996 ji má ve výzbroji česká armáda, od teroristických útoků na New York střeží jedna Věra letiště v Praze-Ruzyni. České ministerstvo obrany se na pražském summitu NATO zavázalo, že vybuduje jednu jednotku vybavenou pasivními sledovacími systémy a dá jí Severoatlantické alianci k dispozici. Podle původních plánů by se tak mělo stát ještě v tomto roce.