Veřejné finance by měly až do roku 2020 zůstat v přebytku. Letos by měl přebytek klesnout na 0,4 procenta z loňských 0,58 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2018 by měl přebytek dále klesnout na 0,3 procenta a následně v roce 2019 stoupnout na 0,5 procenta HDP. Tam by měl zůstat i v roce 2020.
Vyplývá to z aktualizované verze Konvergenčního programu, kterou vláda v pondělí projedná společně s Rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí. EU požaduje deficit pod třemi procenty HDP.
Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. Program přitom počítá v roce 2018 se schodkem státního rozpočtu 50 miliard korun, v roce 2019 se schodkem 30 miliard korun a v roce 2020 s vyrovnaným rozpočtem. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 60 miliard korun. Loni pak především díky přílivu peněz z EU rozpočet vykázal rekordní přebytek téměř 62 miliard korun.
„Je ovšem nutné zdůraznit, že konkrétní vývoj po roce 2018 budou určovat priority vlády, která vzejde z voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na podzim tohoto roku,“ upozornilo ministerstvo financí (MF) v materiálu. Zároveň úřad uvedl, že pokles přebytku v roce 2018 bude způsoben především navrhovanými změnami v sociální oblasti. Vláda například chystá od ledna zvýšení důchodů o 500 korun měsíčně.
Jak vidí budoucnost Miroslav Zámečník? Přečtěte si komentář:
Komentář: Staré recepty životní úroveň Čechů nezvýší
Konvergenční program zároveň počítá s tím, že ekonomika poroste letos a příští rok o 2,5 procenta a v letech 2019 a 2020 zpomalí růst na 2,4 procenta, respektive 2,3 procenta.
Podíl vládního dluhu na HDP by měl v následujících letech klesat. Z letos plánovaných 36 procent HDP by měl klesnout v roce 2018 na 35,3 procenta, v roce 2019 na 34,3 procenta a v roce 2020 na 32,7 procenta HDP. Loni byl dluh na 37,2 procenta HDP, přičemž EU požaduje úroveň zadlužení pod 60 procenty.
Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
Čtěte také:
