Partnerství veřejného a soukromého sektoru při poskytování veřejných služeb je v ČR zatím v plenkách. První velký projekt podobné spolupráce - výstavba dálnice D47 - skončil fiaskem. Přesto se však již blýská na lepší časy a česká vláda si uvědomuje, že soukromý kapitál je náplastí na věčně prázdnou státní pokladu.
Princip partnerství označovaného zkratkou PPP (Public Private Partnership) se rozšířil zejména v anglicky mluvících zemích. Soukromí investoři s podporou bank realizují na objednávku státu investici a po dobu několika desítek let zajišťují její provoz i údržbu. Stát stavbu splácí a až po úhradě ceny ji převezme. PPP se v praxi využívá například při výstavbě škol, nemocnic, dálnic, vodárenských a vojenských zařízení či věznic. Podle poradkyně ministerstva financí pro oblast PPP Kateřiny Helikarové je v ČR nejvhodnější oblastí pro využití principu PPP výstavba dopravní infrastruktury. O PPP se hovoří zejména v souvislosti s plánovanou výstavbou dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic. „Projekt však musí být připraven lépe, než tomu bylo v případě dálnice D47,“ říká česká zástupkyně při Světové bance Jana Matesová. Zájem o PPP však mají i ministerstva obrany, školství a životního prostředí. V ČR se zatím PPP využívá jen částečně na úrovni obcí a měst. Příkladem je třeba provoz a investice do veřejného osvětlení v Praze, které zajišťuje společnost Eltodo. Na konci minulého týdne se sjeli do Prahy odborníci na využití PPP, aby zástupcům zemí střední a jihovýchodní Evropy přiblížili způsob financování projektů, který má podle mnohých před sebou velkou budoucnost. „Nehovořilo se o konkrétních projektech, pražská konference pouze nastínila možnosti využití PPP,“ uvedl náměstek ministra financí Zdeněk Hrubý.
