V době, kdy obecní i krajsképokladny musí šetřit, kde se dá,jsou evropské dotace do regionů vítaným příspěvkem. Žadatelé o dotace se přitom často dopouštějí zbytečných chyb, například špatným zadáním veřejné zakázky.
V současném dotačním období se obce snaží získat především příspěvky na rozvoj škol nebo domovů pro seniory.
Autor: Martin Siebert
Jeden z největších školských investičních projektů v Plzeňském kraji připravila Chodová Planá. Z vlastních prostředků je schopna dodat pět milionů korun. Dalších 63 milionů korun z Evropské unie chce získat na to, aby v areálu stávající mateřinky postavila novou základní školu. „Školu máme na křižovatce u odbočky na Mariánské Lázně, dál se pokračuje po silnici první třídy směrem na Cheb. Jezdí zde auto za autem, děti nemají dobré podmínky, nemohou větrat, pokud okna otevřou, neslyší se. Je to tak na hraně,“ říká místostarostka Jana Batrlová. Žáci navíc několikrát denně přecházejí hlavní silnici, jdou-li na tělocvik, do jídelny nebo do družiny. „Při dnešním provozu je zázrak, že se nic vážného nestalo,“ dodává.
Žádost o evropské peníze radnice podala do páté výzvy Regionálního operačního programu (ROP). Pokud by peníze na novou školu dostala, rozšířila by zařízení na devítiletku. „Máme jen první až pátou třídu, zhruba tolik dětí ale dojíždí na druhý stupeň do školy v Plané,“ říká. Počet školáků ze současných asi 80 by vzrostl na více než 130. Podle matriky by v roce 2015 mohla mít škola až 165 dětí. „Je naděje, že by sem mohly jezdit i děti z Mariánských Lázní,“ tvrdí Batrlová.
Pokud Chodová Planá peníze dostane, ze svého rozpočtu doplatí pět milionů korun. Děti by do nové školy mohly začít chodit už příští rok na podzim, podle projektantů je tento termín reálný. Objekt staré základní školy plánuje městys přestavět na dům pro seniory. Díky plánovanému obchvatu by se totiž zklidnilo okolí křižovatky.
Kromě Chodové Plané v páté výzvě programu na školské investiční projekty nejvíce žádá také Tlučná, a to přes 60 milionů korun, dále Plzeň, která chce 53 milionů korun na nástavbu základní školy.
Ne každý to zvládne Na úspěšné projekty ale připadne i řada neúspěšných. Špatné přitom nemusí být samotné projekty, ale jejich zpracování. Přesvědčil se o tom i jeden z nejúspěšnějších českých regionů, který evropské dotace využívá - Jihozápad. Příjemci miliardových dotací z evropského Regionálního operačního programu dělají největší chyby v zadávání veřejných zakázek. Odhalil to audit Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad. Chyby jsou podle něj u každého pátého až sedmého už realizovaného projektu. „Podněty k prošetření jsme už předali Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ upozorňuje Jiří Trnka, ředitel úřadu, který zastřešuje Plzeňský a Jihočeský kraj. V prvních třech výzvách ROP, jichž se kontroly týkaly, uspělo celkem 350 projektů, řada z nich se ale ještě nerozběhla. Zadávání veřejných zakázek řada příjemců dotací podceňuje. Pochybení ale nejsou tak závažná, aby mohla vést k trestnému činu. „Nejzávažnějšími nedostatky byla podezření na neoprávněné dělení nebo sloučení zakázky, nesprávná předpokládaná hodnota zakázky a podezření, že pochybení mohlo ovlivnit nebo ovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky,“ upřesňuje Trnka. Právě poslední případy se hlásí antimonopolnímu úřadu. Zatím jsou to dva z Plzeňského kraje, kde šlo o zakázky za miliony korun. V jednom případě vyhlašovatel zadal do podmínek diskriminační výši obratu odvíjejícího se od objemu díla. Druhým prohřeškem bylo neoprávněné dělení zakázky na dvě části, aby se příjemce vešel do podlimitního řízení vedeného v jednodušším režimu. „O nedostatcích informujeme příjemce dopisem. Některým jsme uložili lhůtu k nápravě. V jednom případě jsme udělali korekci výdajů o pět procent, z dvacetimilionové dotace jsme strhli milion korun,“ říká Trnka. „V každém projektu musejí být osloveni minimálně tři dodavatelé,“ vysvětluje ředitel. Největší, tedy nadlimitní zakázky za desítky až stovky milionů korun, musí být zveřejňovány až na evropském portálu. O řád menší kontrakty na informačním serveru veřejných zakázek. Obec jako veřejný zadavatel musí vyhlašovat zakázku vždy. Podnikatelé, kteří dosáhnou na menší procentuální podporu, mají zpřísněný režim tím, že musí oslovit podle ceny minimálně tři, někdy šest nebo devět dodavatelů. Příjemce dotací musí informovat úřad regionální rady o každém výběrovém řízení při žádosti o platbu a každý půlrok předkládat průběžnou zprávu. ROP Jihozápad má na léta 2007 až 2013 téměř 17 miliard korun, dosud rozdělil polovinu. Počátkem listopadu budou vybráni příjemci dotací páté velké výzvy, v níž je alokováno 3,75 miliardy korun. Zbylé prostředky se rozdělí v pěti dalších, menších výzvách. Bohatnoucí Česko může v budoucnu ostrouhat |PROHŘEŠKY U VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK**|
| – nebyli osloveni minimálně tři dodavatelé – neoprávněné dělení nebo sloučení zakázky – pochybení, které ovlivnilo nebo by mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky – nesprávně stanovená hodnota zakázky – nedostatky při otevírání obálek a hodnocení nabídek |
Podle Trnky by měly ROP v dalším programovacím období od roku 2014 dále pokračovat. „Šance je reálná, jsou nejúspěšnější a nejžádanější,“ říká. Významné bude, zda zachová kritérium, podle nějž se dostane pouze na regiony, které mají méně než 75 procent průměru HDP členských zemí EU, což ČR po vstupu Rumunska a Bulharska znevýhodňuje. „Vinou krize spíše očekávám, že se sedmileté periody zkrátí například na dvouletky,“ dodává Trnka.
Současné projekty budou dobíhat do roku 2015, dokdy má fungovat úřad regionální rady. Od počátku roku 2010 bude dělat kontroly v terénu, aby žadatelé neplatili penále za porušení rozpočtové kázně. „Už jsme udělovali smluvní pokuty, krátili peníze kvůli nedobře provedené zakázce a také se už vracela dotace,“ vysvětluje Trnka.
Pouze v necelé třetině případů si žádosti zpracovávají samy obce, zbytek využívá specializované agentury. Úspěch mají převážně větší města, která na to mají aparáty. Všechny příručky, které je nutno pro zpracování žádosti znát, mají totiž 17,5 tisíce stran.
